JÁ JSEM

 

"Já jsem" je nejvyšším vědomím člověka, je uvědoměním si své vlastní existence a individuality - JÁ JSEM. Kéterické neboli elektronické tělo, přesahující fyzické tělo o 80 až 100 centimetrů je stejného původu, jako je původ kosmu. Elektronické tělo je vlastním tělem ducha člověka, které se do podoby člověka formovalo uvědomováním si sebe sama. Ostatní verze "já", duši, jak jsme tyto obaly nazvali, si každý tvořil sám, když se vybaven darem svobodné vůle vydal na cestu stvořením.

Elektronické tělo je manifestace božské podstaty a svoji existenci má na rozhraní mezi absolutním a relativním vesmírem. Je složeno ze zlatě světelných vln o velice rychlých kmitočtech. Udržuje všechna ostatní těla pohromadě a reguluje správný tok energie z celé aury do vnitřního prostoru. Hlavní vertikální tok světelných vln prochází korunní čakrou, pulzuje podél páteře a jako hlavní proud síly dodává fyzickému tělu život. JÁ JSEM určuje pulzaci fyzického srdce, zásluhou této síly dýcháme a můžeme pohybovat fyzickým tělem.

Z hlavního proudu vyzařují svazky zlatých paprsků, které ze sebe vyzařují další paprsky cirkulující kolem ostatních těl, které jsou touto silou drženy pohromadě. Do hlavního proudu směřují kořeny čaker, které metabolizují potřebné energie z univerzálního energetického pole. Do čaker elektronického těla se vážou vyšší úrovně kosmu, JÁ JSEM je napojeno na kosmické vědomí.

Pro JÁ JSEM neexistuje čas ani prostor, tato síla nepodléhá žádnému fyzikálnímu vlivu, všechny ostatní energie jsou ve vztahu k této síle v podřízeném postavení, proto ovlivní vše, co ve vesmíru existuje. JÁ JSEM je nejvyšší princip života a vlastní sílu, jež je tajemstvím staletí.

To, co člověk neustále marně hledá mimo sebe, je ukryto přímo v něm. Je to nejvyšší a nejmocnější vědomí člověka, se kterým může člověk vědomě komunikovat a tak tuto sílu vědomě užívat a řídit. Slova JÁ JSEM, jsou nejsilnější tvořící slova života, proto velmi záleží na následujících slovech, která za oslovení JÁ JSEM, použijeme. Když volíme správná slova, tvořivé síly nám přináší veliký užitek a požehnání. Pokud člověk pochopí význam těchto dvou slov, pozná sílu svého nitra, jehož činnost se rovná zázrakům.

Pro většinu lidí představuje pozvednout své vědomí do absolutna za cosi těžkého a pro ně samotné nemožného. Přesto se s nejvyššími silami může kontaktovat každý člověk, tyto síly může každý vědomě užívat. Veškeré tajemství spočívá v tom, že naše ryze duchovní mysl JÁ JSEM, vnímá slova "já jsem" jako oslovení, jako své jméno. Slova "já jsem" v žádném případě neznamenají zdůraznění našeho ega.

Slovy "já jsem" oslovujeme své nejvyšší vědomí, tím jsme v pozornosti nejvyšších sil, které jsou připraveny uvést v činnost neomezené tvořivé síly, jejichž okamžitý pohyb naplňuje význam slov, která za oslovením následují. Ke svému nejvyššímu vědomí nemusíme promlouvat nahlas. JÁ JSEM, reaguje na vyslovená nebo myšlená slova stejně a okamžitě uvádí do pohybu síly, jejichž účinky jsou vždy takové, jaký mají následující slova význam. Vždy naplní to, co jsme řekli.

Kristus tyto znalosti měl a ve svém pozemském životě je běžně používal. Každou svoji životně důležitou větu začínal slovy "já jsem". Zasvěcení učenci také o JÁ JSEM věděli, tyto znalosti však střežili v nejpřísnější tajnosti a předávali jen svým vybraným nástupcům.

