O SMRTI A ŽIVOTĚ JAKO CYKLU

 Umíráš.. právě v tuto chvíli a s každou další sekundou je tvé tělo v procesu stárnutí, je blíže smrti. Život zde je pomíjivý, není jisté, že se zítra znovu nadechneš. Nelpi na zítřku, zítra tu již nemusíš být, avšak život jde dál i bez tvého těla.

Je jen jedna jistá věc zde na Zemi a tou je smrt. Mnoho lidí se jí snažilo obejít, měli z ní strach, šíleli z ní. Lidé běžně svým snažením našli opak, přišla si pro ně ještě dřív. Život je neustálá změna, nedá se v něm na nic spolehnout, kromě smrti.

Pokud hledáš jistotu, zaměř se na smrt, ta je jistá. Nevíš jen kdy a jak, ale přijde si pro tebe. Utop se v ní již teď a osvobodí tě. Zemři, abys konečně začal žít milý člověče. Nic z tohoto světa si neodneseš, nic hmotného, žádnou slávu ani majetek.

Mnoho z lidí nezačalo vůbec žít, stále se jen zaobírali starostmi lidských útrap. Utekl jim celý život, aniž by jej zahlédli. Veškeré radosti hledali jen v hmotném, radosti vyprchaly a co jim zbylo? Hledali jistoty a zapomněli na tu jedinou a největší.

Starosti a útrapy života přijali za jistotu, seznámili se s nimi, poznali je a dostali tedy pocit, že jsou zde jistotou. Neznali však smrt, báli se jí. Lidé se bojí toho, co neznají. Smíří se raději s šílenostmi života a vezmou je za své a přirozené, než aby hledali.

Co je přirozenějšího, než je smrt? Týká se každého z nás. Staré lidi společnost raději přehlíží, nevidí, vyhýbá se jim. Lidé lžou o svém věku, maskují vrásky a dělají si melíry, když vlasy přestávají mít přirozenou barvu. Lidé se rádi dělají mladší.

Koho tím však oklamávají? Smrt? Život? Sebe? ☯️ Smrt si starosti nedělá, ví dobře, že si pro tebe jednou přijde, nespěchá. Život si také nedělá starosti, bude tu i bez tebe. Lidé dělají přesný opak a proto tu jsou, učí se rozeznávat, na čem záleží.

Lidský život je k poměru života jako takovému až směšně krátký, jako by téměř ani nebyl. Jaký má tedy smysl dělat si starosti ze smrti? Lidé ani nezačnou pořádně žít a už se bojí smrti natolik, že se připraví i o ten krátký čas zde na Zemi, není to snad hloupé počínání a mrhání životem?

Možná ti to přijde jako deprimující příspěvek, pro mě je přirozený jako život. Není důležité tolik to hmotné okolo. Moje tělo je pro mě jen schránka, oblek, abych mohl zakusit tuto hru a objevil, že život jako takový byl vždy se mnou, ve mně samém.

Jedině tak jej mohu plně prožívat, když jej objevím v sobě. Tak jako smrt, je stále mou součástí, je jistá. Proto pro mě není nijak deprimující a děsivá. Co když je smrt a život totéž? Cyklus, jež se neustále opakuje a prolíná jako jin a jang? ☯️

Nezáleží mi na schránce, záleží mi na cyklu, pak pro mě není smrt děsivá, je přirozeným procesem, kdy vznik a zánik probíhá současně 🙏☯️ Když něco končí, něco nového začíná a po čase to zase zanikne, to je jisté. Nic netrvá věčně, vše se mění.

Představa času a smrti lidi uvedla do šílenství. Z nadhledu čas neexistuje, je to lidsky pojatá definice vztahující se zde k principům na Zemi, které člověk povrchně uchopil a popsal. Zánik se prolíná se vznikem, kdy smrt znamená odložení těla.

To přesahující tu však vždy bylo a vždy bude, tam je zánik a vznik další hrou hmotného světa. Iluze a pokud se s ní stotozňujeme, je tento zánik naprosto deprimující! Proto medituj nad smrtí a přijmi ji jako přirozenou součást tvé cesty poznání.

Zavři si oči a přijmi, že tvé tělo umírá. Přijmi, že smrt přijde a nemůžeš jí zabránit. Přijmi ji jako přirozenost, s kterou umírá vše, co si o sobě nyní myslíš. To vše postupně zaniká. V té chvíli můžeš objevit něco přesahujícího, až se vzdáš všeho, na čem nezáleží, objevíš to podstatné 🙏☯️💜

Autor: Matouš Svoboda - Ektara

ŽÍT V PŘÍTMOSTI

Sedím tady a dívám se z okna. Naplňuje mě prázdnota, která se neustále rozlévá dál a dál. Tento záchvěv přítomnosti nemá konce, nemá žádnou hranici.

Žít v přítomnosti.....
nic ji neobsahuje, protože vše je obsaženo v ní.
Dobré i špatné, černé i bílé, hrubé i jemné – vše jsou to jen její příchutě.
Tady, tady – pouze a vždy tady. Tak jednoduché, tak přítomné. Je vždy TADY.

Nazývejte ji, jak chcete. Ve skutečnosti nemá žádné jméno. Příliš dokonalá, než aby se o ní dalo hovořit, příliš křehká, než aby se dala uchopit. Choulostivá, jemná, a přesto tak pevná, rozsáhlá, neproniknutelná.
Vše existující z ní pochází. Vše existující se k ní navrací. Nikdo ji nevlastní, ale každý jí patří.
Taková je přítomnost.
Je ve vás právě teď a vy si z ní právě teď tvoříte svůj svět, každý okamžik.....

By : Enza Vity

PLÁN OSVOBOZENÍ ZEMĚ

 Planetární osvobození
• (1) Uvolňování se ze sevření temných sil tím, že jsou oslabovány a likvidovány jejich mocenské struktury a technologické kontrolní mechanismy, je navyšováno povědomí mezi širokou populací a probíhá příprava na Událost.
• (2) Převzetí planety od temných sil, odstartování fundamentálních změn v oblasti vládnutí, financí, médií, zdravotní péče a vědy. Postavení členů Kabaly před spravedlnost.
• (3) Vyčištění a vyléčení planety a lidských bytostí, odhalení skryté historie Země, odhalení existence mimozemské inteligence a přivedení lidí zpět k plnému vědomí.

Blížíme se ke konci první fáze a připravujeme se ke spuštění fáze (2), která započne okamžikem Události. Událost bude provázena Zábleskem, který je velmi mocným energetickým pulsem, který bude vyslán z Pleromy skrze Galaktické Centrální Slunce, a každý to do nějakém mír pocítí, s ohledem na vlastní citlivost. V okamžiku, kdy tento záblesk dorazí na Zem bude současný finanční systém okamžitě vypnut a hromadná zatčení všech členů Kabaly po celém světě započnou. K tomu pude probíhat přímý televizní přenos, aby této události každý mohl být svědkem. Jakmile sedne prach z druhé fáze a lidé začnou chápat, co a proč se děje, posuneme se do fáze 3, jejímž cílem je vyčištění nepořádku, který byl vytvořený nezodpovědnou a temnou vládou Kabaly a odhalení celé nezabarvené pravdy celému lidstvu. Jakmile bude tato fáze dokončena, žádná další intenzivní pomoc Sil Světla již nebude potřeba, protože každý bude mít ve svém dosahu možnosti, které nejlépe odpovídají jeho individuálním potřebám a tužbám.

Čeho bylo doposud dosaženo.
V letech, která následovala po uzavření Dohody z Anchary (Treaty of Anchara) v roce 1994 toho bylo dosaženo hodně. Ačkoliv se věci na Zemi zpočátku zhoršily, protože se zbývající temné síly stáhly z Orionu a zkoncentrovaly své síly v Solárním Systému a kolem Země, od počátku století byly Síly Světla schopné vystavět protiofenzívu a postupně dobýt a vyčistit hluboko uložené podzemní a podmořské základny. To bylo z části provedeno pozemskými vládními činiteli a vojáky, kteří jednají v souladu se Silami Světla, zejména Hnutím Odporu a zčásti humanoidními bytostmi z dalších hvězdných systémů. Ve výsledku bylo z planety Země odstraněno nějakých 500 milionů fyzických reptiliánů, bylo osvobozeno mnoho lidských rukojmí a ti byli převezeni na kosmické lodě Galaktické Federace, za účelem rehabilitace a léčení. Také úkryty, kde se měla Kabala v plánu schovat po zpuštění třetí světové války byly uvedeny do nepoužitelného stavu. Také mnoho malých základen temných sil na měsíci a na asteroidech v solárním systému bylo převzato Silami Světla, jejich technologie, které posilovaly Závoj a přitahovaly anomální energii z okolního kosmického prostoru byly vyčištěny, a přitom byly osvobozeni další lidští rukojmí. V roce 2010 byla většina fyzických implantů, které byly podány prostřednictvím vakcinačních programů a které posilovaly programování, odstraněna Hnutím Odporu zlidské populace za použití zvláštní technologie, která funguje na dálku. Plasmatickéimplanty, které potlačují vyšší vědění, ale nebyly ještě plně odstraněny, nicméně jejich fungování je nyní méně efektivní. V následujících letech byly. Z plasmatické a etherické roviny odstraněny miliardy nefyzických reptiliánů a dalších negativních entit. Aktivace portálu provedené prostřednictvím společných (masových) meditací v roce 2012 zcela vymazaly všechny negativní budoucí časové linie, takže jakékoliv plány Kabaly na globální Kataklysma nemají žádnou šanci na Úspěch. Mnoho programů černých operací a laboratoře pro klonování lidí, které byly provozované Kabalou bylo vyčištěno a uzavřeno. Největší senzací je, že velká většina zlata v držení centrálních bank byla Hnutím Odporu odstraněna a Kabal je ponechána s fiat měnovým systémem založeným na vzduchu. To, co nyní leží v trezorech centrálních bank jsou pozlacené wolframové cihly. Aby se Kabal dostala ke zlatu, vystavěla síť výkupen zlata ve všech městech po všech západních zemích a zintenzivnila těžařské práce. Civilizace vnitřní Země rozšířily své kontakty mezi sebou, Hnutím Odporu a přátelskými mimozemšťany a posílili síť Agharty. Na povrchu planety byly zformovány skupiny pro podporu Události, které pomohou vést budoucí vývoj správným směrem během a bezprostředně po Události a také pomohou uvést do života mnoho humanitárních, ekologických, sociálních a kulturních projektů, které budou spuštěny. V roce 2015 byly všechny fyzické strangeletové a topletové bomby skupiny Chimera vyčištěny. V roce 2016 bylo dokončeno vyčištění všech plasmatických strangeletových bomb. Od té doby byl solární systém vně oblasti přímo obklopující naši planetu vyčištěn od přítomnosti negativních bytostí a započal proces rozpadu entity Yaldabaoth. Prvním krokem bylo vytvoření tachyonové membrány uvnitř oběžné dráhy Měsíce Plejáďany, která účinně odřízla hlavu Yaldabaotha od jeho chapadel. Výsledkem společné masové meditace z 26.2.2017. byly chapadla entity Yaldabaoth plně rozpuštěny a žádná plasmatické anomálie nebyla již k nalezení mimo oblast přímo nad povrchem planety Země. Nyní je rozpouštěna hlava entity Yaldabaoth, která v sobě nese zbývající plasmatické topletové bomby. V únoru 2018 jsme vstoupili do závěrečné fáze planetárního osvobození. Mělce položené vojenské základny jsou čištěny o přítomnosti Kabaly a omezené operace na povrchu také započaly. V létě 2018 bylo přifoukávání anomální plasmy z okolí Mléčné Dráhy temnými silami skrze plasmatické filamenty (hyperdimenzionálními vlákny nebo tunely) do implantů bytostí uvnitř našeho Solárního Systému zastaveno, čímž efektivně došlo k uzavření přívodního kohoutu, zatímco je voda vysoušena.

