Úžasné mraky nad Miami 

VAŠE DUŠE SI DOBROVOLNĚ VYBÍRÁ

 S KÝM SE SETKÁ

  Vaše duše si dobrovolně vybírá s kým se setká, potká nebo co bude řešit s druhými dušemi, se kterými uzavře jisté dohody o navrácení lekcí z minulosti, o navrácení karmických dluhů, o navrácení bolesti, zrady, křivdy nebo citových zranění. V životě se vám nedějí náhody, tedy ano, může se objevit, ale je jednou za život. Nicméně vše je vám dopředu dáno.

Na jednu stranu nechápete lekce a zkoušky, na druhou stranu se snažíte pochopit vše, co vám život přináší. Nastává váš vlastní vnitřní rozkol, rozčarování s prožitého, provázený vnitřním chaosem. Je důležité ale pochopit, že se nic neděje jen tak, že je vaše osudová cesta dána, duše se vzájemně znají, vědí, co přijde.

Jedna má zranit druhou, aby ji posunula. Jedna má druhé ublížit, aby ji pomohla uzavřít minulost, další má tragicky opustit tu, která ji nechala ztratit. Jen člověk v této podobě a na této planetě díky egu, strachu a rozumu ztrácí kontrolu sám nad sebou. Zůstává ve vztazích, protože je tu buď lítost, strach nebo zvyk, nedokáže se odpoutat a setrvává v již dávno mrtvých vztazích, protože nechce ublížit, přitom vše ale dělá na úkor sebe sama. Je to ale jen o strachu opustit zastaralé a nefunkční, odrazit se a jít dál, vydat se po nových cestách, uzavřít minulost, nehledět zbytečně a lpět na budoucnosti, ale prožívat především přítomnost.

Protože i to, co se stalo před pár hodinami, je již minulostí. Lidé si namlouvají, že dokáží odpustit, ale nezapomínají. Pak ale stále v sobě znovu a znovu otevírají prožitou bolestnou zkušenost, nedokáží se od ní odpoutat, neustále se utápí ve svých křivdách nebo zklamáních, neodpustí, protože nezapomněli.

Nesnažte se nic násilně otevírat, on kanál ke komunikaci s Vesmírem není zablokovaný, je jen uzavřený a vězte, že Vesmír k tomu má pádný důvod. Každý ke svému probuzení přichází v jiný čas a v jinou dobu svého životního i duchovního růstu. Nesnažte se ničeho docílit lpěním, chtěním nebo netrpělivostí, přineslo by vám to jen zklamání.

Někteří lidé nebo spíše jejich duše nemusí probuzení dosáhnout vůbec, je to z toho důvodu, že tady mají vyřešit zcela něco jiného, že mají uzavřít to, čím zatížili svoji duši, třeba materiálním bohatstvím, majetkem, financemi. Takoví lidé mohou mít kanál uzavřený po celý život, a přesto dokáží žít, i když se celý život pachtí za úspěchem, bohatstvím, penězi, jsou sžíráni strachem z nedostatku apod. Každý si vybírá a jsou mu dány vztahy s jinými dušemi, nemá smysl horečnatě přemýšlet, proč právě tento, nebo ten, nebo někdo jiný.

Snažte se hlavně pochopit především svou vlastní cestu, nechtějte kráčet cestou druhých, nemusí být ani z mála taková jako ta vaše. Žádná duše s druhou nemá stejný scénář, každá si nese jen ten svůj individuální. než budete čerpat z důsledků, tak se snažte spíše přijít na příčinu. každý v životě opakovaně sklízí jen to, co sám zasel. Každému se vrací jen to, co sám způsobil druhým ať už v minulosti nebo v současném životě.

Nechtějte po své duši, osudu, životě i Vesmíru vědět víc, než co je vám dovoleno. Nestěžujte si, ale přijímejte. Očekávejte, ale nelpěte. Pak bude váš život i cesta vaší duše schůdnější. Tak, jak se každý z vás rodí sám za sebe, stejně tak i sám za sebe umírá.

Jana Amitiel Kaminari
 

 

Pohodový východ slunce vedle ledovce.

 

Obří čedič kaňon na Islandu.