Různými kontakty, které někteří lidé udržují s vyššími bytostmi, začaly být otevírány pokladnice dříve utajovaných a posléze zapomenutých duchovních znalostí a praktik, proto všechno, co je možné současnému člověku odhalit, nebude již nic skrýváno a střeženo jako tajné vědění. Nově načerpané vědomosti pravého duchovního směru lidé předávají dále ostatním.

Doba, ve které žijeme je dobou velkých změn, které zasahují do života každého člověka. Jednou z těchto přicházejících změn je zrychlování duchovního vývoje veškerého lidstva. Změny, které již nyní probíhají a které Zemi a nás ještě čekají, jsou způsobeny kosmickou energií vyšších frekvencí, jíž se neustále naplňuje magnetické pole Země. Dříve byly vyšší frekvence zadržovány ochrannými clonami, chránícími lidstvo před jejich intenzitou, kterou by nervová soustava člověka nedokázala zvládnout. Nyní jsou ochranné clony postupně odstraňovány a mohutné síly duchovní energie, přinášející subatomární stavební částice, v neustále vyšší míře pronikají k lidem. Množství této energie neustále stoupá a bude nezadržitelně sílit. V různých částech světa začali lidé vědomě navazovat a udržovat kontakty s vyššími bytostmi a mnohým lidem začala být přístupná určitá místa v éterické úrovni Země.

Když duch definitivně opouští své fyzické tělo, v první fázi své fyzické smrti prochází hmotným tělem. Většinou je tato fáze vnímána tak, jako bychom procházeli temným tunelem. Pak vědomí prochází hlavním proudem pulzující síly podél páteře a definitivně opouští své fyzické tělo v oslňujícím světle korunní čakry.

Ukončení cesty koloběhu inkarnací a návrat zpět do duchovního světa je vzestup vnějšího vědomí do elektronického těla, čili splynutí vnějšího vědomí s vědomím JÁ JSEM. Je to návrat tam, odkud bez výjimky všichni pocházíme a kam se jednou máme všichni vrátit. Je to návrat do duchovního světa, kam můžeme vstoupit bez ostatních bytostných obalů, jen v ryze duchovní podobě s vlastnictvím sil pozitivních vlastností, které si během inkarnací osvojíme. Pak můžeme při zachování si svého vědomí snést ještě vyšší kosmické síly.

VĚDOMÉ UŽÍVÁNÍ JÁ JSEM

Abychom docílili okamžitého spojení s JÁ JSEM, musí být naše záda, týl a hlava v jedné kolmé rovině, tím je zprůchodněn spirituální kanál, procházející páteří do korunní čakry. Pak s patřičnou úctou JÁ JSEM, oslovíme. Na začátku vždy toto oslovení třikrát opakujeme, tím s JÁ JSEM docílíme vědomého kontaktu. Při třetím opakování tohoto oslovení místo odpovědi: "co si přeješ?" ucítíme ve spáncích mírný tlak a v oblasti srdeční čakry jemný, láskyplný pocit. Při opakování našeho přání již oslovujeme JÁ JSEM jen jednou.

UVEDU PŘÍKLADY

Pokud potřebujeme ochranu před negativními vlivy jiných lidí nebo negativními vlivy z astrálního prostředí, je třeba utvořit okolo sebe energetický obal, který negativní vlivy nepropustí. Utvoření ochranného obalu vypadá takto:

"JÁ JSEM, - JÁ JSEM, - JÁ JSEM, - ochranný elektronový obal okolo mne.

JÁ JSEM, - ochranný elektronový obal okolo mne.
JÁ JSEM, - ochranný elektronový obal okolo mne."

Jakýkoliv ochranný obal nikdy nenarušuje naší svobodnou vůli, ale vytváří efekt silného ochranného brnění, které zabrání vzniku jakékoliv negativní energie. Ochranný obal můžeme utvořit okolo sebe, ale i okolo různých věcí nebo pomůcek. Například při práci s kyvadlem, kdy chceme mít jistotu, že kyvadlo nebude ničím ovlivňováno.

