HOVORY O JÁ JSEM

 Kdo se osvobodil z pomatenosti, že by nás mohly bohatství nebo vnější účinky věcí učinit šťastnými, ten pozná ke svému velkému požehnání, že dokonalé štěstí, dokonalá svoboda a dokonalé mistrovství leží uvnitř našeho vlastního tvůrčího myšlení, jednání a cítění. Jakmile pochopíme, že jsme součástí všeho, s čím se svou pozorností spojujeme, v poměru se silou, s jakou svoji pozornost na to směřujeme, poznáme jak je důležité, ochránit svou pozornost před klamnými, ničivými oblastmi veškeré lidské zkušenosti.

Saint Germain

 

„Co potřebuje osoba k rozšíření světla, může být zcela odlišné od toho, co potřebuje nějaká jiná osoba. Nemůžete se rozvíjet, dokud vůči jiným osobám zaujímáte ještě kritický postoj. To ochromuje váš vlastni pokrok. Na každého člověka přijde někdy ta doba, kdy se musí postavit s následujícími slovy svému vlastnímu stvoření: Co je ve mně ještě nedokonalé, musí nyní ustoupit!" (Hovory o JÁ JSEM)

 Je velmi tenká hranice mezi lidmi, kteří poskytli svůj chrám pro službu Světlu a těmi lidmi, kteří poskytli svůj chrám různým nižším duchům a odtělesněným entitám. Bohužel, v současné době většina lidstva, 90 procent lidstva, dobrovolně poskytuje svůj chrám těmto nižším duchům, nedbá a nedělá si starosti o důsledky tohoto projevu svobodné vůle. A tito lidé, kteří poskytují svůj chrám nižším duchům temnoty, mohou mít přesně takové dary, jako lidé, poskytující svůj chrám duchům světla. Mohou léčit, předvídat budoucnost, přijímat poselství. Nicméně je zde rozdíl. Člověk, obětující svoje nižší těla ve prospěch služby Světlu, nikdy nebude používat svoje dary pro získání viditelných věcí a vyznamenání tohoto světa. Mohou to být peníze, moc, vliv, autorita. Je mnoho projevů neskutečné části lidí v tomto světě. Z toho vzniká zmatek. Lidé vidí zázraky, vidí uzdravení a nemohou odlišit svým lidským vědomím představitele temnoty od představitelů Světla.

A kritérium zde může být jen jedno – vaše vnitřní znalost, vnitřní intuice.

Dívejte se, jestli člověk nakládá se svým životem tak, jak učí.

Učí odpuštění, ale odpouští-li on sám?

Učí vzdání se hříchu cizoložství a činí tak on sám? Nedopouští se sám pokřivení sexuální energie? Vyučuje Boží lásku, nezištnost, a co tento člověk má sám? Žije-li v luxusu? Co jí?

Dívejte se. Pozorujte.

Ale jakéhokoliv vnějšího člověka-učitele potřebujete jen do té doby, než dospějete k té části cesty, kdy už ve fyzické rovině nebudete potřebovat žádného učitele vně vás. Můžete se setkat s libovolnou Bytostí Světla, jejíž úrovně dosáhnete svým vědomím. Můžete získat vědomosti přímo od těchto Bytostí Světla. Časem se vaše vibrace tak sladí s vibracemi těchto Bytostí Světla, že jim umožníte být ve vás neustále. Poskytnete jim svůj tělesný chrám a všechny nižší těla kompletně k dispozici z vlastní svobodné vůle. Na tom není nic špatného a vše odpovídá vyššímu Zákonu. Protože jsme všichni jedno a máme společný Zdroj. Rozdělení jako takové je vlastní jen tomuto světu. V jemnohmotných světech je Jednota více a více pociťována, v závislosti na jemnosti materie a nasycení kvalitami Ohně, Plamene.

Vy sami si ze své svobodné vůle vybíráte, komu sloužíte. A to je určeno úrovní vašeho vědomí. Vzdejte se dobrovolně jakéhokoli vyjádření sil temnoty skrze sebe. Zbavte se všech těch zátěží, které jste nabrali za dlouhé miliony let pobytu na této planetě. Zvyšte své vědomí a směřujte k Vyšším Světům. Zároveň s růstem vašeho vědomí se bude měnit svět. A všichni ti, co se drží starého, jehož čas vypršel, budou nuceni se rozloučit s vaším světem, kterému je předurčeno, a to velmi rychle v kosmickém měřítku, stát se překrásným dokonalým světem, a vaší planetě je předurčeno proměnit se na zářící hvězdu.

JÁ Jsem Přítomnost Jediného,
a přeji vám úspěchy na vaší Cestě k neomezenému Bytí.

Zdroj: https://www.sirius-cz.net/news/a2005-03-06/

SVOBODA

Svoboda znamená být ve stavu vnitřního míru a dělat to, co chci. Svoboda znamená nenechat se omezovat, nenechat se zatěžovat věcmi. Vše je otázka naší vůle a my rozhodujeme. Svoboda znamená především být si tohoto vědom. Za své rozhodnutí přebíráme zodpovědnost, jakož i za následky, které nastanou.