Poselství Květy Fialové:
- Zázrak přijde, když otevřeš své srdce.
- Štěstí se rodí v tichu.
- Cokoliv děláš druhým, děláš sám sobě.
- Více lásky. Tohle má smysl.
- Dokud to svíráš, tak to nemáš.
- Jsi bytost bez hranic.
- Svým úsměvem můžeš změnit svět.

OTCOVA CESTA KE SPÁSE

I vstal a šel ke svému otci. Když byl ještě daleko, otec ho spatřil a hnut lítostí běžel k němu, objal ho a políbil. Syn mu řekl: „Otče, zhřešil jsem … nejsem už hoden nazývat se tvým synem.“ Ale otec rozkázal svým služebníkům: „Přineste ihned nejlepší oděv a oblečte ho; dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy. Přiveďte vykrmené tele, zabijte je, hodujme a buďme veselí, protože tento můj syn byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.“ A začali se veselit. (Lukáš 15,20–24)
Syn možná pochopil, jaký hřích spáchal a jaké jsou jeho potřeby, ale zcela se přepočítal ohledně otcovy lásky. Své chápání založil na lidské logice: Dostanu, co si zasloužím. Otcovo porozumění ale odráží nebeskou logiku: Dám mu, co potřebuje. Zaslouží si těžký trest v podobě nikdy nekončící práce bez odpovídající odměny. Potřebuje ale lásku, péči, odpuštění a obnovu.
Tím, že nabízí rebelovi to, co si nezasloužil, otec v podobenství plně představuje nebeského Otce. Poskytovat lidem, co si nezaslouží, to nazývá Pavel milostí. Ježíš sice toto slovo nepoužil, ale nikdo by nedokázal plastičtěji vyobrazit jeho význam.
Nehodný syn je v jednom okamžiku zcela rehabilitován. „Rychle,“ volá otec radostně, „přineste ten nejlepší oděv.“ Ne nějaký starý oděv. Pro mého syna jen to nejlepší. „A dejte mu na ruku prsten,“ ten, který nese rodinnou pečeť a může tak otiskem do mokrého jílu zapečeťovat finanční a právní smlouvy – jednalo se vlastně o tehdejší rodinnou šekovou knížku a kreditní kartu v jednom. A na nohy mu nazujte boty, symbol svobodného člověka.
Ale to nejlepší teprve přichází: „Pojďme oslavovat tak jako nikdy. Zabij­me tele vykrmené pro mimořádnou příležitost, pojďme do toho naplno. V tento výjimečný den bychom neměli ničím šetřit. Vždyť se mi vrátil syn.“
Taková je vůči nám milost našeho marnotratného Boha. Timothy Keller podotýká, že „marnotratný“ neznamená „rozmarný“, jak si řada lidí myslí, ale spíše „bezstarostně rozhazovačný“. Tak „otcovo přijetí kajícího se syna bylo vlastně bezstarostné; odmítl totiž synovi jeho hřích proti sobě počítat a žádat nějakou náhradu“. Jen to nejlepší pro mého „syna“.
A tak dochází k další oslavě, již třetí radostné oslavě u Lukáše 15. Získáváme dojem, že Bůh miluje oslavy a církevní společenství by mělo být tím nejradostnějším místem na světě.
Mohou být různé stupně svatosti, ale neexistují různé stupně odpuštění. V tom samém okamžiku, kdy odpovíme na volání Ducha svatého, abychom se navrátili k Otci, jsme plně a bez podmínek obnoveni do podoby Božích dětí. To je milost. A milost si zaslouží oslavu.

Zdroj: Otevřete oči fcb.

ANI JÁ, ANI MOJE

Nejsem toto tělo.
Nejsem v něm uvězněn.
Jsem život bez hranic.
Nikdy jsem se nenarodil a nikdy nezemřu.
Pohlédni na nezměrný oceán
a oblohu se všemi galaxiemi.
Vše se objevuje z podstaty vědomí.
Od počátku věků jsem svobodný.
Zrození a smrt jsou jen branami,
kterými vcházíme a vycházíme.
Zrození a smrt jsou jen
takovou hrou na schovávanou.
Tak se na mě usměj, vezmi mě za ruku
a zamávej mi na rozloučenou.
Zítra se znovu potkáme, a možná už dřív.
Budeme se potkávat zas a znovu
ve skutečném zdroji,
na bezpočtu životních cest.