"JÁ JSEM, - JÁ JSEM, - JÁ JSEM, - ochranný elektronový obal tohoto kyvadla, který zabrání jakémukoliv negativnímu ovlivnění lidské a duchovní činnosti, bez ohledu na moji psychickou a fyzickou formu."

Tuto nebo podobnou větu třikrát opakujeme.

Chceme-li docílit zdraví, za oslovení JÁ JSEM, řekneme: "harmonická činnost každé buňky a každého orgánu mého těla"

nebo: "JÁ JSEM, - .... dokonalost a zdraví, které se projevuje v každém orgánu mého těla."

Psychické napětí zklidníme slovy: "JÁ JSEM, - .... klid a mír, harmonie, duševní vyrovnanost."

"JÁ JSEM, - radost ze života."
"JÁ JSEM, - zdravý spánek."
"JÁ JSEM, - vědomí kosmické lásky."

Když poznáme, jaká síla je v těchto dvou slovech ukryta, po vyslovení "já jsem" začneme kontrolovat své myšlenky a slova také v běžných rozhovorech.

(Zpracovala neznámá autorka podle knihy: Tajemství zbloudilých duší - Božena Koubová)

ARAMEJSKÝ OTČENÁŠ

 

Ty, jenž zrozuješ! Otče - Matko kosmu. 

Soustřeď v nás své světlo - ať je k užitku.

Svou vládu jednoty stvoř teď. 

Tvá jediná touha pak s naší působí, jak ve všem světle, tak i ve všech formách.

Dopřej nám náš denní chléb a vhled - tolik, kolik potřebujeme každý den.

Uvolni lana chyb, které nás svazují, jakož i my pouštíme z rukou vlákna, jimiž držíme viny ostatních.

Nedej, aby nás oklamal povrch věcí, ale osvoboď nás od toho, co nás zdržuje.

Z Tebe se rodí vůle vševládnoucí, život a síla k činu, píseň, která vše odívá do krásy a obnovuje se od věků do věků.

V pravdě síla těchto výroků nechť je půdou, ze které vyrůstají všechny mé činy.

Amen

KLÍČ ČASU

  

Poslouchej, ó člověče. Vezmi si z mé moudrosti. Dozvěz se

o hluboko ukrytých mystériích vesmíru. Dozvěď se o Myšlence,

která rostla v hlubině, přinášejíc do vesmíru Řád a Harmonii.

Věz, ó člověče, že všechno, co existuje, má bytí jen kvůli Zákonu. Poznej Zákon a budeš svobodný, nikdy nespoután okovy tmy.

Daleko, přes zvláštní prostory, cestoval jsem do hloubky propasti času, dovídajíc se nesrozumitelné a ještě nesrozumitelnější mystéria, dokud se na konci všechno neodhalilo. Věz, že mystérium je mystériem jen tehdy, když je to vědomost člověku neznámá. Když přezkoumáš srdce veškeré mystérie, vědomost a moudrost budou jistě tvé. Hledej a poznej, že Čas je tajemstvím, pomocí kterého se můžeš osvobodit od tohoto prostoru. 

 

Dlouho jsem já, Thoth, hledal moudrost, ano, a budu ji hledat do konce věčnosti, protože vím, že vždy před postoupením se pohne cíl, který se snažím dosáhnout. Dokonce Páni Cyklů vědí, že ještě Oni nedosáhli cíl, protože se vší jejich moudrostí oni vědí, že Pravda vždy roste.

 Jednou v čase minulém, mluvil jsem s Přebývajícím. Zeptal jsem se ho na mystérium času a prostoru. Položil jsem mu otázku, která vyvstala v mém bytí, řkouc: "Ó Mistře, co je čas?"