Přiblížení se a dosažení Události.
Tak, jak se Událost stále více přibližuje, tak jsou členové Kabaly stále nervóznější, neboť nejsou ochotni se vzdát Světlu a být učiněni odpovědnými za hrůzostrašné zločiny a zvěrstva, kterých se dopustily. Neúspěšně se snaží odvrátit nevyhnutelné, otočit směr, vytvořit chaos, globální konflikt a destrukci, ale jejich akce většího rozsahu jsou pokaždé Silami Světla zastaveny. Pouze akce malého rozsahu, které tu a tam zabijí nebo zraní pár lidí jim procházejí, takže počítejte s tím, že se do Události toto bude často dít. Já bych kabale poradil, aby se srovnala se svým osudem a připravila se mentálně a emocionálně namísto aby plýtvala časem na další oddalování toho, co se musí stát a s jistotou se stane. Jakmile bude Událost zpuštěna, mnoho lidí bude šokováno a zmateno z toho, co zdánlivě spadlo z čistého nebe. V tomto bodě lidí jako jsem my, kteří o tom vědí, budou informovat své příbuzné, přátele a známé, širokou veřejnost i lidi na vedoucích pozicích o tom, co se děje, co je záměrem a podkladem této Události a co je jejím cílem. To omezí množství chaosu a zabrání lidem, aby se vyděsili a obrátili se k násilí. Tato Událost by měla proběhnout tak hladce, jak jen je v lidských silách možné, na tak radikální proces.

Toto se stane během Události:
• Okamžité ukončení zkorumpovaného finančního systému založeného na dluhu (všechny digitální převody budou blokovány, pokračovat bude pouze hotovost.)
• Všechny finanční instrumenty a deriváty v hodnotě mnohanásobku reálně ekonomiky budou vynulovány.
• Hromadné zatýkání všech členů Kabaly po celém světě (zkorumpovaní bankéři, politici, prezidenti, úředníci, členové negativních tajných společností, černá šlechta, Jezuité atd.)
• Toto hromadné zatýkání bude publikováno a živě přenášeno televizí a obecná informace o Kabale a jejích institucionálních zločinech bude distribuována.

Toto se stane krátce po Události:
• Všechny černé účty mimo účetní knihy budou zrušeny a vynulovány.
• Nelegální a podvodné obchodní smlouvy s Kabalou budou zrušeny.
• Miliardové zlaté dluhopisy, které asijské královské rodiny obdržely ve třicátých letech výměnou za své fyzické zlato, budou předloženy Federální Rezervní Radě pro velmi opožděné splacení fyzického zlata plus úroky; protože Federální Rezervní Banka (FED) a jejich akcionáři nebudou schopni je splatit, způsobí to kaskádu bankrotů všech bank a finančních institucí ovládaných Kabalou.
• Veškeré veřejné a soukromé finanční dluhy budou zrušeny jednorázovým celosvětovým finančním resetem – oddlužením.
• Zavede se nový spravedlivý a vyvážený finanční systém založený na vlastním kapitálu.
• Veřejnosti budou přeloženy dokumenty, svědectví a důkazy s podrobným popisem různých kriminálních a zlých aktivit Kabaly.

Toto se stane po nějaké době po Události:
• Všechny ozbrojené konflikty skončí, neboť jejich podněcovatelé a sponzoři budou odstraněni a povstalci se dozví, jak byli manipulováni.
• Nadnárodní společnosti budou rozděleny a znárodněny
• Členové Kabaly, kteří odmítnou přijmout Světlo, budou odvezeni do Galaktického Centrálního Slunce a jejich duše budou restartovány, ostatní budou předvedeni před soudy a budou se odpovídat za zločiny, které spáchali v rámci procesu pravdy a usmíření.
• Noví důstojní a vědomí vůdci převezmou ta postavení moci, které byly zaplněny členy Kabaly.
• Fondy prosperity budou uvolněny celému lidstvu a Kabalou nezákonně získané zdroje budou přerozděleny.
• Projekty velkého rozsahu začnou ukončovat chudobu, zastaví ničení přírody a životního prostředí, vyčistí oceány a zlepší infrastrukturu
• Potlačené pokročilé technologie budou uvolněny a zpřístupněny k masové výrobě, jako nejdůležitější mezi ně patří přístroje na volnou energii.
• Potlačené informace o přítomnosti a minulých kontaktech s mimozemskými bytostmi budou odhaleny.

Toto se stane o něco déle po Události:
• Mimozemské Bytosti Světla se setkají tváří v tvář s Lidskými Bytostmi ze Země, nejprve na individuálním základě a později ve velkém měřítku na veřejnosti.
• Pozemšťané z vnitřní Země budou kontaktovat povrchovou populaci a vytvoří oficiální vazby
• Znovu budeme propojeni se svou rodinou duše a ti z nás, jejichž duše nepochází ze Země, se budou moci vrátit na svou domovskou planetu
• Plán Vzestupu pro planetu Zemi bude oznámen a bude zahájen proces Vzestupu
• Lidé budou přivedeni do svých světelných komor v lodích Galaktické Konfederace, aby byli přivedeni zpět k plnému vědomí.
• Jednotlivci a skupiny budou vyléčeny z fyzického, mentálního, emočního a duchovního poškození, které utrpěly, a každý se. Bude zodpovídat za svoji individuální roli
• Negativní lidé, kteří nejsou přidruženi ke Kabale, budou znovu vychováni a vycvičeni, aby žili konstruktivní životy
• Země bude mít možnost se připojit ke Galaktické Konfederaci

Svět po Události.
Pouze tím, že budou žít nějakou dobu v reálné svobodě, bez dluhů, bídy, vykořisťování, manipulace, válek, zločinu, lží, podvodů a velezrady, si lidé uvědomí, jaký obrovský rozdíl způsobilo překonání temných sil. To je normální způsob života, pomáhat a podporovat každou živou bytost jejím v úsilí o štěstí. Posraný způsob života (pokud ho vůbec můžete nazvat životem), který lidé zažili před Událostí bude s radostí zapomenut, jakmile bude proces pravdy a usmíření uzavřen. Stane se mnoho úžasných věcí a všichni dostane velkou příležitost pro rozvinutí svých talentů a pro zapojení svých schopností přesně v souladu s jeho nejhlubšími přáními. Jelikož mnozí z nás již získali velmi pozoruhodné a jedinečné schopnosti v překonávání překážek, vypořádávání se s nebezpečím a s obcházením překážek, které byly kladeny na naší cestě, po našich službách bude velká poptávka po celém vesmíru. A vesmírné cestování se v blízké budoucnosti stane normálním jevem. Pracovní týdny budou mnohem méně namáhavé a budou představovat zhruba polovinu dnešního pracovního času díky zavedení pokročilejších technologií. Přínosy další automatizace a robotizace půjdou běžné populaci, a ne nějaké elitě. Soukromý život bude také snadnější díky zavedení replikátorů (mnohem pokročilejší verze 3D tiskáren). Náklady na výrobky budou podstatně nižší v důsledku volné energie a nižších daní. Technologie, která znečišťují životní prostředí, budou docela rychle překonány a nahrazeny čistými výrobními postupy a dopravními systémy. Duchovnímu rozvoji a všemu, co přichází s ním, bude věnována mnohem silnější pozornost, samozřejmostí bude strávit čas věnováním se své duchovní stránce. Lidé rozvinou své psychické schopnosti, stanou se jasnovidnými a empatickými. Také se naučí komunikovat telepaticky. Zdravotní péče projde také revoluční transformací, bude založena na energickém léčení doplněném přírodními látkami, které mají léčivé vlastností namísto operací zaměřených na uřezávání a léčbě založené na syntetických lécích, které pouze potlačují symptomy. Holistická tradice, která upadnula v zapomnění nebo byla opuštěna ve prospěch „moderních“ zálib a volnočasové aktivity budou oživeny, tak jak jejich skutečná hodnota a krása bude znovu odhalena. Architektura se změní z hlavně mužského stylu designu, který klade důraz na funkčnost, přehlednost a efektivitu k vyrovnanému stylu designu který zahrnuje ženské aspekty jako mystičnost, měkkost a krása. Přírodní architektura přebírá své tvary z přírody, zatímco intuitivní architektura využívá intuici pro kombinování mužských a ženských kvalit dokonale vyváženým způsobem. Průmyslový design, design zahrady a krajiny bude mít obdobný vývoj. Ruční práce, které produkují výjimečné výrobky jak praktické, tak krásné zároveň, uvidí obrodu, jakmile lidé nebudou muset každou korunu dvakrát otočit. Žití těch nejdivočejších snů. Cesta bude otevřená všem, aby se jejich sny staly skutečností, jakmile se prostředí změní z obstruktivního na podporující. Dokonce i vaše nejdivočejší sny budou v dosahu, jakmile Světlo převezme vládu nad touto planetou. Vzhledem k tomu, že láska a sex jsou nejsilnějšími sílami v přírodě a jedná se o dvě strany téže mince, mnozí lidé budou toužit odžít si své nespoutané fantazie. Předpokládám, že to bude mít širokou škálu tvarů a aplikací, a mělo by být úzce propojeno s intuicí. Sex je silou druhé čakry (centrum v pánvi, křížová kost), láska je silou čtvrté, srdeční čakry a intuice je silou šesté čakry – třetího oka. Toto všechno jsou ženské síly a intuice poskytuje jasné vnímání toho, co partner potřebuje a po čem touží mimo to, co je na první pohled zřejmé. Druhým základním instinktem lidstva je tvořivost, a každý člověk oproštěný od životních břemen a závazků bude chtít tvořit. Tady je ve hře opět ženská síla druhé čakry, a ta nás pohání v tom vynalézat, navrhovat a stavět všechno od toho nejdrobnějšího po to největší s čím dokážeme přijít. Přidejte lásku ke tvoření krásných věcí a intuici pro vytvoření věcí praktických a nové tvoření se nádherně rozjede. Třetím základním instinktem lidí je sebezlepšení, stávání se zručnými (kořenová čakra 1), silnějšími (čakra solar plexu 3), komunikativnějšími (krční čakra 5) a moudřejšími (korunní čakra 7). To jsou mužské síly v činnost, která nakonec z obyčejných lidí vytváří bohy a bohyně. Takže nezáleží na tom, kterou svoji součást chcete rozvinout a prozkoumat hlouběji a nezáleží na tom, jestli jste lepší než jiný nebo ne, jenom následujte svoji inspiraci a rozviňte to, do čeho se pustíte. Smyslem život je láska a být milován fyzicky, mentálně, emocionálně a duchovně, tvořit zázraky a být tak dobrý, jak jenom dokážete v oblasti, kterou si zvolíte.