Stáváte se vnitřně svobodní, zažíváte své vlastní světlo a vyzařujete jej do okolí, následně se stáváte proudem světla pro ostatní. Žijete a přitom jdete vlastní cestou. Svoboda je harmonie.

Více zde: https://www.rahunta.cz/news/nanebevzati-mistri-saint-germain-a-fialovy-plamen/

CESTA K NALEZENÍ ZTRACENÉHO RÁJE

  Meditace & myšlení

 Myšlení je něco nepřirozeného; nikdy se nestane vaším přirozeným stavem. Ale meditace je přirozený stav, který jsme ztratili. Je to ztracený ráj, který ale může být znovu nalezen. Najít jej je největší radostí v životě.

Co je meditace?

Meditace je stav bez myšlení. Meditace je stav čistého vědomí bez obsahu. Obvykle je vaše vědomí přeplněné nesmysly, stejně jako zrcadlo, pokryté prachem. Mysl je v neustálém pohybu: pohybují se myšlenky, pohybují se touhy, pohybují se vzpomínky, pohybují se přání - je to neustálý pohyb! Každý boží den. I když spíte, vaše mysl pracuje, sní. Stále myslí; stále se zabývá hněvem a úzkostí. Připravuje se na příští den; stále probíhá podvědomé plánování. Tento stav není stav meditace, ta je jeho opakem. Když ustal pohyb a zastavilo se myšlení, žádné myšlenky se netoulají, nevznikají žádné žádosti, ve vašem nitru se rozhostilo ticho - toto ticho je meditace.

Z Oshova pohledu, stejně jako z pohledu všech Buddhů od počátku věků začneme skutečně meditovat teprve tehdy, až naše úsilí dospělo ke konci a všechny tyto techniky se staly zbytečné. Tehdy můžeme vidět, že "tady a teď" je prostě tady, teď. Do té doby se přidejte k tanci! Smějte se a zpívejte, běhejte a skákejte a křičte, seďte a dívejte se, žijte, milujte a modlete se od svítání do tmy s těmito nádhernými meditacemi.

Meditační techniky

Od samého začátku hledejte něco, co vás osloví. Meditace nesmí být vynucené úsilí. Je-li vynucená, je od samého začátku odsouzena ke zkáze. Jste-li orientováni na tělo, existují cesty, jak dosáhnout Boha prostřednictvím těla, protože i ono patří Bohu. Cítíte-li, že jste orientováni na srdce, pak je vaší cestou modlitba. Cítíte-li, že jste orientováni intelektuálně, je vaší cestou meditace. Mé meditace jsou však odlišné. Snažil jsem se vymyslet metody, které by mohly používat všechny tři tipy. Je v nich mnoho těla, mnoho srdce a mnoho intelektu. Všechny tři spolu souvisí a všechny tři působí na různé lidi různým způsobem. Tělo, srdce, mysl - všechny mé meditace mají stejný směr. Začínají tělem, procházejí srdcem, dosahují mysl a překračují ji.

Vždy si pamatujte, že to, co máte rádi do vás hluboko vniká; jedině to do vás může hluboko vniknout. Mít něco rád znamená prostě, že se to k vám hodí. Mezi vámi a metodou vzniká jemná harmonie, její rytmus ladí s vaším. Když se vám nějaká metoda zalíbí, nebuďte lakomí; vejděte do té metody tak hluboko, jak jen můžete. Můžete jí praktikovat jednou, pokud to jde i dvakrát denně. Čím víc ji budete praktikovat, tím víc se vám bude líbit. Jen ji zanechte, když radost zmizí, protože její úkol skončil. Hledejte jinou metodu. Žádná metoda vás nedovede až k samému konci. Na cestě budete muset víckrát přestupovat. Určitá metoda vás přivede do určitého stavu. Dál už není k ničemu.

Pamatujte tedy na dvě věci: jestli se vám metoda zalíbí, jděte do ní tak hluboko jak jen můžete, ale nikdy na ní nebuďte závislí, protože jednoho dne ji budete muset také odložit. Jestli na ní budete příliš závislí, bude jako droga; nebudete se jí moci vzdát. Nebude se vám už líbit - nic vám už nedává - ale stala se zvykem. Pokračujete v ní dál, ale pohybujete se v kruhu; metoda vás nemůže vést dál. Radost je kritérium. Jestliže máte radost, pokračujte, jděte až do posledního záchvěvu radosti. A pak buďte připraveni metodu zanechat. Vyberte si jinou metodu, která vám zase přináší radost.

Meditace je klíč, jímž otevíráme bránu tajemství existence.

Pamatujte vždy, že pohyb je jen situace, vytvářející bdělost, je dobrý. Jestliže přestane vytvářet bdělost, není k ničemu. Přejděte k jinému pohybu, při kterém budete opět bdělí. Nikdy nedovolte žádné činnosti, aby se zautomatizovala.