Potom ke mně promluvil On, Mistr. "Věz, ó Thoth, na začátku byla prázdnota a nicota: věčná, nekonečná nicota. A do nicoty přišla myšlenka, smysluplná, všepronikající, a naplnila Prázdnotu. Neexistovala žádná hmota, jen síla, pohyb, vibrační vír účelné myšlenky, která naplnila Prázdnotu."

 

A zeptal jsem se Mistra, řkouc: "Byla tato myšlenka věčná?" A odvětil mi Přebývající, řkouc: "Na začátku byla věčná myšlenka, a aby myšlenka byla věčná, musí existovat čas. Tak do všepronikající myšlenky vrostl Zákon Času. Ano, čas, který existuje skrze všechen prostor, plynoucí hladkým, rytmickým pohybem, který je věčně v stavu znehybnění. Čas se nemění, ale všechny věci se mění v čase. Protože čas je síla, která drží události odděleny, každou na svém náležitém místě. Čas není v pohybu, ale ty se pohybuješ skrze čas, jak se tvé vědomí pohybuje od jedné události k druhé. Ano, prostřednictvím času existuješ, všechno ve všem, věčná Jedna existence. Věz, že ač jste v čase odděleni, přece stále jste Jedno ve všech existujících časech." Přestal potom hlas Přebývajícího, a odešel jsem uvažovat o čase. Protože jsem věděl, že v těchto slovech leží moudrost a cesta na prozkoumání mystérií času.  

 

Často jsem uvažoval nad slovy Přebývajícího. Potom jsem se snažil vyřešit mystérium času. Zjistil jsem, že čas se pohybuje přes zvláštní uhly. Přece jen prostřednictvím zakřivení jsem mohl doufat, že dosáhnu klíč, který by mi poskytl přístup k časoprostoru. Zjistil jsem, že jen pohybováním se nahoru a přece znovu pohybováním se vpravo jsem se mohl osvobodit od času tohoto pohybu.

Vystoupil jsem ze svého těla, pohyboval jsem se pohyby, které mě měnili v čase. Zvláštní byli pozoruhodnosti, které jsem viděl na svých cestách, mnohé mystéria, které se otevřeli pohledu. Ano viděl jsem počátek člověka, dozvěděl jsem se z minulosti, že nic  není nové. Snaž se, ó člověče, poznat cestu, která vede přes prostory, které jsou tvořeny dále v čase. 

Nezapomínej, ó člověče, při všem tvém hledání, že Světlo je cílem, který se máš snažit dosáhnout. Hledej vždy Světlo na své cestě a vždy pro tebe ten cíl přetrvá. Nedovol nikdy svému srdci, aby se obrátilo k temnotě. Světlem nech svou Duši být, sluncem na cestě. Věz, že ve věčném jasu, ty budeš vždy nacházet svou Duši ukrytou ve světle, nikdy nepřipoutanou otroctvím k temnotě, vždy září vpřed Slunce Světla.

Ano věz, ač ukryta v temnotě, tvá Duše, jiskra skutečného plamene, existuje. Buďto v Jednotě s největším ze všech Světel. Najdi při Zdroji Konec svého cíle.

 

Světlo je život, protože bez velkého Světla nic nemůže nikdy existovat.Věz, že ve vší stvořené hmotě, srdce Světla vždy existuje. Ano, ač spoutáno v temnotě, vnitřní Světlo stále existuje.

Jednou jsem stál v Síních Amenti a slyšel jsem hlas Pánů Amenti, mluvící v tónech, které zvonili skrze ticho, slova síly, mohutné a mocné. Zazpívali píseň cyklů, slova, které otevřeli cestu nahoru. Ano, viděl jsem velkou cestu otevřenou a podíval jsem se na okamih nahoru. Viděl jsem pohyby cyklů, rozsáhlé, jak to myšlenka Zdroje mohla zprostředkovat.

