STRACH A ODVAHA

 Odvaha neznamená nemít strach, ale něco udělat, přestože strach máme.

Odvaha také znamená někdy jenom naslouchat a nemluvit, anebo říci pravdu, třebaže by člověk raději změnil téma. Být odvážný znamená vyjadřovat své pocity, když jsme smutní, vystrašení nebo ranění.

Mám strach? Musím si dovolit mít strach. Strach je součást života. Mohu se něčeho bát, a přesto udělat, co se udělat má. Právě to dělá ze života dobrodružství. Strach není zeď, je to mlha, kterou můžeme projít. Tím, že se svému strachu postavím a projevím odvahu, učím se reagovat na jiné situace v životě sebevědoměji.

Z knihy: Moudrost starých psů - Elli H. Radingerová 

"Když máš naspěch, jdi pomalu.

  Když spěcháš ještě víc, vydej se oklikou."

Japonské přísloví

"Žij tak, jako bys už zítra měl zemřít,

 a uč se, jako by tvůj život měl trvat věčně." 

Mahátma Gándhí

" Smrt je zdrojem moudrosti

  pro lásku a život."

Elli H. Radingerová - Moudrost starých psů

SPIRITUÁLNÍ CESTA

 Na Zemi je vše jen tak krásné a okouzlující, nakolik sami dokážeme tu nádheru vnímat. Záleží jen na nás. Les, louky, oceán, jezera, řeky a potoky - to vše je v pohybu a zvučí radostí. Pohleďte na ten zázrak. Pociťte tu milost. Vnímejte tu harmonii, jež obnovuje život a navrací všemu půvab, dokonce i ve smrti, umírání a nemoci. 

Neulpívejte na formách, neboť ty se mění. Pohleďte na krásu skrytou v tanci forem, jež se neustále rozpouští a opět nabývají tvar. Přestaňte se svými příkazy, spoutáváním, slzami a výkřiky "ne, to nemůže být pravda!" bojovat s přeskupujícími se molekulami. 

Plujte spolu s Duchem, mistrem převleků. Dívejte se, jak květiny kvetou a umírají a věnují svá semínka Zemi. Ve skutečnosti nikdy nic neumírá. Všechno se rozpouští v jedno a vplývá do moře Jednoty dešťovou přeháňkou, závanem větru. 

Plyňte s přílivem a odlivem. Vnímejte změny, které se ve vás odehrávají. Sledujte, jak se Duch směje a jak jako kouzelník přetváří smrt, úpadek a zkázu ve znovuzrození, nový růst a neskutečně harmonické tvoření. Neplujte proti proudu, ale jednejte tak, abyste byli v souladu s duhou na obloze, tajícím sněhem... Zušlechťujte své vnímání a pozorujte, jak Země pulzuje, dýchá, žije. 

Buďte tvůrcem, tkalcem, kouzelníkem i strhujícím řečníkem, kterým jste, vždy jste byli a navždy zůstanete i poté, co se rozplynete do světla bezbřehé lásky. 

Z knihy: Duše zvířat a lidí - Penelope Smith

NAŠI ZVÍŘECÍ PŘÁTELÉ

V tentýž okamžik, kdy do našeho života

vstoupí zvíře, se vydáváme na cestu prostoupenou

dobrodružstvím, učením a láskou.

Zvířata se dotýkají dna naší duše a mění nás způsoby,

které lze jen těžko popsat. Rosteme díky jejich lásce.

A když nás opustí, cítíme se ztracení a osamělí.

Časem tajemství celého příběhu odhalíme,

a zůstaneme nad tím zázrakem osaměle stát.

Jakou čest nám zvířata prokazují,

když část našeho života kráčejí po našem boku!

DUCHOVNÍ PODSTATA FYZICKÉHO TĚLA

Na fyzické tělo

můžeme nahlížet jako na šaty, které jednou svlékneme a ponecháme na zemi.

Náš duch projde branou smrti bez nich.

Duch, který překročí osudový práh, neumírá,

zůstává si vědom sám sebe a je připraven na nový druh bytí.

SMRT

Smrt,
to je touha spočinout v klidu,
vědomí, že vaše práce je hotová. Není v ní žádné zápolení,
protože všechno je v pořádku. Je to vkročení
do větší celistvosti, uvolnění napětí a osvobození od nekončící
roboty. Je to návrat ke zdroji, do objetí čisté lásky.
Je to obří západ slunce, bezmezná důvěra, spojení s původní silou.
Je to přivítání doma. Je to dokonalé vyvážení 
a harmonizace všech smyslů.
Je to stav, v němž nadřazenost mysli neplatí.
Smrt, to je uvidět, že všechny věci a všechno bytí jsou Jedno.
Je to poznání.

Smrt je branou do mysterií života. Každý z nás se dnes
a denně ocitá na jejím prahu. Každým dnem trošku umíráme
a jsme tak v neustálém procesu změny.
Není jediné částečky, která by v nás byla neměnná.
Neustále se pohybujeme, měníme, znovu rodíme.
Jsme přílivem i odlivem, dorůstáním i couváním Měsíce.
Nacházíme se v nepřerušeném procesu stávání se.
V každé buňce uchováváme věčnost. Je v nás přítomna 
nezměrnost veškeré existence.

Smrt má mnoho stránek. Lidé se soustřeďují na smrt těla,
avšak smrt znamená mnohem více než jen to. Smrt je přechodem
z jedné říše do druhé. Toto přerození je plynulé, jemné a snadné.
Výměna formy za jinou přichází ke všem živým bytostem přirozeně. Jen lidé se jí vzpírají, protože se bojí neznáma.
Vyhnout se jí ale nemohou. Je milosrdenstvím, které nás
na konci každé životní pouti čeká. Sami se do této milující přítomnosti od svého těla odpoutáváme, abychom se 
probudili k velkoleposti svého expandujícího já.
Smrt je darem života.