~ ze sútry "Pro umírající" z textů Anguttara Nikaya
do angličtiny přeložil Thich Nhat Hanh
do češtiny přeložila Katka Grofová
Foto: Raja Hornstein
Zdroj: http://www.novoucestou.cz/

Drž si odstup od lidí, kteří jen přicházejí, aby se podělili o stížnosti, problémy, katastrofické příběhy, obavy a pomlouvání jiných. Jestli někdo hledá odpadkový koš, aby vyházel své smetí, ať to není ve tvé mysli.

Dalajlama

STRANOU

Když jsem byl malý,
byl jsem často stranou.
Tenkrát jsem nechápal
odkud větry vanou...

Však podvědomě tušil,
že každá cesta má svůj cíl.
Přesto pro mnohé divný jsem byl.
Hledal jsem dlouho ty svoje talenty.
Na cestách skládal všemožné fragmenty.
Život nakonec jsem pochopil, však divný
prý jsem zůstal i dnes.
Jen toužím žít posvojem.
Překračovat mez...
Je mi to fuk, co si kdo říká.
Nechat se ovládat, toť je
špatná politika.
( 1554 )
Báseň: Rosťa Sheffield

DOPORUČENÉ STRÁNKY

• https://citem.webnode.cz/
• http://www.novoucestou.cz/

DUŠE & MYSL

Přátelé

Jistě jste si všimli, že se na svém blogu snažím na vás působit pozitivními příspěvky a učit vás měnit úhly pohledu na život z těch „ošklivých, smutných či negativních“ na ty "pěkné a pocitově příjemné", a tím měnit svůj život k lepšímu. Používám k tomu různé povzbudivé citáty, krásné fotografie, nebo kladně motivující články. To ale neznamená, že bychom měli být vždy šťastní a veselí, a že je něco špatného na tom, když jsme zrovna smutní, rozzlobení, nebo jinak negativně naladění. Jde o to, abychom si tyto svoje pocity a emoce uvědomili, přijali je a nenechali se jimi ovládnout. Žijeme v dualitním světě, kde všechno má svojí kladnou i zápornou stránku, a také jak se v Bibli v knize Kazatele píše - i svůj čas: 

"Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas:

Je čas rození i čas umírání, čas sázet i čas trhat;

je čas zabíjet i čas léčit, čas bořit i čas budovat;

je čas plakat i čas smát se, čas truchlit i čas poskakovat;

je čas kameny rozhazovat i čas kameny sbírat,

čas objímat i čas objímání zanechat;

je čas hledat i čas ztrácet, čas opatrovat i čas odhazovat;

je čas roztrhávat i čas sešívat, čas mlčet i čas mluvit;

je čas milovat i čas nenávidět, čas boje i čas pokoje".

 

Tak jako se střídá den a noc, střídají se i naše pocity a emoce. Smutek s radostí, láska s nenávistí, vděčnost s nevděčností. Všechno v nás je obsažené ve dvou polaritách. Přijetím těchto dvou polarit v nás se stáváme celistvými. Švýcarský lékař a psychoterapeut, zakladatel analytické psychologie Carl Gustav Jung říká: „Raději budu celistvý, než dobrý“. Když se člověk stane ničím a nikým, ani dobrým, ani zlým, stává se vším.

„Člověk se nestane osvíceným jen proto, že si představuje obraz světla," říká Jung, „ale tím, že přiměje tmu k vědomí." Naše stíny existují proto, aby nás učily, aby nás vedly a poskytovaly nám požehnání našich celistvých osobností. Jsou to pro nás zdroje k odhalení a prozkoumání. Pocity, které potlačujeme, se pokoušejí do nás začlenit. Jsou škodlivé, jen když jsou potlačované: pak se vynoří při té nejméně vhodné příležitosti. Až uvítáte svůj stín, nebudete už muset žít ve strachu. Kouzlo změny života je v přijetí sebe sama - zcela. Milovat sám sebe se všemi svými vlastnostmi. Neodmítat žádnou. Žádná není lepší ani horší. Jsou takové, jaké jsou.