Věděl jsem potom, že dokonce Nekonečno se pohybuje dále k nějakému nemyslitelnému konci. Viděl jsem, že Vesmír je Řád a část pohybu, který se rozšiřuje do celého prostoru, část Řádu Řádů, neustále se pohybující v harmonii vesmíru. Viděl jsem kroužení cyklů jako rozsáhlé kruhy napříč nebem. Věděl jsem tehdy, že všechno, co má bytí, roste, aby potkalo ještě jiné bytí ve vzdáleném seskupení prostoru a času. Věděl jsem tehdy, že v Slovech je moc na otevření úrovní, které jsou ukryty před člověkem. Ano, že dokonce v Slovech leží ukrytý klíč, který otevře nahoru a dolů.

Naslouchej teď, člověče, tomuto slovu, které ti zanechávám. Použij ho a najdeš moc v jeho zvuku. Pověz to slovo: "Zin - Uru" a najdeš sílu. Přece musíš pochopit, že člověk je ze Světla a Světlo je z člověka. Naslouchej, ó člověče, a poslyš o mystériu neznámějším než všechno, co leží pod Sluncem. Věz, ó člověče, že všechen prostor je naplněn světy vevnitř světů, ano, jeden v druhém, a přece oddělené Zákonem.

Jednou v mém hledání hluboko pochované moudrosti, otevřel jsem dveře, které Je uzavírají před člověkem. Zavolal jsem z jiných úrovní bytí, jednu, která byla světlejší než dcery člověka. Ano, zavolal jsem ji z vnějších prostor, aby zářila jako Světlo ve světě lidí. Použil jsem buben Hada. Měl jsem oblečené roucho z purpuru a zlata. Umístil jsem na své hlavě korunu ze Stříbra. Kolem mně kruh z rumělkového světla. Pozdvihl jsem ruce a zakřičel jsem vzývání, které otevírá cestu k úrovním zponad, zakřičel jsem k Pánům Znamení v jejich domech: "Páni dvou horizontů, strážcové trojitých bran, postavte se Jeden vpravo a Jeden vlevo, jak Hvězda povstane na svém trůně a vládne nad svým znamením. Ano, ty tmavý princ z Arulu, otevři bránu zastíněné, ukryté krajiny a uvolni tu, kterou držíš uvězněnou.

 

"Poslouchejte, poslouchejte, poslouchejte tmaví Páni a Zářící, a prostřednictvím jejich tajných jmen, jmen, které znám a dokážu je vyslovit, poslouchejte a poslechněte mou vůli."

Osvětlil jsem potom plamenem svůj kruh a zavolal jsem Ji do úrovní prostoru nad. "Dcero Světla, vrať se z Arulu. Sedmkrát a sedmkrát jsem prošel ohněm. Jídlo jsem nejedl. Vodu jsem nepil. Zavolal jsem tě z Arulu, z říše Ekeršegal, povolávám tě, Paní Světla."

Potom se přede mnou zdvihli tmavé postavy, ano, postavy Pánů z Arulu. Rozdělili se přede mnou a vystoupila Paní Světla. Osvobozená teď od Pánů noci, svobodná, aby žila ve Světlech zemského Slunce, svobodná, aby žila jako dítě Světla.

Naslouchejte a poslouchejte, ó děti moje. Kouzelná je vědomost a je jen Zákon. Nebojte se moci ve vás, protože následuje Zákon, jako hvězdy na obloze.

Věz, že pro toho, kdo je bez poznání, je moudrost kouzlem a ne ze Zákona. Ale věz, že vždy se svým poznáním můžeš přiblížit blíže k místu na Slunci.

Poslouchejte, děti moje, následuje moje učení. Buďte vždy hledači Světla. Sviť ve světě lidí všude kolem tebe, Světlem na cestě, které bude svítit mezi lidmi. Následuj a uč se mé magii. Věz, že všechna síla je tvá, jestli ztrácíš odvahu. Neboj se cesty, která tě přivede k poznání, ale radši se vyhýbej temné cestě.

