"Teprve při nejvyšším vědění člověka 
vyvstává moudrost z přesvědčení o skutečnosti,

že nic neví!" (Abd-ru-shin)

V ČEM JE PRAVÉ LIDSKÉ ŠTĚSTÍ?

V čem je vlastně to pravé lidské štěstí? Není závislé na plných kapsách a nádheře, kterou se obklopíme. To vše nám nezaručuje radostný život a štěstí. Pravé štěstí jest jen jediné, a to je štěstí, které vyvěrá z klidu a míru duše. Ten si nikdo nekoupí, penězi nezaplatí. Klid a mír duše oblaží však každého člověka, který miluje život a poctivou práci každého, vždy a ve všem poctivého a mravně silného člověka. Kdo miluje život, miluje i Boha, protože On jest Tvůrcem všeho života, on nám všechno dává, a protože z Jeho vůle jsme zde, Jeho Vůli se podřídíme, Jeho Vůlí dáme se vésti. Tato odevzdanost do Vůle Boží zbaví nás sama všech starostí a strachu o zítřek. 

Vzpomeňme, ža Pán jasně řekl:

"Nestarejte se, co budete jísti a čím se budete odívati, neboť Otec náš nebeský dobře ví, čeho je nám třeba."

Z knihy: Pavlovy rozpravy - Bedřich Kočí (Sbírka Pavlových rozprav o věcech pozemských i věčných, edice Práh mezi světy)

BÝT SÁM SEBOU JE TA NEJSILNĚJŠÍ A NEJKRÁSNĚJŠÍ FORMA REBELIE ...

 

Co to řeší za nesmysly? Takové blbosti. To bych já nikdy neřešila. Bože, co řeší? Kdyby žila můj život, teprve by viděla, co je to peklo. Proč se hroutíš? Vždyť se Ti nic neděje. Takové maličkosti, podívej se na mě, čemu musím čelit. Ty jsi citlivka. Ze všeho se hroutíš.

Hodnocení podle sebe, podle vlastních zkušeností. Škatulkování, co je víc a co je míň. Jeňze. Každý žijeme to své. Každý máme jinou vnitřní sílu, jinou odvahu, jiné zkušenosti atd. To, co je prkotina pro mě, může být pro jiného zásadní životní zkouška. Vždy, když soudíme, soudíme podle svého metru. Nemusíme každému fandit, s každým souhlasit, ale dovolme každému, ať prožije to své. Zkusme respektovat a být více soucitní. Každý si kráčí vlastním životním příběhem a každý se máme naučit tomu svému. A půjde to i bez srovnávání a snižování někoho druhého. Každý to má prostě jinak. Každý má svůj čas, aby pochopil, zahojil se atd. Nemusíme souhlasit s tím, jak někdo žije, možná vidíme východiska, jak z nepohody ven. Ale...dovolme, ať se dotyčná žena nebo muž, rozhodne dle sebe, dle aktuálních možností a síly.

Lucie Mucalová - koučka a lektorka (zdroj facebook)

 

Potopit se na samé dno, je ten nejúžasnější dar, jakého se nám může v tu chvíli dostat! My to tak ovšem v tomto okamžiku nevnímáme.. Teprve po pochopení a přijetí této nepříznivě vypadající situace, jsou lidé konečně schopni uchopit život do svých rukou, přenést za ni zodpovědnost a odrazit se! ☯️🍀💖 Bolest je mnohdy ten nejlepší učitel a tedy něco, co nás může probudit, pokud se nevzdáme a uděláme odraz.. poté už se plave směrem vzhůru mnohem lépe..💜👌

(Zdroj: fcb. Matouš Svoboda)

Když se díváte na nebe plné hvězd, cítíte se zcela naplnění - co lepšího by ještě mohlo být? Nic dokonalejšího už být nemůže. Noc plná hvězd je prostě dech beroucí. Při západu slunce se vám na chvíli zastaví srdce. Letící pták - a mysl je pryč. To všechno jsou přirozené záblesky meditace.

 

Podívejte se na květinu a nic neříkejte. Pro mysl to není snadné, protože je zvyklá neustále žvanit. Podívejte se na květinu a udělejte si z toho meditaci. Podívejte se na strom a nic o něm neříkejte. Není třeba; strom tu prostě je, proč něco říkat?