Když si toto uvědomíme, tak nám přestane záležet na tom, jaké pocity zrovna prožíváme. Bude nám to jedno. Budeme vědět, že je kdykoliv můžeme změnit, budeme-li chtít. Stát jakoby mimo ně a nenechat se jimi ovládnout. Zachovat si svůj vnitřní klid. Tyto pocity můžeme měnit změnou úhlu pohledu na skutečnost, která tento konkrétní pocit v nás vyvolává. Proto se tento blog jmenuje „O úhlech pohledu“ a zároveň je toto i jeho posláním.

Jako příklad k tomuto co říkám vám uvedu úryvek z knihy: O smrti a znovuzrození - Lama Ole Nydahl:

Velkého dosažitele Marpy (1012-1097), který přinesl do Tibetu linii Kagjü, se po smrti jeho syna Darmy Dodeho jeden žák zeptal: "Jak se cítíš?" Marpa odpověděl: "Mizerně." Muž byl na rozpacích. Zeptal se: "Mizerně?" Ale Marpa se zasmál. Řekl: "Ano, ale s jedním rozdílem, a tím rozdílem je, že ta mizérie je dobrovolná. Někdy, abych zjistil, jak chutná svět, vyjdu ven, ale zůstávám pánem situace. V každém okamžiku se mohu zase vrátit dovnitř. Je smysluplné pohybovat se v rámci protikladů. Zůstanete tak živí." Marpa pak ještě dodal:

"Někdy vejdu do zármutku, ale zármutek není nic, co by se mi dělo. Vidím ho a jsem jím nedotčen."

"Každý smutek vzniká jenom na základě připoutanosti."

Představte si sebe (vaši duši) jako rodiče a že máte dítě. Budeme mu říkat vnitřní dítě. Tím dítětem je vaše ego – osobnost, která bydlí ve vašem těle a vyjadřuje se prostřednictvím vaší mysli a myšlenek. Moje vnitřní dítě se jmenuje Monika. Vyvinula se během mého současného života. Její charakter a současnou podobu utvořila její rodina, společnost, prožité životní zkušenosti a celkově prostředí, ve kterém vyrostla.

Duše, jak ji vnímám já, je mojí věčnou podstatou v tomto mém těle, mostem mezi Duchem a tělem. Věčností - uprostřed smrtelnosti. Emoce otvírají bránu k duši - radost, smutek, bolest, zloba, pokora, vděčnost, dojetí, láska. Duše k nám mluví přes pocity těla. Každá duše má svůj záměr a cíl. Dobré pocity znamenají, že je duše spokojená a já konám v souladu s ní. Špatné pocity vyjadřují její nespokojenost a nesoulad s tělem. Upozorňují nás, že jednáme proti jejímu záměru a cíli. 

Mnohdy jsou naše životní zkušenosti nepříznivé a naše vnitřní dítě může být zraněné, může prožívat bolest, ublížení, nepřijetí, nedostatek lásky a jiné negativní emoce a pocity. Má také svoje potřeby. Tak jako naše fyzické děti, o které s láskou pečujeme. Mluvte se svým vnitřním dítětem a ptejte se ho, co potřebuje. Přijímejte ho takové, jaké právě je i s jeho chybami. Naslouchejte mu, netrestejte ho, když má špatnou náladu, je vzteklé, nebo má strach. Vlastní děti také netrestáte a neodmítáte, když mají nějaké potřeby. Například když je dítě ospalé, vzteká se a je plačtivé. Budete ho snad za to trestat? Ne. Naplníte jeho potřebu, utěšíte ho a dáte spát. 

Ráda hovořím se svým vnitřním dítětem. Jsou s mojí duší přátelé. Dobří spojenci na tomto světě. Když cítím, že prožívá smutek, zeptám se jí, zda ji mohu nějak potěšit? Někdy ano, někdy ne, tak ji nechám prožít si svůj smutek. Raduji se z její radosti. Když je nespokojená, hledám, co by ji uspokojilo.

Ale tak jako je rodič nadřazen svému dítěti, tak je duše nadřazená našemu vnitřnímu dítěti. V praxi to znamená, že se nenechám ovlivnit svými myšlenkami. Mám je pod kontrolou. Když vidím, že mi nepřinášejí nic dobrého, tak je odmítnu.