ZDROJ ČLÁNKU: http://www.xekleidoma.info/plans.html

http://bod-zlomu.blogspot.cz/

MODLITBA - INVOKACE JÁ JSEM

JÁ JSEM tím prvorozeným dítětem Centrálního zdroje.
JÁ JSEM tím paprskem Centrálního slunce,
JÁ JSEM vše co bylo, jest a bude,
JÁ JSEM Láska.

JÁ JSEM tou pravdou, která se klene napříč písky času,
JÁ JSEM tou duhou, která zářila na úsvitu věků,
JÁ JSEM hudbou sfér,
JÁ JSEM čisté světlo.

Nechť světlo do mě sestoupí,
Kráčím po cestě zlatého světla,
Žádný falešný bůh mi nemůže stát v mé cestě ...
Naprosto se ztotožňuji s jedinou platnou pravdou a ta je, že jsem se narodil/a, abych žil/a ...
Toto je mou jedinou vůlí.

JÁ JSEM tím výrazem prvotního božství,
JÁ JSEM tím hlasem prvotního zvuku,
JÁ JSEM tou vlnou v oceánu věčného světla.

Mé ruce se dotýkají až nebes a volám,
JSEM TÍM ČÍM JSEM.
Zosobněním jediného prastarého
Má vůle je ó znovu povstaň prvorozený Kriste.
JÁ JSEM jediným bohem,
JSEM TÍM, ČÍM JSEM ...

A JAK JÁ ROZHODNU, TAK SE STANIŽ.

TO NEJVYŠŠÍ, CO MŮŽETE DÁT 

 

Drazí přátelé

Já jsem Jeshua. Byl jsem představitelem nové energie na Zemi, jež je Kristovskou energií. Je to druh energie či vědomí, které uznává jednotu pro všechno a všechny. Je to energie spojení, které přináší jednotu zpět na Zemi. Můj cíl byl a je obnovit smysl pro sounáležitost mezi všemi bytostmi žijícími na Zemi a klíčem k tomu je srdce. Srdce spojuje. Srdce je místo, kam můžete přijít Domů. Pocit domova se týká sjednocení, být sjednocen se svým nejhlubším Já. Vaše nejhlubší Já je vždy spojeno s celkem.

To, co představuje celek, nemůže být popsáno slovy. Můžete přijít se slovy jako je vesmír nebo kosmos, ale celek není ani věc ani bytost. Celek je nevýslovný zdroj bytí, nekonečná říše možností. Každý jednotlivý život má své specifické místo uvnitř tohoto celku. Všichni jste součástí nekonečně obrovské celistvosti, která je věčná a zároveň dynamická a proměnlivá. Život se neustále pohybuje v nekonečném tanci projevení a odchodu, narození a smrti, tvoření a propouštění. Jako lidská bytost se tohoto tvořivého tance účastníte ve své současné formě jako muž nebo žena. Zároveň je uvnitř vás božské a nezničitelné jádro, které je na formě nezávislé.

Představte si, že jste ve svém současném těle spojeni s nepředstavitelně obrovskou celistvostí. Vaší myslí nedokážete odůvodnit, jak a proč jste součástí celku a které místo vám náleží. Přesto to můžete cítit srdcem. Jste začleněni v celku, jste spojeni s bijícím srdcem vesmíru a vy pro to nemusíte vůbec nic dělat. To je fakt. Je to neoddělitelná součást toho, kým skutečně jste.

Uvnitř tohoto celku máte jedinečné místo a jedinečnou roli. To, že naleznete své místo a umožníte svému světlu zářit, vás hluboce naplní. Budete šťastní a radostní. Být na jedinečném místě a naplnit svou jedinečnou roli aktivuje to nejvyšší z vás, co můžete dát. O tom budu dnes hovořit: nejvyšší, co můžete dát.

Mnoho z vás si přeje být v souladu se zdrojem světla, kterým na nejhlubší úrovni jste, žít z tohoto Zdroje, dávat a zářit do světa. Pociťte tento Zdroj zevnitř, jak proudí skrze všechny vaše buňky. Ačkoli to není vidět, spojuje ve vás vše. Pociťte to, prosím… pociťte životní proud, který vás nese. Život ví, která místa jsou pro vás určená a které role jsou vašimi rolemi. Pociťte svoji touhu ztělesnit to nejvyšší z vás, anděla světla nezávislého na čase, kterým skutečně jste. Jste tu v tomto těle dočasně proto, abyste mohli na toto místo přinést světlo, kterým jste. Země je místem, které milujete. Pociťte to. Pociťte, jak jste hluboko uvnitř spojeni se srdcem Země.

Propusťte vaše myšlenky o tom, jak těžké je žít na Zemi, jak těžké je zvládat temné stránky lidské společnosti. Spojte se pouze se Zemí samotnou, s podstatou planety. Přemýšlejte o rozlehlých lesích na Zemi, oceánech a širém nebi. Přemýšlejte o velkém množství zvířat, stromů, rostlin a květin. Spojte se se Zemí… a pociťte, jak je začleněna v celistvosti vesmíru, ve kterém se ubírá svou vlastní cestou.

Na Zemi existuje místo pro vás - tady a teď. Věřte si; vězte, že jste spojeni s celkem a že existuje cesta, která vás vede k projevení vašeho nejvyššího Já.

Jak tuto cestu nalézt? A jak víte, zda vyvíjíte a projevujete své nejvyšší Já? Zmíním tři aspekty, díky kterým poznáte, zda „dáváte ze sebe to nejvyšší“.

To nejvyšší, co ze sebe můžete dát, je Jedinečnost

Prvním aspektem je, že to nejvyšší z vás, to nejvíc, co můžete dát zde na Zemi, je pro vás jedinečné. Váš podíl je jedinečná kombinace vlastností a kvalit s vlastní vibrací a vůní. V podstatě dáváte sami sebe. To nejvíc, co můžete dát, jste vy! To, co vás odlišuje, není to, co jste se naučili od druhých, jako jisté dovednosti či znalosti. To nejvíc, co můžete dát, nepochází zvenčí. Ne, vy jste rozhodujícím článkem.

Samozřejmě, že jste získali poznání a informace od druhých, z knih a vzděláním. Samozřejmě, že jste vytvářeni vaší kulturou a výchovou. Nicméně jste tyto vlivy začlenili do své povahy po svém. Díky tomu, čím vším jste ve svém životě prošli - v tomto životě a v životech předešlých - vlastníte jedinečné charisma. Šíříte své světlo na život svým způsobem. Lidé jsou přitahováni tímto jedinečným světlem. Je to světlo, které září z vašeho místa na Zemi; je to tohle světlo, které vás rozzáří.

Vaše jedinečné světlo je směsí pozemských a nebeských kvalit. V tomto životě jste muž nebo žena, jež měli jistou výchovu a vzdělání. Jste utvářeni světovým názorem na společnost, ve které žijete. Takhle by to mělo být, neboť toto formování vám má pomoci získat důvěrnou znalost lidského života. Poněvadž jste prošli skrze všechny tyto těžké zkušenosti, získali jste hluboký vhled do toho, jaké to je a jaké emocionální vzestupy a pády si můžete jako lidská bytost na Zemi zažít. Svojí vlastní cestou zkoumání skrze temnotu a světlo kráčíte po jedinečné cestě. Tudíž to, co můžete dát druhým, je stejně tak jedinečnou směsicí kvalit.

Vždy udržujte svoji individualitu v oblasti tvořivosti a práce! Nezáleží na tom, co děláte, zda jste pekař, učitel, umělec či duchovní terapeut - dávat to nejvyšší z vás je v souladu s vyjadřováním vaší jedinečnosti a s jejím sdílením se světem. Svět bez vás není úplný. Vesmír čeká na vaše přispění namísto toho, abyste kopírovali či reprodukovali přispění někoho jiného. Vesmír vás chce povzbudit, abyste nechali svoji jedinečnou energii proudit. A tak ztělesňování vašeho nejvyššího Já znamená být sám sebou a vyjadřovat svoji jedinečnost.

Dávat to nejvíc z vás znamená přijímat pro sebe to nejlepší.

Druhým aspektem je, že dávat to nejvíc z vás vždy znamená, že pro sebe přijímáte to nejlepší. Tyto dva proudy jsou ve skutečnosti vzájemně neoddělitelně spojené.

Když necháte své jedinečné světlo zářit, otevřete své srdce a dáváte ze srdce, prožíváte hluboké uspokojení a naplnění. Dovolujete si být zcela sami sebou, zářit své světlo bez výhrad. Cítíte, že činit tak je správné, přirozené a upřímné. Když dáváte sami sebe tak otevřeně a volně, přijímáte zároveň něco velmi mimořádného. Největší dar, který přijímáte, je ten, že přicházíte domů. Ve chvíli, kdy jste skutečně sami sebou, jste přirozeně spojeni s vyšším celkem, s Bohem. Jste v souladu se sebou a vesmírem zároveň. Nehodnotíte sebe ani druhé. Žádná další hodnocení, která oddělují. Jste Jednotou.

Tím, že se odvážíte být pravdiví sami k sobě a vyjádříte své nejvyšší já ve vnějším světě, přitahujete do svého života dobré věci. Nezbytné hmotné věci a správní lidé se budou objevovat automaticky. Vesmír vás bude podporovat a pečovat o vás. Nabídne vám správné okolnosti k tomu, abyste projevili energii své duše. Takto na dávající proud odpovídá přijímací proud, který vás naplňuje a obohacuje ve všech životních oblastech. Na nejhlubší úrovni jste sami sobě dali tohle vše tím, že jste měli odvahu nechat zářit své vlastní světlo. Život vám z celého srdce řekne ano, pokud řeknete ano životu bez jakýchkoli výhrad.

Celek tvoření, uvnitř kterého máme všichni svoji roli, je jako obrovská skládačka puzzle a každý z nás představuje její kousek. Puzzle bez vás není úplné. Ve chvíli, kdy vkládáte tento kousek skládačky, kterým jste, na správné místo, přispíváte do puzzle něčím, co nikdo jiný není schopen přidat. V tomto samotném momentu také přijímáte něco velmi cenného: vracíte se domů. Víte, že jste větší celek, že vás život podporuje a že jste v bezpečí. Víte, že činíte podstatné přispění a cítíte se přijati celkem s radostí a oceněním. Dávat to nejvyšší z vás znamená říci ano sami sobě hlubokým způsobem a dovolit si přijmout vše, co potřebujete k tomu, abyste kvetli a zářili.

