JSEM

 Nic víc nelze o tom říci. Když se člověk stane ničím a nikým, 

ani dobrým, ani zlým, stává se vším. 

Co jsem? Kdo jsem? ☯️ Jsem tu nebo nejsem? Záleží na tom, kdo se ptá.. 🍀🕊️

Jsem nezachytitelný obraz ničeho, zachycených v ničem. Z jiného spektra vědomí nejsem a nejsem ani ten obraz, neboť i ten je pomíjivý.. vše co čteš a vidíš, je jen interpretace skutečného, které je pojímáno tvou myslí v podobě iluze, kterou si vytváříš. To je v tomto světě důvodem tolika nedorozumění, nepravd a sporů. Jsem vším a ničím kolem v tom všem a ničem zároveň.. neboť ve světě těchto iluzí, jsou z vyššího spektra vědomí tyto iluze propojeny. Z dalšího vyššího spektra jsou iluze propojeny s pravdou, která je součástí všeho jako neoddělitelný všeprostupující celek, v kterém se to vše tvoří. Je to na oko naprostý chaos, zcela bez kontroly a přesto je vše plně pod kontrolou a v naprostém souladu vyšších principů. Právě proto v tomto světě iluzí nelze celou pravdu zcela pojmout, je třeba prvně vystoupit z tohoto světa mysli a poté jej včetně veškerého vesmírného nekonečna obsáhnout - stát se toho všeho součástí! 🙏☯️ Poté budeme vědět naprosto vše, ale žádná otázka nebude dávat smysl, neboť bychom věděli odpověď i otázku dřív, než by ji někdo položil.. Tam tedy nemá smysl se ptát, tam nemá smysl vůbec žít způsobem, jaký znáte. Ne v závislosti na čase, místě a myšlení.. ne tak, jak jste zvyklí - proto na to nejste připraveni a proto potřebujete prvně pochopit svou zkušenost zde na Zemi, potřebujete čas v přítomnosti této reality na objevení smyslu tohoto života, abyste se na základě prozření mohli k tomuto stavu přiblížit a abyste do něj mohli nahlédnout. Kdybyste žili v tomto stavu osvícení navzájem mezi sebou - nebylo by nikoho, kdo by se ptal a ani kdo by odpovídal a dokonce by nebyl ani ten, kdo by tomu věnoval pozornost, neboť vše je již součástí vědění v přirozeném bytí - jakmile by to někdo skrz mysl popisoval slovy, stalo by se vše opět oddělenou iluzí a byl by z tohoto přirozeného vědomého bytí moudrosti a vědění - odpojen.. ☯️🍀💜 

Zdroj: Citem k probuzení mysli a nalezení štěstí (autor: Matouš Svoboda - Ektara)

PROSBA O VŠEDNÍ DEN

 A. de Saint-Exupéry

Neprosím o zázrak, Pane, ale o sílu pro všední život.

Nauč mě umění malých kroků. 

Učiň mě hledajícím a nalézajícím, 

učiň mě sebejistým v pravý čas. Obdař mě jemnocitem, 

abych dokázal odlišit prvořadé od druhořadého. 

Prosím o disciplínu, abych jen tak neproklouzl životem 

a rozumně si rozdělil své dny, 

abych neprospal záblesky světla a vrcholy 

a abych aspoň tu a tam našel čas na umělecký zážitek. 

Dovol mi přesvědčit se o tom, 

že snít o minulosti či budoucnosti mi nepomůže. 

Pomoz mi co nejlépe zvládnout to, co je nejbližší, 

pomoz mi pokládat právě prožívanou hodinu 

za nejdůležitější. Chraň mě před naivní vírou, 

že v životě musí jít všechno hladce. 

Daruj mi střízlivé poznání, že těžkosti, porážky, 

neúspěchy a zklamání jsou přirozenou součástí života, 

že díky jim rosteme a dozráváme. 

Připomínej mi, že srdce se často staví proti rozumu. 