To je celé umění meditace: jak být ponořený do činnosti, jak zanechat myšlení a jak proměnit energii myšlení v bdělost.

Mysl je trn, a všechny techniky jsou trny, sloužící k tomu,
aby ten první trn vytáhly. 

I z relaxace jsme udělali aktivitu: snažíme se Relaxovat. Je to absurdní! Ale stává se to díky mechanickému fungování mysli. Co tedy dělat? Jen neaktivita vás vede do vašeho niterného středu, ale mysl nedokáže nikdy pochopit, jak být neaktivní. Takže co dělat? Přišel jsem na to. Vtip je v tom, být tak extrémně aktivní, že aktivita jednoduše přestane sama; být tak šíleně aktivní, že mysl, která touží po aktivitě, je prostě z našeho systému vyhozena. Jen tehdy, po hluboké katarzi se můžete ponořit do neaktivity a zahlédnout záblesk světa, který není světem úsilí.

Když jednou tento svět poznáte, můžete do něj vejít bez jakékoli námahy. Když jej jednou cítíte - jak být prostě tady a teď, bez toho, že bychom něco dělali - můžete do něj vejít kdykoli. Můžete být navenek aktivní a uvnitř hluboce neaktivní.

Skutečně meditativní člověk je hravý; život je pro něj legrace, život je hra.
Má z této hry obrovskou radost, není vážný, je uvolněný.

Řeknu Vám tajemství. Přestaňme být automat. DOKÁŽEME-LI odautomatizovat svou činnost, celý život se stane  meditací. Každá maličkost, dát si sprchu, jíst, povídat si s přítelem, se stane meditací. Meditace je kvalita, kterou můžeme vložit do všeho. Není to nějaká specifická činnost. Lidé ale uvažují takto, uvažují o meditaci jako o něčem zvláštním - sedět tváří k východu, recitovat nějaké mantry, pálit tyčinky, dělat to nebo ono v určitou dobu určitým způsobem a určitými pohyby.

Meditace s tím vším nemá co dělat. To všechno jsou způsoby, jak ji zautomatizovat, a meditace je proti automatizaci. Takže jestli dokážete udržet bdělost, jakákoli činnost je meditací, každý pohyb vám nesmírně pomůže.

Všechno to, co dokáže mysl, není meditace. Meditace je něco mimo mysl. Mysl je tady absolutně bezmocná; nemůže proniknout do meditace. Tam, kde končí mysl, začíná meditace.

 

Meditace je vaše nejniternější podstata - to jste vy. Je to vaše bytí. Nemá nic společného s vašimi skutky: nemůžete ji mít, nemůžete ji nemít, nemůžete ji vlastnit, není to věc, jste to vy, vaše bytí.

MEDITUJTE na oblohu, a kdykoli máte čas, lehněte si na zem; dívejte se na oblohu. Ať je to vaše kontemplace. Chcete-li se modlit, modlete se k obloze. Chcete-li meditovat, meditujte na oblohu, někdy s otevřenýma očima, jindy se zavřenýma. Protože i obloha je ve vás; je stejně velká uvnitř, jako vně. Stojíme uprostřed mezi vnitřním a vnějším nebem, a obě jsou přesně vyvážená. Stejně jako je nekonečné vnější nebe, je nekonečné i vnitřní. Stojíme na křižovatce, každá z cest vede k rozplynutí. Rozplynete-li se ve vnějším nebi, je to modlitba, rozplynete-li se ve vnitřním nebi, je to meditace, ale konečný důsledek je tentýž, rozplynuli jste se. Tyto obě nebesa jsou jen jedno. Jsou dvě jen proto, že jste vy, že jste dělící čarou. Když zmizíte, zmizí i dělící čára, vně je uvnitř a uvnitř je vně.

Modlitba

 

Vaše modlitby nikdo neposlouchá. Vaše modlitba je monolog, modlíte se k prázdnému nebi. Za vaše modlitby vás nikdo neodmění - pamatujte si to. Jestliže skutečně chápete, co je modlitba, modlitba sama je odměnou. Nikdo jiný vás neodměňuje; odměna není v budoucnu, na onom světě. Ale modlitba je tak krásná věc, kdo by se staral o budoucnost a dělal si starosti s odměnou? Myšlenka na odměnu je chtivost. Modlitba sama o sobě je obřad, přináší takovou radost a extazi, že člověk se modlí jen kvůli tomu. Člověk se modlí pro radost. Nestará se ani o to, jestli je nějaký Bůh nebo není. Máte-li radost z tance, prostě tančíte. Jestli se na váš tanec někdo dívá z nebe nebo ne vás nezajímá. Nestaráte se o to, jestli vás hvězdy, Slunce a Měsíc odmění za váš tanec. Tanec je sám o sobě odměnou. Zpíváte-li rádi, tak zpíváte; nezajímá vás, jestli někdo poslouchá nebo ne. Taková je modlitba. Je to tanec, je to píseň; je to hudba, je to láska. Máte to rádi, a proto to děláte. Modlitba je prostředek i cíl. Cíl a prostředek nejsou oddělené - jen tehdy poznáte, co je to modlitba.