Dát to nejvíc z vás, ve skutečnosti znamená, že už nejste od celku odděleni. Nejste v té chvíli egem, nejste oddělenou individualitou. Otázka „jak vyvážit proud dávání a přijímání“ se ve skutečnosti rozpouští ve stavu bytí. O rovnováhu je postaráno automaticky; děje se to přirozeně. Když sami sebe vyjadřujete z té nejupřímnější části a dovolujete svému světlu zářit, jste světlem a zároveň ho také přijímáte. Tohle je prožitek jednoty, po kterém všichni toužíte.

Nyní byste se mohli sami sebe ptát: jak tohle učiním? Jak budu v souladu se svým vyšším Já, mým jedinečným darem, mým skutečným světlem? To mě přivádí k třetímu aspektu dávání toho nejvyššího z vás, který bych chtěl zmínit.

Dáváte to nejvyšší z vás, když jste schopni spojit se s tím nejnižším

Dáváte to nejvyšší z vás, když jste otevřeni a ochotni spojit se s tím nejnižším z vás. Tím nejnižším myslím strach, pochyby a deprese. Ve zkratce je to temnota, která je ve vaší duši jako výsledek nevyřešených zkušeností.

Vaše nejvyšší já bude zářit ve chvíli, kdy přivítáte nejtemnější stránku sebe samých. Když pozvete to nejnižší z vás, aby vstoupilo do vašeho vědomí, necháte své světlo zářit, bez toho aniž byste hodnotili tyto části vaší duše, které se cítily odmítnuty a zapuzeny. JE to část vás samých, která je díky bolestným prožitkům rozhněvaná, smutná, zahořklá a osamělá. Mějte prosím soucit s touto částí vás samotných, která žije v temnotě a z temnoty rovněž hledá řešení, čímž vás často odvádí ještě dál od světla.

V temnotě vyvíjíte mechanismus přežití, který vás drží od pociťování toho, co se skutečně uvnitř vás odehrává: strach, zoufalství, deprese a osamělost. Odvracíte se od nich. Ve skutečnosti jste se tak často byli učeni konat světem kolem vás. „Odvrať se od negativních emocí. Buď pozitivní. Dělej to nejlepší. Buď užitečný.“ Tento druh upozornění a vzývání vytváří uvnitř strach z vaší vlastní temnoty a odcizuje vás od vašich nejhlubších pocitů.

Vy všichni máte hlubokou touhu po světle, po svobodě vězící ve vzdání se tomu, kým skutečně jste. Uvědomte si prosím, že největší světlo uvnitř podnítíte tehdy, když jste ochotni zakusit ty nejtemnější a nejvíce opomíjené části vás samých.

Žádám vás, abyste tak učinili teď, právě v této chvíli. Prosím, podívejte se, zda je uvnitř vás nějaká negativní emoce či myšlenka, která se stále objevuje a potřebuje vaši pozornost. Nejdříve si prosím uvědomte, že tato temná emoce či myšlenka je součástí lidského bytí. Představte si, že tato temná oblast uvnitř je dítě, které bylo přehlíženo. Mohli byste ho/ji najít, jak se schovává v koutě. Je to chlapec nebo děvče?

Podívejte se, zda ji nebo jeho můžete najít, zda se můžete s tímto dítětem kontaktovat. Začněte očním kontaktem a opatrně natáhněte svoji ruku. Láskyplně se na dítě podívejte a pozorujte, jak těžce se snažilo přežít. Toto dítě je naplněno radostí a soucitem k životu. Nicméně trpělivě snášelo tolik, že síla radosti a vášně byla pokřivena. Tato původní energie dítěte se zachytila v pasti všech možných druhů masek a mechanismu přežití, a tak jeho životní síla začala díky tomu pracovat proti jemu samotnému. Nyní je ale dítěti dovoleno, aby bylo skutečně tím, kým je. Prosím, natáhněte svoji ruku a nechejte své světlo zářit. Přivítejte toto dítě svýma očima.

Dovolte dítěti přijít k vám jeho/jejím vlastním tempem. Čekejte trpělivě, držte ho/ji ve své náruči a přitiskněte ho/ji ke svému srdci. To, co dítě potřebuje, aby se uvolnilo a uzdravilo, je to, aby bylo vámi viděno a ukonejšeno. Sledujte, jak vyzařujete teplo, lásku a pochopení, když jste ve spojení s tímto bezmocným a zoufalým dítětem. Pozvěte svoji nejtemnější část dovnitř, přivítejte ji a přiveďte ji domů, ukažte svoji nejsvětlejší část. Chápete, jak se toto dítě cítí. Toto pochopení léčí. Dítě v temnotě znázorňuje tu část vás, která nese mnoho bolesti a nedokáže pochopit, proč. Tím, že tuto bolest obklopíte pochopením a soucitem, šíříte světlo do oblastí, které bývaly zdrojem negativních emocí a myšlenek. Jakmile přijmete zoufalé dítě uvnitř, stanete se lidským andělem. Přinesete světlo do temnoty, což je přesně to, co nyní lidstvo potřebuje.

Lidstvo nepotřebuje světce a guru, kteří budou učit z kazatelny či piedestalu, ale skutečné lidi z masa a kostí, kteří zakusili temnotu a světlo uvnitř sebe a jsou tak schopni přijmout na své cestě obojí. Ve chvíli, kdy se odvážíte čelit a přijmout vaši vlastní temnotu, stanete se lidským andělem. To vaše světlo očistí a posílí. Život vás podpoří. Budete upozorňováni na možnosti a místa, kde budete moci odhalit své nejvyšší já snadným a přirozeným způsobem. Nemusíte o to usilovat. Nemusíte předstírat, že jste někdo jiný, neboť je to vaše vlastní jedinečná vibrace a energie, která inspiruje lidi a přináší k nim radost. Jste to vy! Představujete lásku Boha svým jedinečným způsobem, protože jste ochotni a schopni čelit své vlastní temnotě a s pochopením ji přijmout. Lidé ve vaší přítomnosti zakouší otevřenost, citlivost a inspiraci ve způsobu, jak jim nasloucháte. Cokoli děláte, abyste vyjádřili a projevili své nejvyšší já na Zemi, bude povzbuzovat lidi, aby sami zářili a věřili svým vlastním jedinečným talentům a síle. Tím, že dáváte to nejvyšší z vás, podporuje druhé lidi, aby činili to samé.

© Pamela Kribbe 2010

Převzato z: www.jeshua.net

To nejvyšší, co můžete dát

Jeshua skrze Pamelu Kribbe

Více zde: https://cestakduze.webnode.cz/cakry2/to-nejvyssi-co-muzete-dat/TO

To nejvyšší, co můžete dát

Jeshua skrze Pamelu Kribbe

Více zde: https://cestakduze.webnode.cz/cakry2/to-nejvyssi-co-muzete-dat/

NÁŠ VZNIK A VZNIK CELÉHO VESMÍRU

Evangelium sv. Jana začíná slovy: na počátku bylo Slovo, a to Slovo bylo u Boha a Bůh byl to Slovo. - A Starý zákon v Genesi uvádí, že na začátku nebylo nic, a přece byla Prapodstata všeho již před počátkem vesmírného vývoje. Tato Prapodstata všeho, to byla ona veliká, moudrá, všemocná Síla, to byl Prapočátek všeho, jemuž od začátku světa byla dávána různá jména a jemuž my říkáme Bůh. Ale to není to pravé jméno, neboť nikdo ze smrtelníků nesmí je vyslovit, je nade vše svaté. A proto židé užívali jména Jahve - Jehova, my jména Bůh.

Tento Bůh, tento Prapočátek, Prapodstata všeho, Síla, existující od věčnosti do věčnosti, rozhodla se ze Sebe vytvořit život nový, aby sama tato Prapodstata, Prapříčina nacházela ve vlastní své tvorbě neustálé zdokonalování. V této tvorbě vedle své moci musela vydati - vydechnouti ze sebe inteligenci, neboť k tvoření bylo zapotřebí nejen síly - to jest moci -, nýbrž také inteligence. A tak z jednoho Boha a z jedné síly máme dva mocné prvky, které hned od počátku byly utajeny v oné Moci, ze které vyšly. Protože vše stvořené mělo být dokonalé dle představy nejdokonalejšího Boha, bylo potřebí, jako vždy a ve všem, i nyní Lásky. A proto tento dvojjedinný Bůh, Inteligence a Síla, vydechl ze Sebe i Lásku. A tu máme již trojjedinného Boha - Inteligenci, Sílu a Lásku, čili - Boha - Otce - Sílu, Inteligenci - Ducha svatého, Lásku - Syna Božího (Krista).

Tento trojjedinný Bůh vydechl ze sebe sedm duchů tvořivých a tito společně vydechli do vesmíru duše lidské. Těmto duším lidským byl dán zákon a k němu rozum a svobodná vůle. Duše lidské, mající svobodnou vůli a rozum, začaly ihned přemýšlet o to, mají-li zákon Boží zachovávat, anebo jednat podle své vlastní vůle. Tak se duše rozdělily na tři tábory. Jeden tábor rozhodl se zachovávat zákon Boží, a duše k němu náležející zůstaly v nyní tak zvaném království nebeském, v blízkosti Otce, Tvůrce svého, a prožívaly a prožívají duchovní vývoj v devíti stupních. To jest oněch devět kůrů andělských. I pro ně platný zákon určoval, kdy smějí z jedné sféry duchovní přestupovat do vyšších, neboť ani u nich nebyl vývoj jednotný a stejně rychlý. Druhá skupina duší odmítla vůbec zachovávání zákona Božího a protivila se Bohu. Tyto duše byly jako zavržení andělé, zastupující inteligenci zla, vykázány z duchovního domova otcovského a octly se, bloudíce, v celém vesmíru.

Třetí skupina duší - a to jsme právě my - rozhodla se, že by byla ochotna zachovávat zákon Boží, ale chce použít svého rozumu a své svobodné vůle, dané jí Bohem k poznání jiného života. Tyto duše odešly také z otcovského domova, a to jako marnotratní synové. Stejně jako dnes, tak i na počátku světa objevovali se silnější jedinci a vedle nich duše, které potřebovaly vedení. Tito jedinci, každý na svou pěst, vedli duše, které se k nim připojovaly, a každý dle svého rozumu hledal jinou cestu. Tak tvořily se miliony a miliony skupin duší, které opustily Otcovský dům, nebeské království, a začaly bloudit vesmírem.