Světlo je tvé, ó člověče, aby si si ho vzal. Odhoď okovy a budeš svobodný. Věz, že tvá Duše žije v otroctví spoutána strachem, který tě drží v zajetí. Otevři svoje oči a uvidíš velké Světlo Slunce. Neboj se, protože všechno je tvoje. Strach je Pánem temného Arulu pro toho, kdo nikdy nečelil temnému strachu. Ano, věz, že strach má existenci vytvořenou těmi, kteří jsou spoutáni svými strachy. Střeste ze sebe své otroctví, ó děti, a kráčejte ve Světle nádherného dne. Nikdy neobracejte myšlenky k temnotě a jistě budete v Jednotě se Světlem.

Člověk je jen tím, čemu věří, bratrem temnoty anebo dítětem Světla. Vstupte do Světla, Děti moje. Kráčejte cestou, která vede ke Slunci. Naslouchejte teď a poslouchejte moudrost. Použij slovo, které jsem ti dal. Použij ho a jistě najdeš sílu a moudrost a Světlo, aby jsi kráčel cestou. Hledej a najdi klíč, který jsem dal a vždy budeš Dítětem Světla.

 

Zdroj: Smaragdové desky Thotha Atlanťana, překlad a interpretace, Doreal, DOSLOVNÍ PŘEKLAD A INTERPRETACE JEDNOHO Z NEJSTAROBYLEJŠÍCH VELKOLEPÝCH DĚL STARODÁVNÉ MOUDROSTI

ZNALOST, VĚDOMOST, POZNÁNÍ

  ZNALOST

 Znalost je strukturovaný souhrn vzájemně souvisejících poznatků a zkušeností z určité oblasti nebo k nějakému účelu. Získává se zejména praxí nebo studiem. Umožňuje provádět myšlenková pozorování a experimenty a předpovídat tak chování skutečné věci nebo vytvářet strategie umožňující s danou věcí dosáhnout určitého cíle.

VĚDOMOST

Vědomost je poznatek, který je osvojený nějakou formou učení. Představuje osvojená, tj. pochopená a zapamatovaná fakta a vztahy mezi nimi (v podobě pojmů, pravidel, pouček, zákonů, vzorců, značek atd.). V závislosti na počtu, hloubce, šířce, správnosti a délce trvání platnosti vědomostí lze dosáhnout různých stupňů poznání.

POZNÁNÍ

Poznání znamená jak proces nabývání znalostí (poznávání) o reálném světě, tak i jeho výsledek (poznatek, vědění). Netýká se tedy přebíraných znalostí a nauk (např. matematiky, chemie, etiky a pod.), které člověk nepoznává, ale chce se jim naučit, případně jim porozumět. Na rozdíl od nejasného tušení, neověřeného a tudíž nespolehlivého mínění, případně pouze přijímaného věření, je výsledkem poznání určité, spolehlivé a případně  i ověřené vědění.

Poznání slouží k orientaci ve světě, dovoluje využívat jeho možnosti a vyhýbat se nebezpečím a je tudíž pro každého člověka důležité. Soustavným poznáváním různých oblastí skutečnosti se zabývají vědy, kdežto povahu, případně podmínky a poznání zkoumá filosofie, zejména její odvětví gnozeologie či moderněji epistemologie.

(Zdroj - Wikipedie)

UČENÍ A VĚDĚNÍ - CITÁTY

Znalost přináší moudrost a moudrost je síla.
Dosáhni to a budeš mít moc nade vším.
(Thoth)

Vše, čím člověk je, je kvůli jeho moudrosti.
Vše, čím bude, je následek jeho příčiny.
(Thoth)

Mystérium je mystérium jen tehdy,
když je to vědomost člověku neznámá.
Když přezkoumáš srdce veškeré mystérie,
vědomost a moudrost budou jistě tvé.
(Thoth)



Vzdělání je to, co moudrému odhaluje 
a hloupému zahaluje, jak málo zná.
(Ambrose Bierce)