Meditujte u stromu, meditujte s hvězdami, s řekou, s mořem, meditujte na tržišti. Nic neříkejte, nic neposuzujte, nepoužívejte žádná slova: jen se dívejte. Pokud budete jasně vnímat, jasně se dívat, dosáhnete cíl. A jakmile dosáhnete tuto jasnost, uvidíte i sebe sama.

Osho

 

VAŠE DUŠE SI DOBROVOLNĚ VYBÍRÁ

 S KÝM SE SETKÁ

  Vaše duše si dobrovolně vybírá s kým se setká, potká nebo co bude řešit s druhými dušemi, se kterými uzavře jisté dohody o navrácení lekcí z minulosti, o navrácení karmických dluhů, o navrácení bolesti, zrady, křivdy nebo citových zranění. V životě se vám nedějí náhody, tedy ano, může se objevit, ale je jednou za život. Nicméně vše je vám dopředu dáno.

Na jednu stranu nechápete lekce a zkoušky, na druhou stranu se snažíte pochopit vše, co vám život přináší. Nastává váš vlastní vnitřní rozkol, rozčarování s prožitého, provázený vnitřním chaosem. Je důležité ale pochopit, že se nic neděje jen tak, že je vaše osudová cesta dána, duše se vzájemně znají, vědí, co přijde.

Jedna má zranit druhou, aby ji posunula. Jedna má druhé ublížit, aby ji pomohla uzavřít minulost, další má tragicky opustit tu, která ji nechala ztratit. Jen člověk v této podobě a na této planetě díky egu, strachu a rozumu ztrácí kontrolu sám nad sebou. Zůstává ve vztazích, protože je tu buď lítost, strach nebo zvyk, nedokáže se odpoutat a setrvává v již dávno mrtvých vztazích, protože nechce ublížit, přitom vše ale dělá na úkor sebe sama. Je to ale jen o strachu opustit zastaralé a nefunkční, odrazit se a jít dál, vydat se po nových cestách, uzavřít minulost, nehledět zbytečně a lpět na budoucnosti, ale prožívat především přítomnost.

Protože i to, co se stalo před pár hodinami, je již minulostí. Lidé si namlouvají, že dokáží odpustit, ale nezapomínají. Pak ale stále v sobě znovu a znovu otevírají prožitou bolestnou zkušenost, nedokáží se od ní odpoutat, neustále se utápí ve svých křivdách nebo zklamáních, neodpustí, protože nezapomněli.

Nesnažte se nic násilně otevírat, on kanál ke komunikaci s Vesmírem není zablokovaný, je jen uzavřený a vězte, že Vesmír k tomu má pádný důvod. Každý ke svému probuzení přichází v jiný čas a v jinou dobu svého životního i duchovního růstu. Nesnažte se ničeho docílit lpěním, chtěním nebo netrpělivostí, přineslo by vám to jen zklamání.

Někteří lidé nebo spíše jejich duše nemusí probuzení dosáhnout vůbec, je to z toho důvodu, že tady mají vyřešit zcela něco jiného, že mají uzavřít to, čím zatížili svoji duši, třeba materiálním bohatstvím, majetkem, financemi. Takoví lidé mohou mít kanál uzavřený po celý život, a přesto dokáží žít, i když se celý život pachtí za úspěchem, bohatstvím, penězi, jsou sžíráni strachem z nedostatku apod. Každý si vybírá a jsou mu dány vztahy s jinými dušemi, nemá smysl horečnatě přemýšlet, proč právě tento, nebo ten, nebo někdo jiný.

Snažte se hlavně pochopit především svou vlastní cestu, nechtějte kráčet cestou druhých, nemusí být ani z mála taková jako ta vaše. Žádná duše s druhou nemá stejný scénář, každá si nese jen ten svůj individuální. než budete čerpat z důsledků, tak se snažte spíše přijít na příčinu. každý v životě opakovaně sklízí jen to, co sám zasel. Každému se vrací jen to, co sám způsobil druhým ať už v minulosti nebo v současném životě.