Tímto svým rozhodnutím duše porušily zákon klidu a harmonie ve vesmíru, rozpoutaly síly, které jimi vládly, a síly ty způsobily v celém vesmíru veliký rozruch a rotaci. Tak se všechny skupiny duší dostaly do ohromného pohybu a touto rotací zhušťovaly se stále, až se z nich vytvořily ve vesmíru vědecky tak zvané mlhoviny. Co se z těchto mlhovin vytvořilo, věda již sama ví a také dokázala. Byly to počátky vesmírových těles, celých planetárních soustav a miliardy hvězd. Postup tohoto dění ze stanoviska duchovního však věda nepodává.

 

Trvalo snad miliony a snad i miliardy let, než z takovéto mlhoviny vznikla pevná hmota, jakou je na příklad naše země. Skupiny duší, které prodělávaly tento zvláštní zhmotňovací proces, musely projít devíti stupni sestupnými, než se octly v takové hustotě, že vytvořily nerostnou hmotu. Ze svého duchovního domova - nebeského království (1. stupeň) vešly do vesmíru, kde vytvořily nejprve ether (2. stupeň), dále elektrony a protony (3. stupeň), z těchto elektronů a protonů atom (4. stupeň), po něm následoval chemický prvek (5. stupeň), dále plyn (6. stupeň), později pára (7. stupeň), z páry vodu (8. stupeň). Ve vodě usazovalo se bahno, první nerost (9. stupeň).

Celý tento proces sestupný, který prodělávala duše lidská, vlastně naše duchovní "já", nebyl naším Bohem, nejlaskavějším Otcem, nikdy spuštěn ze zřetele. A my - naše duše - byli jsme svěřeni péči nejvyšší Lásky Boží - synu Božímu - Kristu. Ten provázel nás neustále na všech cestách a při všech proměnách našeho bytí, až do nejnižšího stupně, kdy duše lidská ovládala sféru nerostnou, nad níž se až dodnes, ve velkém počtu případů, ani nepovznesla. Láska Boží provázela však tyto marnotratné syny, sestupující od stupně k stupni, a ztrácející na každém z nich část velkých duchovních darů, kterými nás Bůh při stvoření obmysliti ráčil. Dary tyto jsou však pro nás stále připraveny, jakmile se zase krok za krokem, stupeň za stupněm budeme blížit svému budoucímu cíli. Tedy starostlivost a Láska Otcova k nám je tak ohromná, že provázel nás, jak bylo výše řečeno, Láskou svou až do největších hlubin, aby nevyhasla v nás touha po návratu ke Světlu, k veliké Lásce, Otci našemu.

Duše pochopily správně, že se musí zdokonalovat. Tak se v naší veliké hroudě zemské objevil duchovní život, usměrňující duše, dle jejich schopností, k návratu k Otci. Jednotlivé skupiny duší vytvářejí různé krystaly a drahé kovy, leč duše ty brzy pochopí, že dokud jsou jenom ve hmotě, nerostu, těžko by se mohly dostat zpět do otcovského domu. Proto, vedeny Láskou Boží - Kristem, snaží se dostat ze hmoty výš. Tady začíná cesta vzhůru, na níž můžeme sledovat zase devět sfér vzestupných.

 

Po první sféře - nerostné - přichází 2. sféra rostlinná, kdy vytvářejí se na zeměkouli nová těla ve formě prvních traviček a rostlin. Objevují se  zase v milionech druhů, a po odumírání života jednotlivých druhů těchto rostlin vytvářejí se nové a nové, stále dokonalejší, a všechno spěje od nerostu, hroudy zemské výš, do vzduchu, směrem tam, kde očekává je otcovská náruč.

 

Leč duše znovu poznávají, že je těžko dostat se výš, jsou-li kořeny připoutány ještě ke hmotě. Vytvářejí si proto nová těla, nevázaná již na hmotu. Tak nadchází 3. sféra vzestupná, zvířecí. Ve vodě vznikají první medusy, z nich pak různí živočichové mořští, kteří přecházejí i do jiných vod, a pro rychlejší pohyb vytvářejí si těla různých ryb. Leč zase poznávají, že se sice odpoutaly od hmoty, ale jsou odkázány jen na vodu, která je stále ještě silně omezuje. Dalším popudem všemocného Ducha vytvářejí si nová těla obojživelníků, která se mohou snáze pohybovati, a to nejen ve vodě, nýbrž i na povrchu zemském, na vzduchu. Z těchto obojživelníků vytvářejí se těla hadů, ale to jsou zase jen těla, která stále ještě duše nutí být blízko při zemi u hmoty, ač duše ovládaná seshora touží pořád výš a výš. Z touhy dostat se od hmoty výš vznikají těla na čtyřech nohách, první to ještěři. Později, aby se dostaly ještě výš, vytvářejí si k tělům svým různá křídla - a to jsou oni pohádkoví draci, po nichž zbyly dodnes létající ještěrky.

Další vývoj duší směřoval k vytváření těl lehčích s křídly, a to byla těla ptačí různých velikostí. Za tuto touhu po otcovském domě Bůh odměňuje je tím, že odívá je do překrásných barev a dává jim milost, aby písní svou oslavovaly svého nejmilostivějšího Otce.

Dalším vývojem, který se děje neustálým přerozováním, vtělováním do stále nových a nových forem, dospěl vývoj sféry zvířecí k opici, mající čtyři ruky, která se nejvíce podobala primitivnímu člověku. Když vývoj zvířete dospěl již tak daleko, že se dovedlo postaviti na zadní ruky a dívati se vzhůru, odkud duše jeho přišla, Bůh omilostnil tuto vyspělejší duši tím, že jí vrátil zase některé dary, které ztratila na své cestě sestupné, a dal jí znovu rozum a svobodnou vůli. Pokud duše ovládala sféru zvířecí, postrádala těchto darů a byla odkázána jen na vnitřní pud a neuvědomovala si vedení, přicházející od Otce. Takto obdařené duše vtělují se do prvního primitivního člověka (4. sféra vzestupná), který zase dlouhým vývojem, který musela jeho duše prodělat, aby dospěla k ujasnění svých rozumových schopností vyspívá v člověka rozumového. (5. sféra). Až člověk projde touto sférou, kterou my právě prožíváme, čeká na něho další vývoj. Duše přejde do sféry 6. - psychické - duševní, ve které se vracejí vyvoleným, nejvýš vyspělým duším také další dary duchovní, zejména šestý smysl.

 

Z této sféry přechází pak duše do 7. sféry - spirituelní - duchovní, kde nabývá dalších duchovních darů Božích i nových smyslů a schopností. Z této sféry, která trvá zase celé věky, dostane se duše do sféry 8. - kristusovské, ve které bude již naplněna nejvyšší Láskou Boží, bude stát již v předsíni Otcovského domu, před samým královstvím nebeským. 9. stupeň pro duše naplněné Kristem jest konečně - Otcovský dům - království nebeské nebo tak zvaný Ráj, z něhož duše lidská byla vyhnána, resp. po porušení zákonů Božích musela z něho odejíti. 

Vývoj duší, vlastně našeho duchovního "já", neděje se jednotně. Některé spějí kupředu rychleji, některé pomaleji, podle toho, jak dovedou zachovávati zákon Boží. Aby člověk snáze dospěl k dokonalosti a dříve mohl se vrátit k Otci, přišel na svět Ježíš Kristus, přišel ke svému stádu, aby nás nejen poučil o tom, že jsme dítkami Božími, a naučil nás znát jeho velkou Lásku k nám, i jeho Moc a Moudrost, která o nás stále pečuje a stále k Sobě nás volá. Přišel hlavně proto, aby nám ulehčil tíhu všech našich poklesků, t. j. hříchů, kterých jsme se dopustili na svém sestupu i vzestupu. Přišel Starý zákon ne zrušit, ale naplnit Láskou. Přišel sejmout s nás následky těžkých hříchů a dovedl za pravdu postoupit pro nás i potupnou smrt na kříži. Tím dal nám jasný příklad, kam až naše láska má jít, že má vyvrcholit v oběti pro druhé. Avšak Ježíš Kristus přišel také proto, aby nám ukázal cestu pro budoucnost, jak žít, abychom nemuseli trpěti za každý svůj poklesek tak jako dříve. Ukázal nám dvojí cestu ke spasení a rychlejšímu zdokonalování svého vývoje. A záleží jenom na nás, ježto máme rozum a svobodnou vůli, pro kterou cestu se rozhodneme, abychom po ní kráčeli. Prvá cesta je cestou lásky - za Kristem -, na níž přestává všecko utrpení. Druhá cesta jde víc za sobectvím a je zdánlivě pohodlnější, ale k úspěchu a zdokonalení vede jen přes utrpení.

Žádný člověk, ani hříšný, není odsouzen zahynouti. Každému dána je možnost nápravy a zdokonalení. Všechny naše poklesky, vady a hříchy vyvěrají z naší nedokonalosti, a protože v ní dosud žijeme, zůstáváme vtěleni na této zemi. Kdybychom byli dokonalí, jako Otec náš nebeský dokonalý jest, nemuseli bychom se již vtělovat, žili bychom po jeho boku, v království nebeském.

Je tedy účelem našeho života stálé zdokonalování, a zdokonalujeme se jen poznáváním zla, kterého se máme vystříhati. Kdybychom nepoznali zlo a nedovedli je rozlišovat od dobra, nemohli bychom ve svém zdokonalování postupovati. Proto je inteligence zla, postavená jako protiváha dobra, velmi důležitou složkou našeho vývoje. Dobro - Láska - a všechny s nimi související blaženosti pocházejí od Otce. Zlo a všecko utrpení, bolesti a vše ostatní, co s ním souvisí, pochází od inteligence zla - Lucifera - satana. Lucifer byl na počátku tvoření nejvyšším andělem v říši nebeské. Byl nositelem světla. Z pýchy nad svým postavením, ke kterému jej určil Bůh, chtěl vládnout jako Bůh sám. Za to byl s ostatními neposlušnými anděly svržen. Rozkazem Božím byl mu dán velmi smutný úkol, státi se panovníkem zla na zemi. Dána mu povinnost, aby za trest sváděl ke zlému duše lidské, které na popud Boží touží po zdokonalení a návratu k Otci. Duše tyto mají samy svým rozumem a svobodnou vůlí rozhodovat, budou-li následovat Lucifera - satana, nebo zákon Lásky Boží. K tomu satan dostal ještě přísný zákaz, že se nesmí navrátit do otcovského domu dotud, dokud bude na světě jen jedna jediná duše, která by podlehla jeho svodům.

I satan je tedy ve službách Božích. Musí svádět duše lidské, aby z vlastní vůle mu odřekly. Ale přichází-li satan s tímto pokušením k člověku, již předem se třese hrůzou, že se mu podaří člověka toho svést. A proto ten, kdo ho uposlechne, vlastně mu ublíží, neboť tím oddálí zase jeho návrat k Otci. To také vyprovokuje ho pak k pomstě.