Když říkám modlitba, míním tím otevřenost vůči Bohu. Ne to, že mu chcete něco říct nebo se jej zeptat, ale otevřenost. Když vám chce něco dát, jste připraveni. Hluboké očekávání, ale bez touhy, to je to, co potřebujete. Naléhavé očekávání - jako by se  každou chvíli mělo něco stát. Jste vzrušeni možností neznámého, ale nemáte žádnou touhu. Neříkáte, že by se mělo stát to nebo nemělo stát ono. Jakmile jednou něco žádáte, modlitba je znehodnocená. Když nic nežádáte, když jen zůstanete tiší, ale otevření, připravení jít kamkoli, připraveni i zemřít, když jste prostě receptivní, pasivní, všechno vítáte, tehdy se stane modlitba. Modlitba není nic, co můžeme dělat - nemá to nic společného s činností. Není to jednání ani činnost - je to stav mysli.

Chcete-li mluvit, mluvte, ale pamatujte si, že vaše řeč nezmění bytí. Může změnit vás, a to je dobré, ale modlitba nezmění Boží úmysl. Může změnit vás, ale jestli vás nezmění, pak je to podvod. Můžete se modlit léta, ale jestliže vás to nemění, zahoďte to, zbavte se toho, je to nesmysl; nestarejte se o to. Modlitba nezmění Boha. Myslíte si, že když se modlíte, Boží úmysl se změní, bude vám víc nakloněn. Nikdo vás neslyší. Nebesa nemohou slyšet. Nebesa mohou být s vámi, když jste vy s nimi - není žádná jiná cesta, jak se modlit. Také radím lidem, aby se modlili, ale modlitba musí být energetickým děním, nikoli děním mezi věřícím a Bohem.

Když odhodíte své úsilí, přichází najednou meditace - její požehnání, její blaženost, její sláva. Je tady, svítí, obklopuje vás a obklopuje všechno. Naplňuje celou zemi i celou oblohu. Taková meditace nemůže vzniknout lidským úsilím; lidské úsilí je příliš omezené. Tato blaženost je nekonečná, nemůžete ji manipulovat. Může nastat jen tehdy, jste-li úžasně odevzdaní. Může nastat jen tehdy, když jste ne - já, bez přání, bez toho, abyste někam šli; nastává jen tehdy, když jste prostě tady a teď, neděláte nic zvláštního, jen jste. Přichází ve vlnách, a vlny vytvářejí příboj. Přichází jak bouře a strhuje vás do úplně jiné reality.
 

Všechny meditace, které provádíte, nejsou ničím jiným,
než snahou probudit vás ze spánku.

Jakékoli hledání je zbytečné. Hledání je vedlejší produkt mysli. Ocitnout se ve stavu nehledání znamená velký okamžik proměny. Všechna meditace, kterou provádíte, je jen přípravou na tento okamžik. Není to skutečná meditace, jen příprava na to, abyste jednoho dne mohli prostě sedět, nic nedělat, po ničem netoužit. 

Každá meditace je čekání, každá modlitba je nekonečná trpělivost. Veškeré náboženství spočívá v tom, nedovolit mysli, aby vám vyráběla problémy. Poručíte-li mysli, aby počkala, nastane meditace. Dokážete-li přesvědčit mysl, aby počkala, budete v modlitbě, protože čekání znamená nemyšlení. Znamená to jednoduše sedět na lavičce, nejít s proudem. Co můžete dělat? Cokoli uděláte, jej ještě víc zakalí. Samotné vaše vstoupení do proudu způsobí víc problémů; proto raději čekejte.

Meditace nemá význam pro Buddhu, pro toho, který dosáhl plnost svého bytí. Meditace je lék, musíte ji vyhodit. Dokud nejste schopni vyhodit svou meditaci, nejste zdraví. Pamatujte si, meditace není něco, co sebou taháte stále a navždy. Jednou přijde den, kdy meditace udělala své, a už ji nepotřebujete. Tehdy ji můžete zapomenout. Meditace je jediná cesta, jak překonat sebe sama, jak transcendovat sebe sama.

Z knihy: Oranžová kniha - Meditační techniky / Osho

NEJVĚTŠÍ RADOST V ŽIVOTĚ

  Nalezení ztraceného ráje

 

Co je meditace?