Jsou-li chatrné znalosti nebezpečné,
kdo jich má tolik, aby byl mimo nebezpečí? 
(Thomas Huxley)

Erudice je prach vyklepaný z knihy do prázdné lebky.
( Ambrose Bierce)

Investice do vědění nesou nejvyšší úrok.
(Benjamin Franklin)

Učit se a nemyslet, to je ztráta času.
Myslet a nepoučit se, to je nebezpečné.
(Konfucius)

 

Doufám, že budu studentem až do konce života.
(Anton Pavlovič Čechov)

Je třeba usilovat o to, aby každý viděl a věděl víc,
než viděl a věděl jeho otec a děd.
( Anton Pavlovič Čechov)

Pro život, ne pro školu se učíme.
(Lucius Annaeus Seneca)

Smyslem studia není to, aby byl člověk chytřejší,
ale aby měl větší požitek ze života.
(Neznámý autor)

Vzdělaný člověk má vždy v sobě bohatství.
(Phaedrus)

Vědění je vskutku to, co vede ctnosti,
pozdvihuje jednoho člověka nad druhého.
(Joseph Addison)

 

Člověk, který je málo vzdělaný, roste jako vůl.
Roste jeho maso, nikoliv rozum.
(Arabská přísloví)

Zeptáš-li se, budeš 5 minut vypadat jako blbec.
Nezeptáš-li se, budeš blbcem po celý život.
(Čínská přísloví)

Dlouhá je cesta poučováním, krátká a účinná na příkladech.
(Lucius Annaeus Seneca)

Vzdělanost je šťastným lidem ozdobou
a nešťastným lidem útočištěm.
(Démokritos)

Vzdělanec je pokladem své země.
(Čínská přísloví)

Čtení je nejlepší učení. Sledovat myšlenky
velkého člověka - to je ta nejzajímavější věda.
(Alexandr Sergejevič Puškin)

 

Vědět a znát, to mnohý by chtěl, ale učit se nechce.
(Walther von der Vegelweide)

Dokud žiješ, uč se! Nečekej,
že moudrost s sebou přinese stáří. 
(Solón)

Lidi je třeba učit, jak mají myslet,
a ne to, co si mají myslet.
(Georg Christoph Lichtenberg)

Vzdělání má hořké kořeny, ale sladké ovoce.
(Démokritos)

Každé poznání vychází ze srdce, 
každé vzdělání ze života.
(Christian Friedrich hebbel)

Vzdělání je nejlepší cestovné pro stáří.
(Aristotelés)

 

Jediné, co vím je, že nic nevím.
(Sokratés)

Čím více člověk zná, tím je větší.
(Maxim Gorkij)

Vzdělání přináší mladým lidem umírněnost,
starým útěchu, chudým bohatství a bohatým ozdobu.
(Diogenés)

Morem člověka je jeho domnění, že ví.
(Michel de Montaigne)

Člověk musí mnoho studovat, aby málo věděl.
(Charles-Louis Montesquieu)

Nikdy toho nechtěj moc vědět. Čím méně toho
člověk ví, tím snadněji se mu žije. Vědění
činí člověka svobodným - ale nešťastným.
(Erich Maria Remarque)



Člověk bolestně pociťuje přemíru vědění
při současném nedostatku moudrosti.
(Antoni Kepiński)

Všechny naše vědomosti nám dopomáhají k tomu,
že umíráme daleko bolestnější smrtí než zvířata,
která nic nevědí.
(Maurice Maeterlinck)

Vyučuje-li učitel, jen aby si zajistil obživu, nudí se jeho žáci,
jsou unaveni a skomírají s ním.
(Stanislavskij Konstantin Sergejevič)

Neboj se ani tak neznalosti, jako falešných znalostí.
Lépe je neznat nic, než mít za pravdu to, co pravda není.
(Lev Nikolajevič Tolstoj)

Neznalost neznalosti je nemocí ignoranta.
(Amos Bronson Alcott)