Láska Boží chrání nás dlouho před touto pomstou, a sama netrestá nás nikdy za to, že jsme uposlechli raději satana než Krista. Teprve když si člověk neuvědomuje své prohřešení a nesnaží se napravit je, Bůh připouští, aby satan provedl své dílo pomsty a přivodil člověku utrpení, které ho má vrátit zase k poznání dobra.

Je naprosto zřejmo, že všechny naše hříchy a poklesky nejsou překážkou k našemu spasení, nýbrž jen naše pýcha a sebeláska, která nám překáží, abychom poznali a uznali své chyby, zabraňuje nám kráčet cestou ke své spáse. Je nezbytné poznati zlo, abychom se mu dovedli ubránit, neboť jenom tím můžeme se zdokonalovat. Z toho tedy vyplývá, že vlastně každý náš hřích je stupněm poznání na cestě našeho zdokonalování. Chybíme-li a uznáme-li svoji chybu, litujeme-li svého činu a činíme pokání, to jest předsevzetí do budoucna, že se tohoto hříchu pro příště vystříháme, pak jsme již dosáhli účelu poznání zla. Nabyli jsme tím zkušenosti, která se uloží v našem podvědomí a která nás později, aniž bychom si toho uvědomovali, uchrání před opakováním téhož poklesku. I my jsme v předcházejících životech vraždili, loupili, kradli, lhali - ale miliony lidí nejsou již dnes schopny ani vražd, krádeží a loupeží, ani podvodů, protože ve svém podvědomí z předcházejících životů nabyli poznatků, co za nimi následovalo. V našem podvědomí jsou uloženy zkušenosti všeho toho, co jsme za celé miliony a miliony let prožívali, a to od vydechnutí našich duší do duchovního světa, za sestupu do hmoty až po dnešní náš život, a další zkušenosti naše ukládají se v podvědomí stále a stále.

Kdo se dopouští špatných činů, kterých nelituje, nedělá pokání a nesnaží se napravit se - ani toho Bůh ještě neopouští, protože Láska Boží nepřipustí, aby některé dítko zůstalo pozadu. Chrání i je před následky jeho špatných činů. Ale když člověk takový je tvrdošíjný, a snad i opakuje spáchané zlo, pak Bůh přenechává jej inteligenci zla, aby obdařila jej dary, kterými ona vládne, to jest neštěstími, nemocemi, rozervaností, zoufalstvím, bídou a mukami. Takové utrpení nemá zase jiný význam než donutit nás k přemýšlení, čím jsme si toto veliké utrpení zavinili. Každá příčina má svůj následek, každý trest je něčím zasloužen. Ale lidé  ve své pýše a nedotknutelnosti, z pouhé pohodlnosti raději naříkají, že je Bůh nespravedlivě trestá. Zapomínají, že nejvyšší Láska - Bůh netrestá nikdy, a proto zůstávají stále ve svém utrpení.

Je-li člověk rozumný, přemýšlí o tom, čím k utrpení dospěl, čím si je zasloužil, a tu konečně dojde k tomu, že on sám si je vytvořil. Pak také začne přemýšleti o tom, jak se ho zase zbavit. Nepřijde-li hned na to, čím si své utrpení zavinil, ať prosí Boha, aby mu bylo dáno poznání jeho chyb - a jistě dostane se mu té milosti, že pozná své chyby. Lituje-li toho a činí, jak bylo již řečeno - pokání, a odřekne-li se nadále podobných činů, pak se toto poznání ukládá do jeho podvědomí jako zkušenost, a utrpení jeho ihned zmizí.

Tomu učil nás Ježíš Kristus, Vyslanec a Syn Boží. Aby našeho utrpení bylo méně než dříve, aby umenšil utrpení lidstva, jen proto přišel na svět. Avšak mnozí lidé i celé církve se domnívají, že Ježíš Kristus zemřel na kříži za všechny naše hříchy, tedy i za ty, které budeme páchat v budoucnosti. Ale v tom se velice mýlí. Ježíš Kristus smyl svou obětí všechny naše předcházející, karmu zatěžující hříchy, a pro další vývoj ukázal nám cestu, jak žít, abychom nehřešili, nebo zhřešíme-li již, jak se vyhnouti následkům svých hříchů. Svým učením Ježíš Kristus dal nám možnost spásy, budeme-li se jím skutečně řídit. Ale hlásati, že můžeme klidně hřešit, protože Pán Ježíš za naše hříchy zemřel, a že stačí pouze vyzpovídati se z nich, aby nám byly odpuštěny - to není doslovně pravdou. Toto odpuštění je vždycky podmíněno upřímnou snahou jíti za Kristem, neboť ten, kdo jde za Kristem, musí jít cestou Lásky a ta již sama o sobě vede jen ke konání dobra. Jen dobrými skutky můžeme odčiniti své skutky zlé a dosáhnouti žádoucí rovnováhy. Nespoléhejte se nikdy, že můžete hřešit proto, že někdo jiný, byť i třebas Syn Boží, s vás hříchy již sejmul! Bylo by to sice velmi pohodlné, ale rozhodně nesprávné náboženství.

Většina lidí dovede jen naříkat nad svým utrpením a nepřipustí, že nikdo jiný než oni sami si je zavinili, a také nikdo jiný než oni sami nemůže jim od něho pomoci. Ve své netrpělivosti hluší a slepí nechápou, že Bůh přináší nám neustále plnou náruč ohromných darů a je připraven dáti jich každému tolik, kolik jich dovede přijmout. Čeká jen, abychom s důvěrou otevřeli také náruč svou a podávané dary Jeho přijali. A co chce od nás za tuto velkou milost, kterou nám každodenně poskytuje a nabízí? Nežádá na nás tak velkých obětí, jaké přinášeli první křesťané, kteří se pro víru Ježíše Krista dávali mučit - zabíjet. Žádá jen, abychom žili s ním v harmonii, milovali Ho jako Otce svého, aby i Jeho Láska mohla zas navzájem naplňovat nás, abychom mohli my použít této Lásky Boží, námi procházející a nás naplňující, ve svém všedním životě, k milování svých bližních. Přeje si, aby láska naše panovala v našich srdcích, slovech i skutcích a stala se základem všeho našeho života, aby již tento život zde procházel v rajských slastech.

Onen ráj, do něhož Bůh postavil prvého člověka, jest kolem nás všude. My máme to v rukách, budeme-li chtít vědomě v tomto ráji žít, anebo vypudíme-li se z toho ráje sami svým sobectvím, svou neláskou, podvody, lží, hrabivostí a smyslností. Budeme-li žít v harmonii s Bohem, bude Bůh trvale sídlit v našem nitru. K tomu však musí být nitro naše čisté, prosté vší lži, přetvářky, sobectví a pýchy, proto každý z nás musí se pokorně odevzdat do Vůle Boží a snažit se podle svých schopností zachovávat všechny zákony Boží.

Pán Ježíš Kristus řekl jasně: "Kdo mne miluje, slov mých zachovává, a kdo tak činí, toho Bůh miluje, a k tomu přijdeme a příbytek svůj si u něho učiníme." Kdyby si lidstvo uvědomilo význam těchto velikých slov, kdyby jen uvážilo, jaké to musí být blaho a štěstí, když náš Otec nebeský se svým Synem Kristem, s nejvyšší Láskou svou v nás se usídlí, nemělo by jistě jiné touhy než je naplniti. Toť samotný vrchol lidského štěstí. A kdo toto poznal, nikdy nezamění je za statky vezdejší, za sebevětší blahobyt a radovánky světské, ani za pochybné radovánky dnešní pakultury.

Kéž pochopilo by lidstvo tuto velkou věc a vrátilo se zase k Bohu a ke Kristu! Toť nejbezpečnější cesta ke šťastnému a spokojenému životu. Kéž by tato slova má vnikla do duší lidských a rozžala tam jiskru Boží a rozplamenila ji k nejčistší lásce a touze po Věčné Pravdě.

Bůh a člověk - přednáška proslovená 27. 2. 1928 v Jablonci nad Nisou
Z knihy: Pavlovy rozpravy - díl I. (V edici: Práh mezi světy) - Bedřich Kočí

ŽIVOTNÍ SÍLA

 

Životní síla může vytvořit a vytvoří hned vše, co si přeješ, pokud jen udržuješ svou osobnost v harmonii, aby nemohly žádné  myšlenky, pocity a slova nesouladu rušit její k tobě vždy proudící dokonalost. Život je dokonalost a skrývá v sobě veškeré dokonalé tvoření. Osobnost má svou jedinou povinnost být obalem, který nese a projevuje dokonalost života. Kdo nedonutí vnější smysly k poslušnosti a neudržuje v sobě trvale pocit míru, ten znesvěcuje a kalí čistotu a dokonalost života, který jím protéká.

Čím více studujeme život a v něm to dokonalé, tím méně se lopotíme s lidmi a věcmi a tím více uctíváme tu "Boží Přítomnost", protože kdo uctívá dokonalost, musí se nutně stát tím, na čem spočívá jeho pozornost. Naplní-li lidstvo tu vnější činnost mysli myšlenkami a pocity dokonalosti, uskuteční také jeho orgány tento pořádek a dokonalost. Čím více rozumíme životu a dokonalosti, tím jednodušší se stává všechno, až budeme mít pouze jednu činnost, a sice po všechny časy trvale naplňovat naše myšlení a pocity Boží láskou.

Život se nikdy neunaví - co se unaví, je to vědomí v jeho pokusech život zúžit, překřížit a narušit tu dokonalost, která se vždy snaží se uskutečnit. Kdyby to osobní nebo vnější Já nechalo jen život plynout a nechat jej v klidu - získaný výsledek by byla dokonalost, naplnění Boží životní cesty. Mnozí, kteří opravdově začnou hledat toto porozumění, ztrácejí odvahu a upouštějí od svého cíle, protože očekávají určité plody, místo aby se jednoduše radovali z Boha uctíváním  krásy a síly Velkého Světla kvůli němu samotnému. Hledáme-li Světlo, protože milujeme uctívání Světla, bude bezpodmínečně následovat výsledek. Stavíme potom Boha před vše ostatní. A to tak musí být, pokud má být to osobní Já udržováno ve svém správném vztahu k životu.

Mnoho lidí nachází bohatě času k milování psů, koček, jídla, šatů, peněz, diamantů, jednotlivých lidí a tisíce jiných věcí; velmi zřídka však existuje člověk, který by byť i jen na pět minut ve svém celém životě miloval své vlastní Božství. A přece potřebuje každou sekundu jeho život a sílu, aby se mohl radovat z těchto vnějších věcí. I ti, kteří myslí, že milují Boha, neuznávají téměř tu "Mocnou JÁ JSEM Přítomnost" ve svém vlastním nitru a neděkují za všechny dobré věci, které z ní trvale přijímají.

Není to tak, že bychom neměli přidělovat naši lásku věcem vnější činnosti, přece však bychom měli nejdříve milovat své Božství v nás, a sice více, než nějakou vnější věc nebo osobu. Toto Božství je skutečný život a vědomí, kterým existujeme.