Meditace je stav bez myšlení. Meditace je stav čistého vědomí bez obsahu. Obvykle je vaše vědomí přeplněné nesmysly, stejně jako zrcadlo, pokryté prachem. Mysl je v neustálém pohybu: pohybují se myšlenky, pohybují se touhy, pohybují se vzpomínky, pohybují se přání - je to neustálý pohyb! Každý boží den. I když spíte, vaše mysl pracuje, sní. Stále myslí; stále se zabývá hněvem a úzkostí. Připravuje se na příští den; stále probíhá podvědomé plánování. Tento stav není stav meditace, ta je jeho opakem. Když ustal pohyb a zastavilo se myšlení, žádné myšlenky se netoulají, nevznikají žádné žádosti, ve vašem nitru se rozhostilo ticho - toto ticho je meditace.

A jen v tom tichu lze poznat pravdu, nikde jinde. Meditaci můžete dosáhnout jedině tak, že myšlení odložíte stranou, zůstanete chladní, nezúčastnění, neidentifikujete se s myšlením; sledujete, jak myšlenky přicházejí a odcházejí, ale neidentifikujete se s nimi, nemyslíte si, že vy jste ty myšlenky. Meditace je vědomí, že já nejsem mysl. Když toto vědomí pomalu prohlubujete, jdete hlouběji a hlouběji, objeví se prchavé okamžiky - okamžiky ticha, okamžiky čistého prostoru, okamžiky průzračnosti, okamžiky, kdy se ve vás nic nepohybuje, všechno je v klidu. A v těchto klidných okamžicích pochopíte, kdo jste, a pochopíte tajemství tohoto bytí. A přijde požehnaný den, kdy se meditace stane vaším přirozeným stavem.

Myšlení je něco nepřirozeného; nikdy se nestane vaším přirozeným stavem. Ale meditace je přirozený stav, který jsme ztratili. Je to ztracený ráj, který ale může být znovu nalezen. Najít jej je největší radostí v životě.

Meditace není koncentrace

V koncentraci je nějaké já, které se koncentruje, a nějaký objekt, na který se koncentruje. Je tedy dualita. V meditaci není nikdo uvnitř a nic vně. Není to koncentrace. Není žádného rozdílu mezi uvnitř a vně. Uvnitř plynule přechází ve vně, vně plynule přechází v uvnitř. Neexistuje žádná hranice. Uvnitř je vně, vně je uvnitř; to je nedualistické vědomí. Koncentrace je dualistické vědomí: proto vede koncentrace k únavě; proto se při koncentraci cítíte vyčerpáni. Nemůžete se koncentrovat 24 hodin denně, musíte odpočívat. Koncentrace se nemůže stát vaší přirozeností. Meditace neunavuje, meditace vás nevyčerpává. Meditace může trvat 24 hodin denně - den za dnem, rok za rokem. Může se stát věčností. Je to čistá relaxace.

Koncentrace je akt vůle. Meditace je stav bez vůle, stav nečinnosti. Člověk se prostě vrátí do svého vlastního bytí, které je totožné s bytím Vesmíru. V koncentraci vytváří mysl myšlenku: něco děláte. Koncentrace se objevuje z minulosti. za meditací není žádná myšlenka. Neděláte nic zvláštního, prostě jste. Nemá to žádnou minulost, nejste znečištěni minulostí. Nemá to žádnou budoucnost, je to bez jakékoli budoucnosti. Lao-c' to nazval wei-wu-wei, jednání bez jednání. Zenoví mistři říkávali: Tiše sedím a nic nedělám, přijde jaro a tráva roste sama od sebe. Pamatujte si, "sama od sebe" - nic se nedělo. Nevytahovali jste trávu ze země; přijde jaro a tráva roste sama.

 

Tento stav - když necháte život jít svou vlastní cestou, když jej nechcete řídit, když jej nechcete kontrolovat, když jej nemanipulujete, když mu nevnucujete žádnou disciplínu - tento stav čisté nedisciplinované spontaneity je meditace. Meditace je přítomnost, čistá přítomnost. Meditace je bezprostřednost. Nemůžete meditovat, můžete být v meditaci. Nemůžete být v koncentraci, ale můžete se koncentrovat. Koncentrace je lidská, meditace je božská.

Z knihy: Oranžová kniha - Meditační techniky / Osho

 MEDITACE

 "Meditace nemá cíl"

Osho

 

 Meditace je dobrodružství, největší dobrodružství, jakého se může lidská mysl odvážit. Meditace znamená prostě být, nic nedělat. Žádné jednání, žádná myšlenka, žádná emoce.

Prostě jste a máte z toho čirou radost. Odkud přichází ta radost, když nic neděláte? Přichází odnikud, přichází odevšad. Je bez příčiny, protože bytí vzniklo z radosti.

Meditace vzniká tehdy, když pohlédnete na všechny motivy a zjistíte, že žádné neexistují, když projdete všemi motivy, a nahlédnete jejich falešnost. Zjistíte, že motivy nikam nevedou, že se pohybujete v kruhu, a přitom se vůbec neměníte.

