VDĚČNOST

 Vděčnost se objeví ve chvíli, kdy obrátíte své vědomí k přítomnému okamžiku. Jen se svým vědomím zaměřte na tento okamžik a otevřete srdce, oči, uši a celou bytost tomu, co je už dávno tady, co vás obklopuje a objímá. Každičký váš životní zážitek je příležitostí pocítit vděčnost. Vděčnost se objeví okamžitě, jakmile věnujete svůj čas a otevřete své srdce, abyste poděkovali životu za to, co je: za jeho blaženost, jeho krásu - za život samotný.

Má-li být vděčnost skutečná a úplná, musíte zcela přijmout, co je tady v tomto okamžiku - i když se to neprojevuje obvyklým, očekávaným, přijatelným nebo pochopitelným způsobem, který by jinak vděčnost vyvolal. Až vezmete do své náruče a přijmete to, co je, aniž byste si přáli to změnit nebo opravit; až dovolíte životu být takový, jaký je, pak vděčnost přeteče a prožijete milost, jež je všude.

Vděčné srdce má sklon vyvolávat víc toho, za co je vděčné - protože vděčnost je magnet. Naopak nevděčné srdce má sklon sklouznout dolů, do moře nedostatku a nouze, a brzy všechno, co takový člověk prožívá, je to,  co tu není, co chybí, co schází. Soustředíme-li se na nedostatek, ještě ho prohloubíme. Soustředíme-li se na to, jak jsme požehnaní, obvykle k sobě přitáhneme ještě více požehnání. 

Vděčnost je volba. Je vám k dispozici v každém okamžiku, a jakmile životu poděkujete, okamžitě vás zaplaví pocit, že jste požehnaní. V okamžiku, kdy otevřete své srdce a uvědomíte si, kolik štěstí, požehnání a milosti prožíváte, začne vás milost stále víc zahrnovat.

(Z knihy: Svoboda - Brandon Bays)

 "Jednej, jakoby každý den byl tím posledním, který Ti vzešel

 a vděčně přijmeš den, v nějž si už ani nedoufal."

(Quintus Horatius Flaccus)