Není štěstí bez lásky, to je zákon života. Kdo miluje věc nebo člověka, je šťasten. Dokonce i lakomec je šťasten, když miluje své zlato, protože nechává proudit pocit lásky k věci, kterou se pokouší získat. Ve skutečnosti je to štěstí, co hledá; nevidí však, že pocit štěstí není obsažen ve zlatě, nýbrž ve vysílání lásky ze svého vlastního srdce. Toto nechává život proudit nepřetržitě a harmonicky.

Zdroj: Magická přítomnost - Godfré Ray King (překlad díla "The Magic Presence" 1935, překlad z německého jazyka)

MAGICKÁ PŘÍTOMNOST 

„Takzvaná smrt" je pouze vhodnou příležitostí pro síly a schopnosti osobního vědomí k odpočinku a naladění se na vnitřní vývoj. Chce jej oprostit od víření a nesouladu Země na dostatečně dlouho, aby mohlo přijmout příliv světla a síly, které umožní vnější činnosti těla, aby mohlo započít dílo na tělo vázané zkušenosti na Zemi. Ztělesnění na Zemi má ten účel, aby byl člověk zdokonalen a osvícen, dokud nebude chtít být jednotou s ‘Mocnou JÁ JSEM Přítomností’. Nazýváme toto SVĚTELNÉ tělo ‘Magickou Přítomností’. Ježíš o něm hovořil jako o ‘bezešvém oděvu’.

Látka tohoto SVĚTELNÉHO těla je z čistých elektronů; poskytuje jednotlivé bytosti naprostou svobodu ode všech omezení. Vnitřním odevzdáním se té ‘Mocné JÁ JSEM Přítomnosti’ může každý uvolnit její síly až k bodu, že může toto plamenné světlo vidět. Toto nejprve tak silně oslní, že lze snést pohled na něj pouze kratičký okamžik. Takovýmto ode-vzdáním se začínáme více a více zakoušet svou vlastní osobní vědomou vládu nade vším stvořeným. To je věčným právem každého od narození a pro tento cíl nám bylo všem přiděleno putování lidskými zkušenostmi. Dosáhl-li hledač této svobody toho vývojového stavu, že může uvolnit ze svého elektronového těla ihned jakékoliv zvolené množství světla, jaké požaduje jeho vlastní vědomí, stal se pánem nade všemi formami (manifestacemi) a je zcela lhostejno, v jaké sféře si je přeje vyjádřit. Je třeba jen pozorovat svět k zjištění, co všechno působí nesoulad v myšlení a cítění těm nádherným tělům, která jsme dostali od přírody k dispozici pro naše zkušenosti ve fyzické části života.

V dětství a mládí je svalovina fyzického těla krásná, silná a splňuje, co od ní požadujeme. S pokračujícím životem však, když to osobní Já během let dovolí chaotickým myšlenkám a pocitům, aby se projevily, musí tělo ztratit své schopnosti; Chrám se rozpadne do trosek, protože to vnější bdělé vědomí neposlouchá ten ‘jediný zákon života’: Lásku, Harmonii, Mír.

Nazývej to jak chceš, věčnou pravdou zůstává, že nesoulad je pouze jiným názvem pro rozpad, pro smrt. Naučí-li se lidé žít svůj život ve ‘Věčném Zákonu Lásky’, shledají, že takováto poslušnost je osvobodí od koloběhu narození a znovunarození, a že zmizí otázky lidského bytí. Na jejich místo nastoupí radost z věčně se zvyšující dokonalosti, která již provždy zůstane uvnitř lásky. Stále trvající tvoření bude trvat věčně, protože život je nepřetržitým pohybem a nezná ani dřímotu, ani spánek, je samočinným proudem věčně se rozšiřujícího zdokonalování v radosti a vytržení a ve stále nových vzorech. Tato dokonalá činnost a radost života vyplyne sama z poslušnosti v rámci Zákona Lásky. Poslední nepřítel, smrt, zmizí, protože je jenom pomocí v nouzi, aby nás zbavila oděvu, který nám již nemůže sloužit k dovršení života. Stane-li se fyzické tělo tak neschopným, že jej ta osobnost, která jej obývá, již nemůže použít v úsilí o dovršení, zasáhne sama příroda a uvolní ta omezení, aby mohla jednotlivá bytost získat příležitost k novému, úspěšnému pokusu.

Zármutek při smrti milovaného člověka je sobectvím a zpomaluje pouze to nejvyšší štěstí, z něhož by se naši zesnulí milovaní měli radovat. Zármutek z pocitu ztráty je ve skutečnosti odpor proti účinnosti zákona, který byl vytvořen, aby zajistil velké možnosti odpočinku a růstu. Nic ve vesmíru neběží zpět, vše se pohybuje kupředu k stále větší radosti a dokonalosti, i když možná vzniká přechodně opačný dojem. Boží vědomí v nás nemůže a nebude zarmouceno a lidská část naší bytosti by měla vědět, že nikdo nikdy nemůže opustit vesmír, že zesnulý musí být na nějakém lepším, než dosavadním místě. Je-li to Skutečná, Pravá, Božská Láska, která nás naplňuje, potom nikdy neustane a přivede nás dříve nebo později opět k té bytosti, kterou milujeme. Proto nezná ta skutečná Božská Láska žádné rozloučení a to, co nás nechá pociťovat rozloučení, není láskou. Pocit oddělenosti je pouhým klamem osobního Já, ve kterém setrvává, protože nerozumí podstatě vědomí. Kde je vědomí, tam také působí jednotlivá bytost (individuum). Myslíme-li na milovanou bytost, která přešla jinam, jsme naším vyšším myšlenkovým tělem skutečně v tom samém okamžiku u ní, protože naše vědomí setrvává u onoho člověka. Kdyby západní svět pochopil tuto pravdu, rozbil by řetězy, které způsobují takový zbytečný žal. Takový zármutek vyrůstá pouze ze skutečnosti, že osobnost, speciálně ve svých pocitech, pociťuje své tělo jako vlastní jednotlivou bytost, místo aby poznala, že tělo je pouhým oděvem, který nosí vnitřní člověk. Tento oděv by měl každý plně a trvale ovládat a naučit jej trvalému radostnému sloužení.

Kdo tu jinou bytost skutečně miluje, přál by si, aby byla šťastná a v míru. Zvolí-li nyní tato bytost pomocí takzvané smrti lepší příležitost pro budoucí výraz a máme-li také v sobě aspoň záblesk Lásky, neměli bychom pociťovat žádné hoře nebo si přát udržet si tuto bytost ve stavu nedokonalosti, když by přece chtěla najít větší blaho a větší svobodu.

Neznalost této pravdy umožňuje tomuto velkému sobectví, že lidé zůstávají sami uvězněni ve svých vlastních řetězech omezení. Tento způsob neznalosti svazuje životní výraz lidského pokolení a vytváří tvrdošíjné bránění správnějšímu porozumění životu. Stahuje každým rokem tisíce lidských bytostí do hloubek zoufalství zcela zbytečně, zatímco by se mohli a měli radovat ze štěstí z nastoupené cesty, na které by je chtěla vést ta ‘Mocná Přítomnost JÁ JSEM’. Tento opačný postoj k životu zabraňuje nejen naplnění toho všeho, co je samo o sobě hodné života, ale okrádá bytost také o její schopnosti a svrhává ji do okovů sebelítosti. Toto představuje tu nejchytřejší a nejzáludnější cestu zlé síly ke zlomení odporu člověka a přivedení jej k negaci.

 

Chce-li jednotlivá bytost získat své vítězství a mistrovství, musí s tím bez zaváhání souhlasit. Lidé vytvořili svým nesprávným myšlením a jednáním na této zemi zlou sílu. Tato užívá metody vlastní sebelítosti, aby zabránila snažícím se nádherným bytostem získat svou svobodu a užívat Plnou Sílu Božství, která jim patří již od počátku tvoření jako dar OTCE svým dětem. Ze všech chyb, které lidé sami vytvořili, je sebelítost to nejneodpustitelnější, protože znamená vrchol lidského sobectví. Tím je nárokována pozornost osobního vědomí, vnějšího Já zcela nicotnými, neužitečnými lidskými žádostmi fyzického těla: a to Velké, Nádherné, Zbožňování-hodné, Všemoudré, Všemocné Světlo té ‘Mocné Přítomnosti JÁ JSEM’, které se vždy vznáší nad fyzickým tělem, je zcela přehlíženo, jeho síla je oproti tomu spotřebovávána pro ony ničivé účely. Lidé nemohou přijímat nic lepšího, než co právě dnes žijí - pokud dostatečně dlouho nehledí ze svého malého Já kupředu a nepocítí a nerozeznají Přítomnost Boží, tu ‘Mocnou Přítomnost JÁ JSEM’ jako původ každého jednotlivého života a všeho dokonalého tvoření (manifestace).

Zármutek je ohromná sebelítost - ne láska. Nebýt v jednotě je sebelítost - ne láska. Lhostejnost je sebelítost - ne láska a ne život. Tyto následky sebelítosti vrhají pokolení do otroctví, protože lámou odpor jednotlivce skrze promarněnou životní sílu, která by měla být použita k vytvoření Krásy, Lásky a Dokonalosti. Toto otroctví trvá, protože vnější činnost osobního vědomí nepřebírá žádné potřebné určité úsilí ke svému osvobození od nadvlády fyzického světa. Fyzická vrstva získává pouze ta lidská stvoření, která vznikají pomatenými myšlenkami, pocity a slovy vnějšího konání nebo osobního vědomí. Míním to denní konání rozumu a těla, do kterého osobnost trvale zaplétá tvořivou životní sílu. Celé lidské pokolení je dnes tak vázáno na vlastní rozdvojenost, že ti Velcí, Nádherní, Nejvyšší Nanebevzetí Mistři se nyní - z čistého soucítění s pomalým růstem lidstva a bídou jejich ponížení - nabízejí, že zničí okovy fyzické úrovně a zavedou lidi na nové cesty.

Jako Nanebevzetý Mistr znám jak vnitřní, tak vnější činnosti života. Různými poměry fyzického světa jsou lidé zabavováni, okouzlováni, hypnotizováni; uvnitř fyzické vrstvy však neexistuje nic dobrého nebo trvalého. Je nebezpečnější než pohyblivý písek a stejně tak klamný. Fyzická vrstva a vnější konání rozumového a pocitového světa, pokud tyto neukazují dokonalost, jsou jednotou. Jsou jenom výtvorem lidského smyslového vědomí a pouhou sbírkou lidských myšlenek a forem, které jsou oživovány lidskými pocity. Neobsahují nic z Krista ‘toho Kosmického Světla‘.