Motivy přicházejí a odcházejí, ovládají vás, pořád vás ovládají, tvoří nové touhy, ale nikdy nic nedosáhnete. Máte pořád prázdné ruce. Když toto nahlédnete, když se podíváte na svůj život a vidíte, jak se hroutí vaše motivy… Žádný motiv nikdy neuspěl, žádný motiv nikdy nikomu nepomohl. Motivy jen slibují, ale zboží není nikdy dodáno. Jeden motiv se zhroutí, jiný motiv přijde a znovu vám něco slíbí… a znovu jste zklamáni. Když jste stále znovu a znovu zklamáni svými motivy, jednoho dne náhle prohlédnete – najednou do toho vidíte, a toto prohlédnutí je počátek meditace.

Není v ní zárodek ničeho, není v ní žádný motiv. Jestli meditujete pro něco, není to meditace, ale koncentrace.

Protože jste stále ve světě. Vaše mysl se stále zajímá o laciné, triviální věci. Jste ve světě. I když meditujete proto, abyste dospěli k Bohu, stále jste ve světě. I když meditujete proto, abyste dosáhli nirvánu, jste ve světě – protože meditace nemá cíl. Meditace je náhled, že všechny cíle jsou falešné. Meditace je pochopení, že touhy nikam nevedou. 

Zdroj: Osho: Oranžová kniha

KLID MYSLI

Co je víc? Vůbec nic, jen absolutní klid

Klid mysli je stav, která nikam neutíká, protože dobře ví, že stejně nemá kam, tak proč plýtvat energií na nesmyslný negativní útěk, který nikam nevede. Co když vede? Vidíte, už opět mysl utíká. Klid je proto přesným opakem. Stav, kdy stojíme na nekonečně malém místě a nikam se nehýbeme. 

Ani jedna z těchto dvou možných cest není cílem, ale pouze prostředkem k integraci obou těchto polarit. Nyní si představte, že duše na začátku cesty zkouší jednu z jedné z mnoha možných dvouvztažných polarit vždy na jeden celý život. Ty o něco vyspělejší pak zvládnou střídat obě dvě v jednom životě, ty více vyspělejší pak obě zažívat současně, takže je integrují jako plně vědomou součást své duchovní podstaty a ty nejvyspělejší integrují více dvouvztažných polarit najednou.

Jak uklidnit mysl? Aby neutíkala,

když potřebujete trénovat klid?

Držte ji za sebou jako psa s neobyčejně silným loveckým pudem. Když takto rozvášněnou mysl uklidníte, najednou zjistíte, že máte všechna moudra světa na dosah ruky. Stačí se jim jen porozumět. Nikoliv jaké jsou, ale PROČ jsou. Pokud si odpovíte, jste skutečným mistrem života. Chápete naprosto příčinu i následek.

Úroveň vědomí, kterou určuje míra porozumění, je pouze jednou z jeho částí. Rozhodující je jeho celková kvalita a šíře.
Někdo může úrovní dlít vysoko na velmi tenkých nohou.
Jiný zase nízko na velmi širokých základech.
Co je víc?
Nic.

Jednou ze zkoušek kvality vědomí v běžném životě spočívá ve schopnosti za všech okolností si přiznat chybu vlastní, ale nikoliv cizí. Další zkouškou kvality vědomí je schopnost bez cizí pomoci si vzpomenout nejdříve na zásadní okamžiky svého života, posléze na své minulé a nakonec i budoucí životy.

Nápověda: Hledejte uvnitř sebe vzkazy, které jste si nechali ve svém současném životě, ve všech předchozích inkarnacích či teprve si je necháte ve vtěleních budoucích. Vše, co se vás dotýká, jsou ony vzkazy. Matrix vás zcela záměrně vmanévruje do situací, které vás mají vyvést z původní rovnováhy.

Vítejte ve virtuální realitě.

Už jste si vzpomněli?

Skutečně vědomí lidé pravidla systému neporušují ani se jim nepodřizují, protože je obcházejí. Pokud máte stále radost na něco nového přicházet, umíte doopravdy žít. Jste skutečnými absolventy vysoké školy života, ale nikomu o tom říkat nebudete, protože byste tak lhali především sami sobě, že životu nerozumíte vůbec, což je logické, protože:

Na začátku svého vývoje duše MUSÍ, ale jí se nechce.
Pak se jí CHCE, ale nejde jí to.
Pak MŮŽE,
aby nakonec zjistila,
že SMÍ.

Smí být projevem nekonečného stvořitele.

Zdroj: http://www.energiezivota.com/skryte-moudrosti/1266-co-je-vic-vubec-nic-jen-absolutni-klid

 BALVAN V NAŠÍ MYSLI

 

Pokud požádáte zdroj, nechte světlo pracovat.

Není potřebné složitě a s vypětím všech sil odvalit balvan, který stojí v cestě. Balvan stvořila jen mysl a rozpustí ho změna úhlu pohledu. Otevřená mysl umí být pružná a dokáže v prozření nejen změnit úhel pohledu, ale nechat vědomí (světlo v nás) ozářit všechna stará přesvědčení, kterým jste uvěřili a postupně z nich vytvářeli balvany, které se časem zvětšovaly úměrně k tomu, jak moc jste na svých přesvědčeních lpěli. 