Naše vnitřní dítě je jako vlnka na moři a duše jako oceán. Každé moře se někdy rozbouří. Tím, že přijímáme životní situace takové, jaké jsou, přestáváme být vlnkou na moři, a stáváme se oceánem. Pak se v nás může rozlít hluboký vnitřní klid a mír, přestože jsme zrovna zmítáni bouří. Smiřujeme se s během života, s jeho projevy ve všech jeho podobách a odevzdáváme svoji duši Bohu. 

Tímto se staneme svobodnými a mistry našich životů.

S láskou

Monika Serafina Adamcová

JEDNOTA

Jen v přítomnosti blahé žití

co za Srdce nás krásně chytí

záříme tu se Zemí 

jsme "Světlo" mezi Hvězdami

Kráčíme cestou společně

s jistotou a bezpečně

a víme...

že jen Láska ke Světlu navrací

neboť jen Láska je vyšší vibrací

Jsme bytosti moudré

a vnitřně krásné

se zářivou Aurou

co nikdy neuhasne

S láskou 💞🌹 Pleja

Pleja - Světlo Krystal 

utvořeno 17.2. 2014

PLANETA ZEMĚ

  Ty matičko ty

jsi nejkrásnější v celém vesmíru

budeme tě hladit a žít jen v míru

pomůžeme ti do tvého přerodu

kde budeme žít v dobru.

Ty planeto má

Láskou Otce byla jsi stvořená

ty nikdy nebudeš přemožená

teď do Světla Lásky s námi plyneš

nikdy nezhyneš.

Já miluji tě krásko

já miluji tě krásko

milujeme tě krásko vesmírná.

Za všechno co nám dáváš

a jak se o nás staráš

lidé začínají se měnit

nebudou tě víc už plenit.

Já miluji tě krásko

já miluji tě krásko

milujeme tě krásko vesmírná.

Za stravu za bydlení

za dlouhé pokolení

jsme šťastni
 vezmeš nás výše

 hmota zůstane níže.

Ty jedině ty

snášíš veškeré lidské útlaky

na ochranu si spustíš zátopy

svou bolest takto musíš si zmírnit

není právo tě trýznit.

Gaio naše shan

tvým srdcem všechny lidi požehnám

ať uslyší tvé velké sténání

a otevřou se více teď tobě

v téhle zlomové době.

Já miluji tě krásko

já miluji tě krásko

milujeme tě krásko vesmírná.

Za všechno co nám dáváš

a jak se o nás staráš

lidé začínají se měnit

nebudou tě víc už plenit.

Já miluji tě krásko

já miluji tě krásko

milujeme tě krásko vesmírná.

Za stravu za bydlení

za tvé dlouhé pokolení

jsme šťastni, vezmeš nás výše

 hmota zůstane níže.

Autor: Václav Vodalev

MY JSME SVĚT

 My jsme svět 

Co přispívám do vztahu tady a teď. Když tisíce a tisíce lidí na celé zemi oslavuje, tančí, zpívá, jsou v extázi, opilí božským, neexistuje možnost žádné globální sebevraždy. Může snad být v takovém veselí a s takovým množstvím smíchu, s takovým psychickým i fyzickým zdravím, s takovou přirozeností a spontánností, válka...? Dostali jsme život k tomu, abychom tvořili, radovali se a oslavovali. Když pláčete a naříkáte, když jste zoufalí, jste sami. Když oslavujete, podílí se na tom celá existence. Pouze v oslavování může dojít k setkání s nejvyšším, s věčným. Pouze oslavováním můžeme přesáhnout kruh zrození a smrti. (Osho I Celebrate Myself, Kapitola 4)

Komentář: 

Lidstvo je na této kartě zobrazeno jako duha bytostí, jež tančí kolem mandaly země a drží se za ruce v radosti a vděčnosti za dar života. Tato karta představuje období komunikace, sdílení bohatství, které do celku přináší každý z nás. Není zde žádné lpění, žádná chamtivost. Je to kruh bez strachu a pocitů nadřízenosti nebo podřízenosti. Když poznáme společný zdroj celého lidstva, společný původ našich snů a tužeb, nadějí a strachu, vidíme najednou, že jsme všichni spojeni ve velkém zázraku existence. Když dokážeme spojit své nezměrné vnitřní bohatství k vytvoření pokladu lásky a moudrosti přístupné všem, budeme spojeni v nádherném obrazci věčného stvoření.