Touha po fyzických projevech a okouzlení jimi je pouze pocitem, velmi nebezpečným pocitem, který vzdaluje pozornost osoby od uznání, od trvalého uctívání, od ustavičného sjednocování s vlastní ‘Mocnou Přítomností JÁ JSEM’. Kdo se obrací na činnosti fyzické úrovně, okrádá svou vlastní bytost o sílu a schopnost dosáhnout Božího původu a natrvalo tam zakotvit.

Říkám věčnou pravdu se slovy, že z fyzických oblastí k nám nemůže přijít nic od Krista, i když to může vypadat jinak. Fyzická nebo vnější činnost lidského rozumu mění přece neustále své hodnoty, zatímco Kristus, to znamená ‘Věčné Světlo’, věčně se rozšiřující dokonalostí, je tou Jedinou, Nezměnitelnou, Nejvyšší, Nepomíjející hodnotou.

Tato vazba na fyzickou úroveň skrze okouzlení pozornosti dělá dnes z lidí masu bezmocných dětí, které potřebují nutně moudrost a pomoc Nanebevzetých Mistrů, aby se mohly opět pozvednout k porozumění Světlu, které jediné je může osvobodit z temnoty nynějšího chaosu na Zemi.

Od konce Druhého Zlatého Věku přicházeli po staletí spasitelé světa v pravidelných odstupech na Zemi, aby lidem přinesli pomoc. V důsledku fyzického zaměstnání byli lidé přivedeni do okouzlujícího světa forem a tvoření věcí. Většina času byla věnována pozornosti jednotlivce na vnější tvoření a vědomé znovupoznávání vlastního, zvláštního (individualizovaného) Božího Já bylo zapomenuto. Proto moderní člověk zcela přehlédl tu ‘Mocnou Přítomnost JÁ JSEM’, která sídlí v jeho elektronovém těle; tím mohl plnit pouze část svého životního plánu.“

Tak zní záznam slov Saint Germaina.

Zdroj: Magická přítomnost - Godfré Ray King (Překlad díla „The Magic Presence“ 1935 - Překlad z německého jazyka)

JÁ JSEM

 

"Já jsem" je nejvyšším vědomím člověka, je uvědoměním si své vlastní existence a individuality - JÁ JSEM. Kéterické neboli elektronické tělo, přesahující fyzické tělo o 80 až 100 centimetrů je stejného původu, jako je původ kosmu. Elektronické tělo je vlastním tělem ducha člověka, které se do podoby člověka formovalo uvědomováním si sebe sama. Ostatní verze "já", duši, jak jsme tyto obaly nazvali, si každý tvořil sám, když se vybaven darem svobodné vůle vydal na cestu stvořením.

Elektronické tělo je manifestace božské podstaty a svoji existenci má na rozhraní mezi absolutním a relativním vesmírem. Je složeno ze zlatě světelných vln o velice rychlých kmitočtech. Udržuje všechna ostatní těla pohromadě a reguluje správný tok energie z celé aury do vnitřního prostoru. Hlavní vertikální tok světelných vln prochází korunní čakrou, pulzuje podél páteře a jako hlavní proud síly dodává fyzickému tělu život. JÁ JSEM určuje pulzaci fyzického srdce, zásluhou této síly dýcháme a můžeme pohybovat fyzickým tělem.

Z hlavního proudu vyzařují svazky zlatých paprsků, které ze sebe vyzařují další paprsky cirkulující kolem ostatních těl, které jsou touto silou drženy pohromadě. Do hlavního proudu směřují kořeny čaker, které metabolizují potřebné energie z univerzálního energetického pole. Do čaker elektronického těla se vážou vyšší úrovně kosmu, JÁ JSEM je napojeno na kosmické vědomí.

Pro JÁ JSEM neexistuje čas ani prostor, tato síla nepodléhá žádnému fyzikálnímu vlivu, všechny ostatní energie jsou ve vztahu k této síle v podřízeném postavení, proto ovlivní vše, co ve vesmíru existuje. JÁ JSEM je nejvyšší princip života a vlastní sílu, jež je tajemstvím staletí.

To, co člověk neustále marně hledá mimo sebe, je ukryto přímo v něm. Je to nejvyšší a nejmocnější vědomí člověka, se kterým může člověk vědomě komunikovat a tak tuto sílu vědomě užívat a řídit. Slova JÁ JSEM, jsou nejsilnější tvořící slova života, proto velmi záleží na následujících slovech, která za oslovení JÁ JSEM, použijeme. Když volíme správná slova, tvořivé síly nám přináší veliký užitek a požehnání. Pokud člověk pochopí význam těchto dvou slov, pozná sílu svého nitra, jehož činnost se rovná zázrakům.

Pro většinu lidí představuje pozvednout své vědomí do absolutna za cosi těžkého a pro ně samotné nemožného. Přesto se s nejvyššími silami může kontaktovat každý člověk, tyto síly může každý vědomě užívat. Veškeré tajemství spočívá v tom, že naše ryze duchovní mysl JÁ JSEM, vnímá slova "já jsem" jako oslovení, jako své jméno. Slova "já jsem" v žádném případě neznamenají zdůraznění našeho ega.

Slovy "já jsem" oslovujeme své nejvyšší vědomí, tím jsme v pozornosti nejvyšších sil, které jsou připraveny uvést v činnost neomezené tvořivé síly, jejichž okamžitý pohyb naplňuje význam slov, která za oslovením následují. Ke svému nejvyššímu vědomí nemusíme promlouvat nahlas. JÁ JSEM, reaguje na vyslovená nebo myšlená slova stejně a okamžitě uvádí do pohybu síly, jejichž účinky jsou vždy takové, jaký mají následující slova význam. Vždy naplní to, co jsme řekli.

Kristus tyto znalosti měl a ve svém pozemském životě je běžně používal. Každou svoji životně důležitou větu začínal slovy "já jsem". Zasvěcení učenci také o JÁ JSEM věděli, tyto znalosti však střežili v nejpřísnější tajnosti a předávali jen svým vybraným nástupcům.

Různými kontakty, které někteří lidé udržují s vyššími bytostmi, začaly být otevírány pokladnice dříve utajovaných a posléze zapomenutých duchovních znalostí a praktik, proto všechno, co je možné současnému člověku odhalit, nebude již nic skrýváno a střeženo jako tajné vědění. Nově načerpané vědomosti pravého duchovního směru lidé předávají dále ostatním.

Doba, ve které žijeme je dobou velkých změn, které zasahují do života každého člověka. Jednou z těchto přicházejících změn je zrychlování duchovního vývoje veškerého lidstva. Změny, které již nyní probíhají a které Zemi a nás ještě čekají, jsou způsobeny kosmickou energií vyšších frekvencí, jíž se neustále naplňuje magnetické pole Země. Dříve byly vyšší frekvence zadržovány ochrannými clonami, chránícími lidstvo před jejich intenzitou, kterou by nervová soustava člověka nedokázala zvládnout. Nyní jsou ochranné clony postupně odstraňovány a mohutné síly duchovní energie, přinášející subatomární stavební částice, v neustále vyšší míře pronikají k lidem. Množství této energie neustále stoupá a bude nezadržitelně sílit. V různých částech světa začali lidé vědomě navazovat a udržovat kontakty s vyššími bytostmi a mnohým lidem začala být přístupná určitá místa v éterické úrovni Země.

Když duch definitivně opouští své fyzické tělo, v první fázi své fyzické smrti prochází hmotným tělem. Většinou je tato fáze vnímána tak, jako bychom procházeli temným tunelem. Pak vědomí prochází hlavním proudem pulzující síly podél páteře a definitivně opouští své fyzické tělo v oslňujícím světle korunní čakry.

Ukončení cesty koloběhu inkarnací a návrat zpět do duchovního světa je vzestup vnějšího vědomí do elektronického těla, čili splynutí vnějšího vědomí s vědomím JÁ JSEM. Je to návrat tam, odkud bez výjimky všichni pocházíme a kam se jednou máme všichni vrátit. Je to návrat do duchovního světa, kam můžeme vstoupit bez ostatních bytostných obalů, jen v ryze duchovní podobě s vlastnictvím sil pozitivních vlastností, které si během inkarnací osvojíme. Pak můžeme při zachování si svého vědomí snést ještě vyšší kosmické síly.

VĚDOMÉ UŽÍVÁNÍ JÁ JSEM

Abychom docílili okamžitého spojení s JÁ JSEM, musí být naše záda, týl a hlava v jedné kolmé rovině, tím je zprůchodněn spirituální kanál, procházející páteří do korunní čakry. Pak s patřičnou úctou JÁ JSEM, oslovíme. Na začátku vždy toto oslovení třikrát opakujeme, tím s JÁ JSEM docílíme vědomého kontaktu. Při třetím opakování tohoto oslovení místo odpovědi: "co si přeješ?" ucítíme ve spáncích mírný tlak a v oblasti srdeční čakry jemný, láskyplný pocit. Při opakování našeho přání již oslovujeme JÁ JSEM jen jednou.

UVEDU PŘÍKLADY

Pokud potřebujeme ochranu před negativními vlivy jiných lidí nebo negativními vlivy z astrálního prostředí, je třeba utvořit okolo sebe energetický obal, který negativní vlivy nepropustí. Utvoření ochranného obalu vypadá takto:

"JÁ JSEM, - JÁ JSEM, - JÁ JSEM, - ochranný elektronový obal okolo mne.

JÁ JSEM, - ochranný elektronový obal okolo mne.
JÁ JSEM, - ochranný elektronový obal okolo mne."

Jakýkoliv ochranný obal nikdy nenarušuje naší svobodnou vůli, ale vytváří efekt silného ochranného brnění, které zabrání vzniku jakékoliv negativní energie. Ochranný obal můžeme utvořit okolo sebe, ale i okolo různých věcí nebo pomůcek. Například při práci s kyvadlem, kdy chceme mít jistotu, že kyvadlo nebude ničím ovlivňováno.

"JÁ JSEM, - JÁ JSEM, - JÁ JSEM, - ochranný elektronový obal tohoto kyvadla, který zabrání jakémukoliv negativnímu ovlivnění lidské a duchovní činnosti, bez ohledu na moji psychickou a fyzickou formu."

Tuto nebo podobnou větu třikrát opakujeme.

Chceme-li docílit zdraví, za oslovení JÁ JSEM, řekneme: "harmonická činnost každé buňky a každého orgánu mého těla"

nebo: "JÁ JSEM, - .... dokonalost a zdraví, které se projevuje v každém orgánu mého těla."

Psychické napětí zklidníme slovy: "JÁ JSEM, - .... klid a mír, harmonie, duševní vyrovnanost."

"JÁ JSEM, - radost ze života."
"JÁ JSEM, - zdravý spánek."
"JÁ JSEM, - vědomí kosmické lásky."

Když poznáme, jaká síla je v těchto dvou slovech ukryta, po vyslovení "já jsem" začneme kontrolovat své myšlenky a slova také v běžných rozhovorech.

(Zpracovala neznámá autorka podle knihy: Tajemství zbloudilých duší - Božena Koubová)