Balvan roste díky tvůrčí síle myšlení, která se zaměřuje na dualitu. Povšimněte si, jak často se mysl v situacích, které jí a té osobě, která vládne vašemu vnímání světa, připadají složité, zaměřuje pouze na to, co je nefunkční, co je špatně, co je PROBLÉM, co chybí. Láká jí nedostatek, ne-moc, nefunkčnost. Hledá co není a nezaměřuje se na to, co již JE. 

Změna úhlu pohledu znamená mít otevřenou a jasnou mysl, která opouští smyšlený a vykonstruovaný PŘÍBĚH a zaměřuje se na to, co JE. Na dostatek, na to, co nechybí, na zdraví, na to, co je v té situaci podstatou, nikoli vnějším zdáním. To umožňuje světlu proniknout do všech zákoutí mysli a její osoby, do zákoutí přesvědčení, která se ve světle bortí, jako domeček z karet. Uvolní se stoletá úvízlá energie, která ležela pod neproniknutelným lpěním na přesvědčení a vzorci myšlení a v tu chvíli, kdy dochází k zvědomění (aha momentu) již můžete s klidem nechat pracovat světlo samotné. Přijímat jen jeho sílu, energii, lásku, která rozpustí sama veškeré nánosy, balvany a vše nefunkční. Nemusíte pro to již nic udělat. Snažit se dělat víc, urychlovat proces, cokoli přeskakovat. Jen to nechte plynout a umožněte světlu, aby mohlo pracovat tam, kde je potřeba. 

Stačí jen umět přijímat, posílat do situace vděčnost, modlitbu.... Na přijímači totiž mnohé záleží. Jestliže umíte přijímat z 10%, pak také 10% dostanete.... čím otevřenější přijímač, tím vyšší frekvence. Není třeba pracovat na své mysli, není třeba pracovat na minulosti, jediné, co je třeba udělat, je otevřít svou mysl, ducha a tělo velkému léčení.

Na co se zaměřuje a na čem si lpí mysl? Po čem ještě touží osoba, čím se snaží být, když vším už je? V každé situaci je VŠE - je tu zdraví, i když vidíte nemoc, je tu láska, i když vidíte jen utrpení, je tu život i když vidíte jen smrt. Jsou tu obě strany mince a stále jen jedna, které máte tendence věřit skrze své filtry osobního příběhu.

Není tu ve skutečnosti žádný balvan, problém, nic, co by stálo v cestě, pokud ho nadále, ze starých vzorců a přesvědčení, nevytváří mysl a osoba, žijící ve svém příběhu. Je tu všeho dostatek, ale není tu dostatek kvalitních přijímačů. Je tu mnoho těžce se lopotících bytostí, které chtějí vše zpracovat, oddřít, udělat za ZDROJ, k němuž se neobrací, i když mohou v každém okamžiku. Málo prostoru pro vroucí modlitbu a hodně námahy vynaložené směrem k příběhu.

Nechte světlo pracovat... to neznamená mít ruce založené v klíně. To znamená otevřít se plynutí, naslouchat jaký je můj další krok? Zaměřovat se na podstatu, namísto na vnější zdání. Vypustit touhu po řešení, lopotivé práci, která jen rozšiřuje osobní příběh. V každé situaci být jen tím, kým ve skutečnosti jsme. K němu se obracím. Jemu v tichu naslouchám. Tak dlouho, dokud nejsme jedním.

Zdroj: Shumavan

SVĚTLO A VIBRACE V NÁS

Podle čeho poznat, že pomáháte lidem vlastním světlem a vibracemi

Když se někam vydáte, když mluvíte se sousedy, se svými blízkými nebo příbuznými, s kýmkoli… můžete u nich pozorovat změny. Je-li člověk naplněn ušlechtilou božskou energií, Boží láskou, nese její světlo všem, stejně jako maják v černé temnotě. Posláním každého procitnuvšího člověka na Zemi je přinášet své čisté světlo a ušlechtilou energii ostatním, celému světu, celé Zemi… Právě na vás záleží rychlost přechodu k novému světu. Čím silněji se očišťujete, čím více se zdokonalujete, tím jistěji transformujete své neharmonické vlastnosti, tím zářivější je vaše božské světlo, tím ušlechtilejší vaše vibrace. Dnes vám povím něco o příznacích skutečnosti, že vaše vnitřní světlo a ušlechtilé vibrace na lidi působí. Mnozí už o tom možná slyšeli…

1. Když se ocitnete v silném proudu vysokofrekvenčních vibrací a vaše srdce je naplněno skutečnou Láskou, předáváte tyto vibrace všem kolem sebe. Přicházíte s touto mohutnou energií k lidem a jejich reakce na ni může být naprosto nečekaná. Lidé silně materiálně založení, ponoření do iluze okolního světa, nedokážou odolávat vašemu božskému světlu a pociťují nepochopitelnou zlobu a podrážděnost. Právě proto dochází ve vaší přítomnosti k hádkám, scénám, křiku…

Prosím, udržte si co možná nejdéle své božské světlo, nenakazte se negativitou těchto lidí, chraňte se před nimi pomocí všemožné energetické obrany. Svým světlem tyto lidi očišťujete. Vaše energie proniká do hloubi jejich duší a odvádí odtamtud veškerý kal. Očišťujete je svou přítomností… Přinášíte jim možnost naplnit se novou energií. Zda toho využijí, je věcí jejich volby.