Pošli mi v pravou chvíli někoho, 

kdo má odvahu říci mi pravdu s láskou. 

Vím, že mnoho problémů se řeší neděláním. 

Dej, abych dokázal čekat. 

Ať vždycky nechám Tebe i ostatní dohovořit. 

To nejdůležitější si člověk neříká sám, 

to nejdůležitější mu bývá řečeno. 

Ty víš, jak velmi potřebujeme přátelství. 

Dej, abych dorostl této nejkrásnější, nejtěžší, 

nejriskantnější a nejněžnější záležitosti života. 

Vnukni mi pravou chvíli a pravé místo, 

kde mohu zanechat balíček dobra, slovy či beze slov. 

Chraň mě před strachem, že bych mohl promarnit 

svůj život. Nedávej mi to, co si přeji, ale to, co potřebuji. 

Nauč mě umění malých kroků.

Francouzký filozof Descartes věřil, že formuloval nejzákladnější pravdu, když učinil své slavné prohlášení: "Myslím, tedy jsem." Ve skutečnosti však vyjádřil ten nejzákladnější omyl - ztotožnil myšlení s Bytím a totožnost s myšlením. Člověk, který nemůže přestat myslet, to jest téměř každý - žije ve stavu zdánlivé odloučenosti v šíleně složitém světě ustavičných problémů a konfliktů, ve světě, který je odrazem stále větší fragmentace mysli. Myšlení se stalo nemocí. Vaše mysl užívá vás a to je nemoc. Věříte, že jste svou myslí. To je ovšem klam. Váš nástroj začal ovládat vás. 

Eckhat Tolle

Rád se pokusím o přiblížení.. jeden pohled bude z pohledu inkranace a druhý z pohledu využití mysli - pokud v ni věříme -> pak do dalšího života nejde mysl.. dostaneme novou, rodí se jen duše.. ta je tedy smyslem bytí a rozum jen používá.. Pokud je smyslem rozum, pak zapomínáme na svou podstatu a ztotožňujeme se tím, co nám předhazuje - jsme bezmocní proti těm nápadům.. pokud jsou "špatné" - my jsme špatní.. pokud jsou sexuální - jsme maniaci.. trýzníme se.. Pokud se na to ale díváme z druhého pohledu, pak se netrýzníme a učíme se s myslí pracovat -> nejsme bezmocní, naopak ji jen využíváme, když chceme a zaměřujeme se víc na to jen být -> myšlenky tedy nejsou.. to nejsme my.. 

Říká se, že mysl je výborný sluha, ale špatný pán 🙏☯️

Snad trošku přiblížení pomohlo.. jinak ještě budu reagovat na úplné vypnutí a maximální prožitek -> nastává třeba, když sledujeme západ slunce.. nebo při dalších krásných situacích -> najednou nám přijdou nevšední a my přestaneme hodnotit, ani si neuvědomujeme sami sebe (neuvědomujeme si v té chvíli své tělo a ani nic dalšího, žádné další podněty) - jen Slunce.. jen obraz, jak zapadá.. jakákoliv myšlenka nás z toho vytrhne -> to je stav, kdy mysl vypnula a my jsme byli maximálně přítomni v okamžiku tady a teď -> tohle lidé v dnešní době úplně zapomínají, jen se stále za něčím honí a nejsou šťastní, přitom stačí tak málo... proto nejsme mysl.. <

(Matouš Svoboda - Ektara)

"Toto je skutečný zázrak: čím víc se s ostatními dělíme, tím víc máme." 

(Pan Spock ve Star Treku)

Život je to, co děláš...

Pracuj na sobě každý den tak, abys mohl příště prožívat lepší realitu. Dnes je ten den změny. Právě teď.

Neukážu ti ráj,
ale vyvedu tě z pekla,
provedu tě nocí,
já mám kapsy plný světla.

Šťastie tvojho života záleží na druhu tvojich myšlienok.

Marcus Aurelius