Nechtějte po své duši, osudu, životě i Vesmíru vědět víc, než co je vám dovoleno. Nestěžujte si, ale přijímejte. Očekávejte, ale nelpěte. Pak bude váš život i cesta vaší duše schůdnější. Tak, jak se každý z vás rodí sám za sebe, stejně tak i sám za sebe umírá.

Jana Amitiel Kaminari
 

OTCOVA CESTA KE SPÁSE

I vstal a šel ke svému otci. Když byl ještě daleko, otec ho spatřil a hnut lítostí běžel k němu, objal ho a políbil. Syn mu řekl: „Otče, zhřešil jsem … nejsem už hoden nazývat se tvým synem.“ Ale otec rozkázal svým služebníkům: „Přineste ihned nejlepší oděv a oblečte ho; dejte mu na ruku prsten a obuv na nohy. Přiveďte vykrmené tele, zabijte je, hodujme a buďme veselí, protože tento můj syn byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.“ A začali se veselit. (Lukáš 15,20–24)
Syn možná pochopil, jaký hřích spáchal a jaké jsou jeho potřeby, ale zcela se přepočítal ohledně otcovy lásky. Své chápání založil na lidské logice: Dostanu, co si zasloužím. Otcovo porozumění ale odráží nebeskou logiku: Dám mu, co potřebuje. Zaslouží si těžký trest v podobě nikdy nekončící práce bez odpovídající odměny. Potřebuje ale lásku, péči, odpuštění a obnovu.
Tím, že nabízí rebelovi to, co si nezasloužil, otec v podobenství plně představuje nebeského Otce. Poskytovat lidem, co si nezaslouží, to nazývá Pavel milostí. Ježíš sice toto slovo nepoužil, ale nikdo by nedokázal plastičtěji vyobrazit jeho význam.
Nehodný syn je v jednom okamžiku zcela rehabilitován. „Rychle,“ volá otec radostně, „přineste ten nejlepší oděv.“ Ne nějaký starý oděv. Pro mého syna jen to nejlepší. „A dejte mu na ruku prsten,“ ten, který nese rodinnou pečeť a může tak otiskem do mokrého jílu zapečeťovat finanční a právní smlouvy – jednalo se vlastně o tehdejší rodinnou šekovou knížku a kreditní kartu v jednom. A na nohy mu nazujte boty, symbol svobodného člověka.
Ale to nejlepší teprve přichází: „Pojďme oslavovat tak jako nikdy. Zabij­me tele vykrmené pro mimořádnou příležitost, pojďme do toho naplno. V tento výjimečný den bychom neměli ničím šetřit. Vždyť se mi vrátil syn.“
Taková je vůči nám milost našeho marnotratného Boha. Timothy Keller podotýká, že „marnotratný“ neznamená „rozmarný“, jak si řada lidí myslí, ale spíše „bezstarostně rozhazovačný“. Tak „otcovo přijetí kajícího se syna bylo vlastně bezstarostné; odmítl totiž synovi jeho hřích proti sobě počítat a žádat nějakou náhradu“. Jen to nejlepší pro mého „syna“.
A tak dochází k další oslavě, již třetí radostné oslavě u Lukáše 15. Získáváme dojem, že Bůh miluje oslavy a církevní společenství by mělo být tím nejradostnějším místem na světě.
Mohou být různé stupně svatosti, ale neexistují různé stupně odpuštění. V tom samém okamžiku, kdy odpovíme na volání Ducha svatého, abychom se navrátili k Otci, jsme plně a bez podmínek obnoveni do podoby Božích dětí. To je milost. A milost si zaslouží oslavu.

Zdroj: Otevřete oči fcb.

ANI JÁ, ANI MOJE

Nejsem toto tělo.
Nejsem v něm uvězněn.
Jsem život bez hranic.
Nikdy jsem se nenarodil a nikdy nezemřu.
Pohlédni na nezměrný oceán
a oblohu se všemi galaxiemi.
Vše se objevuje z podstaty vědomí.
Od počátku věků jsem svobodný.
Zrození a smrt jsou jen branami,
kterými vcházíme a vycházíme.
Zrození a smrt jsou jen
takovou hrou na schovávanou.
Tak se na mě usměj, vezmi mě za ruku
a zamávej mi na rozloučenou.
Zítra se znovu potkáme, a možná už dřív.
Budeme se potkávat zas a znovu
ve skutečném zdroji,
na bezpočtu životních cest.