2. Existují lidé s nižšími vibracemi, než jsou ty vaše. Svou přítomností je očišťujete a pozvedáte na vyšší úroveň.

– Může se jim ve vaší přítomnosti chtít spát, což je zcela normální – je to projev procesu očištění.
– Může se jim motat hlava – je to normální a důvody jsou stejné.
– Někdo může pociťovat žaludeční nevolnost. Také to je normální projev procesu očištění.
– Někteří se mohou rozkašlat nebo pokašlávat, což je opět normální projev očišťovacího procesu.

Vaše energie působí na všechny: na jednotlivce, skupinu osob, dokonce i na celou Zemi… Zamyslete se, jistě jste ve svém životě zaznamenali tyto symptomy očišťování lidí.

3. Uvědomte si, kolik nových duší se na Zemi ztělesňuje. Přicházejí zejména staré duše, vybavené silou k budování nového světa a k poskytování pomoci žít nově: podle božských principů, podle zákonu Tvoření světa…

Aby pro ně bylo co nejsnazší nastoupit novou cestu, potřebují se ztělesňovat v místech silného nahromadění ušlechtilých energií. Poskytnout jim energii můžete také vy… Možná jste jejich rodiči, prarodiči, blízkými příbuznými, nebo snad sousedy. Potřebují vaše ušlechtilé vibrační proudy, aby nepodlehly moci trojrozměrného světa. Poskytnout jim je můžete právě vy.

4. Když namíříte energii lásky na konkrétního člověka, můžete vidět, jak se vám mění přímo před očima. Může se protivit a být agresivní, to ale nedokáže věčně. Budete-li v sobě udržovat vnitřní světlo a svou nekonečnou lásku, pomůžete mu. Vše závisí jen na vás, na vaší duševní síle. Udržujte toto přetvářející světlo Duše v sobě co možná nejdéle. Nikdo proti vaší lásce neobstojí, je to velmi mohutná síla. Je neporazitelná!

Uvedli jsme jen hlavní příznaky vašeho působení na svět kolem, je jich však mnohem více. Věřte, že právě vy měníte svět, měníte lidi v něm, neboť jste součástí jednotného celku. Mohutnost vašeho vnitřního světla závisí jen na vás, na vašem přání pomáhat a být blíž vlastní Duši a Bohu…

Zdroj: https://astroplus.cz/podle-ceho-poznat-ze-pomahate-lidem-vlastnim-svetlem-a-vibracemi/

NÁSLEDUJ PROUD

  Karel Spilko

 

Pokud máš pocit stagnace, uvolni se v situaci, ve které se nacházíš a všimni si, co chce vlna udělat. Vlna je proud energie, který protéká tvým tělem, je to jiskra od Zdroje – od TEBE. Putuje do popředí, do fyzické reality, aby vyvolala určité jednání a vytvořila jisté situace a události pro samotnou evoluci Nekonečného Vědomí – TEBE, tvé Pravé Podstaty.
 

Pokud proudu důvěřuješ, pomůže ti přirozeně něčeho se vzdát a otevřít nové dveře. Harmonický pohyb s vlnou ti přinese snadněji to, co skutečně potřebuješ. Kdykoliv narazíš na stagnaci, uvědom si ji jako kontrakci, která vlnu brzdí. Nemusíš vymýšlet různé strategie, jak se z toho dostat, stačí se jen uvolnit. Tak povzbudíš proud k jeho dalšímu pohybu, o vše ostatní se postará. Když na něco tlačíš nebo se něčeho držíš, je to signál, že nejsi v harmonii s proudem a nějaká myšlenková představa tě ovládla. Přesuň svou pozornost do pozadí, do pozice pozorovatele, ve která se přirozeně uvolníš.

Zde tě mohou navštívit informace a nasměrovat požadovaným směrem. Můžeš mít chuť si jít zacvičit, přemístit doma nábytek nebo začít nějakou novou aktivitu. Tak proud změn dává o sobě vědět a rozptyluje iluzorní „zamrznutí“. Přináší sebou události, které čekají na to, aby byly prožity, ochutnány, vstřebány. Pokud se uvolníš a odevzdáš proudu, pocítíš čerstvý vítr ze svého Domova.

Úryvek z připravované knihy VOLNÝ PÁD DO SEBE www.matrix-neo.cz