Poznání představuje konec strachu.
(Jiří Švejda)

 

Vzdělání není pouhým nashromážděním jednotlivých 
vědomostí, jako těstem není mouka, voda, 
sůl, kvasnice atd. dohromady naházené.
(Tomáš Garrique Masaryk)

Bez učení ani světec nedokáže pronášet správné úsudky.
(Tommaso Campanella)

Lidské vědění a moc jsou totožné.
Vědění je moc.
(Francis Bacon)

Nemůžete nikoho nic naučit. Můžete mu nanejvýš
pomoci, aby to sám v sobě nalezl.
(Galileo Galilei)

Poznání neznamená zmocnit se pravdy,
ale zmocnit se souvislé řeči.
(Antoine de Saint-Exupéry)

Nestačí vědět, vědění se musí použít.
(Johann Wolfgang Goethe)



Každý, s kým se v životě potkám, mě v něčem předstihuje.
Tak se od něho učím.
(Ralph Waldo Emerson)

Učit se pro život a ne pro školu.
(Lucius Annaeus Seneca)

Člověk od přírody baží po vzdělání.
(Aristotelés)

Musíš se učit tak dlouho, dokud je na světě něco, co nevíš.
(Latinská přísloví)

Zaléváš-li květiny, zalévej kořeny.
Poučuješ-li člověka, mluv k jeho srdci.
(Čínská přísloví)

Od Sokrata ho dělí jen maličké slůvko -
on neví, že nic neví.
(Gabriel Laub)

Učíme se po celý život. Až na školní léta.
(Gabriel Laub)

 

Na to, co umějí profesoři, může člověk přijít i sám.
Tomu, co umějí žáci, se musíme učit.
(Gabriel Laub)

Kdo chce vědět, musí chtít vědět.
(Gabriel Laub)

Nejdražší zábava na světě - vynaložit spoustu peněz na něčí vzdělání, abychom mu potom mohli nadávat do intelektuálů.
(Gabriel Laub) 

Škola je místo, kde se mnohdy pracně učíme něco,
co pak už nikdy v životě nebudeme potřebovat.
(Lech Przeczek)



Důkazem vysokého vzdělání je schopnost mluvit
o největších věcech nejjednodušším způsobem.
(Ralph Waldo Emerson)

Čím víc se učíme, tím víc odhalujeme svoji nevědomost.
(percy Bysshe Shelley)

Má-li se člověk stát člověkem, musí se vzdělat.
(Jan Amos Komenský)

Nejde o to, znát mnoho, ale o to, znát ze všeho,
co je možno znát, to nejpotřebnější.
(Alexej Nikolajevič Tolstoj)

Existuje jen jedno dobro a to je vědění.
Existuje jen jedno zlo a to je nevědomost.
(Sokratés)



Vědomosti je nutné neustále doplňovat, zkvalitňovat,
podceňovat, a zvyšovat, nebo se vytratí.
(Peter F. Drucker)

Aby se člověk vyléčil z nevědomosti,
musí se k ní doznat.
(Michel de Montaigne)

Skončíte-li s učením, skončíte vůbec.
(Vernon Law)

Ti, co ví, nemluví. Ti, co mluví, nevědí.
(Lao-C)

Účelem vzdělání není zaplnit mysl, ale otevřít ji.
Čím více poznatků si osvojíme,
tím víc si uvědomíme, co ještě neznáme.
(Neznámý autor)


 
Není hanba, že nevíš, ale že se neptáš.
(Turecká přísloví)

Učitel ti může otevřít dveře,
ale vstoupit do nich musíš ty sám.
(Neznámý autor)

Dobrý učitel chrání žáky i před svým vlastním vlivem.
(Bruce Lee)

Učení je jako plavání proti proudu - 
ustaneš-li na chvíli a vrátíš se o míli.
(Čínská přísloví)

Až zapomenete všechno, co vás učili,
zůstane vám aspoň vaše vzdělání.
(Neznámý autor)