~ ze sútry "Pro umírající" z textů Anguttara Nikaya
do angličtiny přeložil Thich Nhat Hanh
do češtiny přeložila Katka Grofová
Foto: Raja Hornstein
Zdroj: http://www.novoucestou.cz/

MY JSME SVĚT

 My jsme svět 

Co přispívám do vztahu tady a teď. Když tisíce a tisíce lidí na celé zemi oslavuje, tančí, zpívá, jsou v extázi, opilí božským, neexistuje možnost žádné globální sebevraždy. Může snad být v takovém veselí a s takovým množstvím smíchu, s takovým psychickým i fyzickým zdravím, s takovou přirozeností a spontánností, válka...? Dostali jsme život k tomu, abychom tvořili, radovali se a oslavovali. Když pláčete a naříkáte, když jste zoufalí, jste sami. Když oslavujete, podílí se na tom celá existence. Pouze v oslavování může dojít k setkání s nejvyšším, s věčným. Pouze oslavováním můžeme přesáhnout kruh zrození a smrti. (Osho I Celebrate Myself, Kapitola 4)

Komentář: 

Lidstvo je na této kartě zobrazeno jako duha bytostí, jež tančí kolem mandaly země a drží se za ruce v radosti a vděčnosti za dar života. Tato karta představuje období komunikace, sdílení bohatství, které do celku přináší každý z nás. Není zde žádné lpění, žádná chamtivost. Je to kruh bez strachu a pocitů nadřízenosti nebo podřízenosti. Když poznáme společný zdroj celého lidstva, společný původ našich snů a tužeb, nadějí a strachu, vidíme najednou, že jsme všichni spojeni ve velkém zázraku existence. Když dokážeme spojit své nezměrné vnitřní bohatství k vytvoření pokladu lásky a moudrosti přístupné všem, budeme spojeni v nádherném obrazci věčného stvoření.

JSEM

 Nic víc nelze o tom říci. Když se člověk stane ničím a nikým, 

ani dobrým, ani zlým, stává se vším. 

Co jsem? Kdo jsem? ☯️ Jsem tu nebo nejsem? Záleží na tom, kdo se ptá.. 🍀🕊️

Jsem nezachytitelný obraz ničeho, zachycených v ničem. Z jiného spektra vědomí nejsem a nejsem ani ten obraz, neboť i ten je pomíjivý.. vše co čteš a vidíš, je jen interpretace skutečného, které je pojímáno tvou myslí v podobě iluze, kterou si vytváříš. To je v tomto světě důvodem tolika nedorozumění, nepravd a sporů. Jsem vším a ničím kolem v tom všem a ničem zároveň.. neboť ve světě těchto iluzí, jsou z vyššího spektra vědomí tyto iluze propojeny. Z dalšího vyššího spektra jsou iluze propojeny s pravdou, která je součástí všeho jako neoddělitelný všeprostupující celek, v kterém se to vše tvoří. Je to na oko naprostý chaos, zcela bez kontroly a přesto je vše plně pod kontrolou a v naprostém souladu vyšších principů. Právě proto v tomto světě iluzí nelze celou pravdu zcela pojmout, je třeba prvně vystoupit z tohoto světa mysli a poté jej včetně veškerého vesmírného nekonečna obsáhnout - stát se toho všeho součástí! 🙏☯️ Poté budeme vědět naprosto vše, ale žádná otázka nebude dávat smysl, neboť bychom věděli odpověď i otázku dřív, než by ji někdo položil.. Tam tedy nemá smysl se ptát, tam nemá smysl vůbec žít způsobem, jaký znáte. Ne v závislosti na čase, místě a myšlení.. ne tak, jak jste zvyklí - proto na to nejste připraveni a proto potřebujete prvně pochopit svou zkušenost zde na Zemi, potřebujete čas v přítomnosti této reality na objevení smyslu tohoto života, abyste se na základě prozření mohli k tomuto stavu přiblížit a abyste do něj mohli nahlédnout. Kdybyste žili v tomto stavu osvícení navzájem mezi sebou - nebylo by nikoho, kdo by se ptal a ani kdo by odpovídal a dokonce by nebyl ani ten, kdo by tomu věnoval pozornost, neboť vše je již součástí vědění v přirozeném bytí - jakmile by to někdo skrz mysl popisoval slovy, stalo by se vše opět oddělenou iluzí a byl by z tohoto přirozeného vědomého bytí moudrosti a vědění - odpojen.. ☯️🍀💜 

Zdroj: Citem k probuzení mysli a nalezení štěstí (autor: Matouš Svoboda - Ektara)

"Jak smutné je vědět, že příroda mluví a lidstvo neposlouchá..."

LASKAVOST

Laskavost..Empatie..Láska..Soucit..Pokora..Je to jak návrat domů po dlouhém výletě po nespočetných zrozeních a inkarnacích v hmotném vesmíru. Takový pocit budete přátelé zažívat už teď i v hmotném těle a na jakékoliv hmotné planetě, i zde na Zemi a právě teď, když budete Laskaví..Empatičtí..Naplněni Láskou..Pokorou..Soucitem..Porozuměním..Dobrem.... až po okraj ve svém srdíčku. Je to totiž návrat do Vaší přirozenosti, návrat Vás duše domů do stavu plné bezbřehé laskavosti.... Taková je totiž každá duše ve svém přirozeném stavu plném štěstí radosti....Žehnám Vám všem přátelé, ať Vaše srdíčka přetékají laskavostí láskou soucitem pokorou dobrem..... i srdíčka všech duší ve všech hmotných vesmírech...Ať jsme my všichni lidé a každý z nás jednotlivě tím NEJKRÁSNĚJŠÍM ČLOVĚKEM NA SVĚTĚ... 💝❤💖💖💖💖💖

 

SPIRITUÁLNÍ CESTA

 Na Zemi je vše jen tak krásné a okouzlující, nakolik sami dokážeme tu nádheru vnímat. Záleží jen na nás. Les, louky, oceán, jezera, řeky a potoky - to vše je v pohybu a zvučí radostí. Pohleďte na ten zázrak. Pociťte tu milost. Vnímejte tu harmonii, jež obnovuje život a navrací všemu půvab, dokonce i ve smrti, umírání a nemoci. 

Neulpívejte na formách, neboť ty se mění. Pohleďte na krásu skrytou v tanci forem, jež se neustále rozpouští a opět nabývají tvar. Přestaňte se svými příkazy, spoutáváním, slzami a výkřiky "ne, to nemůže být pravda!" bojovat s přeskupujícími se molekulami. 

Plujte spolu s Duchem, mistrem převleků. Dívejte se, jak květiny kvetou a umírají a věnují svá semínka Zemi. Ve skutečnosti nikdy nic neumírá. Všechno se rozpouští v jedno a vplývá do moře Jednoty dešťovou přeháňkou, závanem větru. 

Plyňte s přílivem a odlivem. Vnímejte změny, které se ve vás odehrávají. Sledujte, jak se Duch směje a jak jako kouzelník přetváří smrt, úpadek a zkázu ve znovuzrození, nový růst a neskutečně harmonické tvoření. Neplujte proti proudu, ale jednejte tak, abyste byli v souladu s duhou na obloze, tajícím sněhem... Zušlechťujte své vnímání a pozorujte, jak Země pulzuje, dýchá, žije. 

Buďte tvůrcem, tkalcem, kouzelníkem i strhujícím řečníkem, kterým jste, vždy jste byli a navždy zůstanete i poté, co se rozplynete do světla bezbřehé lásky. 

Z knihy: Duše zvířat a lidí - Penelope Smith

NAŠI ZVÍŘECÍ PŘÁTELÉ

V tentýž okamžik, kdy do našeho života

vstoupí zvíře, se vydáváme na cestu prostoupenou

dobrodružstvím, učením a láskou.

Zvířata se dotýkají dna naší duše a mění nás způsoby,

které lze jen těžko popsat. Rosteme díky jejich lásce.

A když nás opustí, cítíme se ztracení a osamělí.

Časem tajemství celého příběhu odhalíme,

a zůstaneme nad tím zázrakem osaměle stát.

Jakou čest nám zvířata prokazují,

když část našeho života kráčejí po našem boku!