SRDCE MUŽE

  divoké, nebezpečné, neomezené, volné

První část

Muž je nebezpečná věc. Ženy nerozpoutávají války. Násilné trestné činy většinou nemají na svědomí ženy. Věznice nejsou plné žen. Je zřejmé, že s mužovou duší něco není v pořádku, a my jsme se rozhodli řešit to tak, že tu nebezpečnou povahu odstraníme - úplně.

Bůh nám dal oči, abychom viděli, dal nám uši, abychom slyšeli, dal nám vůli, abychom si mohli vybrat, a dal nám srdce, abychom mohli žít. V tom, jak zacházíme se svým srdcem, je všechno. Muž musí vědět, že je silný, musí vědět, že na to má. Žena musí vědět, že je krásná, musí vědět, že je hodna toho, aby za ni někdo bojoval.

• V srdci každého muže třímají tři velké touhy: podstoupit boj, prožít dobrodružství a zachránit krásnou paní.
• Každý muž je bojovník, který potřebuje vědět, odkud přichází a z jakého je těsta. Proto hledá svůj pravdivý obraz, své životní poslání a opravdovost vztahů.
• Tragédií mužů však je, že místo naplňování své touhy nezřídka podlehnou lživému našeptávání nepřítele: o zradě, nevěře, marnosti a zbytečnosti.

Můžete mít pocit, že vaše srdce je mrtvé a vyřízené, ale je tam. Něco divokého, silného a udatného, co jen čeká na vysvobození. Musíte získat zpátky své srdce. Musíte se vydat do těch vyvýšených míst na území své duše, do těch divokých a nezmapovaných končin - a vystopovat tu nesnadno lapitelnou kořist. Potřebujete zamířit do pustiny, kde najdete samotu a mlčení, a pak, když budete jen sám sebou, dovolit, aby cokoli, co je uvnitř, vyplavalo na povrch. 

Nezkrotné srdce

Eva byla stvořena ve svěží nádheře zahrady Eden. Ale Adam, byl stvořen mimo zahradu, v divočině. Do Edenu přišel teprve později. A od té doby se kluci nikdy necítí v domě úplně jako doma a muži mají neukojitelnou touhu zkoumat nové věci.

To, co muže drží doma, kde jsou věci pěkně urovnané a kde je má pod kontrolou, je strach. Život od muže vyžaduje, aby dokázal být nelítostný - a nelítostně oddaný. Když muž ztratí tuto touhu, když řekne, že o to nestojí, je to jenom proto, že neví, jestli na to má, a bojí se, že selže. Má-li muž někdy přijít na to, kým je a k čemu tady je, musí si tu cestu projít sám za sebe.

Kluci chtějí vědět, že jsou silní, že jsou nebezpeční, že jsou někdo, s kým se musí počítat. Když kluka nebudete zásobovat zbraněmi, vyrobí si je z čehokoli, co bude právě po ruce. Každý klacek nebo spadlá větev je kopí nebo ještě lépe bazuka. Při výchově chlapců je návod na zábavu docela jednoduchý: přidejte ke každé aktivitě prvek nebezpečí, vmíchejte do ní lžíci dobývání, okořeňte špetkou ničení a máte vyhráno. Agrese je součástí toho, jak byl muž zamýšlen, má ji napevno zabudovánu v konstrukci.

Zachránit krásnou paní

Eva ztělesňuje krásu, záhadnost a něžnou zranitelnost Boha. Řečeno s básníkem Williamem Blakem:

"Nahé ženské tělo je sousto věčnosti příliš velké pro mužovo oko."

Muže nic neinspiruje tolik jako krásná žena. Kvůli ní budete ochotni dobýt zámek, porazit obra, skočit z okna. Muž touží být hrdinou pro svou krásnou paní. Muž nepotřebuje jen samotný boj. Potřebuje někoho, pro koho by ho mohl podstoupit. Samotný boj nikdy nestačí; muž touží po romantice. Nestačí být hrdina; jde o to, aby byl hrdinou pro někoho určitého, pro ženu, kterou miluje. Ano, v srdci každého muže je něco vášnivého.

Filosof a esejista Henry Thoreau už před sto padesáti lety napsal: "Většina mužů žije životem tichého zoufalství" - a zdá se, že od té doby se toho moc nezměnilo. Slovy Statečného srdce: "Každý musí zemřít. Ne každý však skutečně žije."

K čemu je muž?

Proč muži nejednají jako muži? Proč nenabídnou svou sílu světu, který ji tak zoufale potřebuje? Ze dvou prostých důvodů: máme jednak silné pochybnosti, jestli vůbec máme opravdovou sílu, kterou bychom mohli nabídnout, jednak naprostou jistotu, že i kdybychom to, co máme, nabídli, stejně to nebude stačit. A jedno je zajímavé; známe to všichni. Někde se něco pokazilo a my to víme - nevíme jen, co to bylo.

Když muž nenachází věci, pro které bylo jeho srdce stvořeno, a když mu nikdy není ani nabídnuto, aby žil z hloubi svého srdce, bude hledat jinak a jinde. Kdo přestává toužit, začíná umírat. Naše touhy jsou projevem toho, jak jsme stvořeni. Většina mužů má dojem, že tady na zemi nemůžou dělat nic než prostě nějak zabíjet čas - a zatím čas zabíjí je.

Pozéři

Ukrýváme se. Všichni do jednoho. S jasným vědomím toho, že nejsme tím, čím jsme měli být, v zoufalém strachu z odhalení, v hrůze z toho, že budeme spatřeni takoví, jací jsme a jací nejsme, se utíkáme schovat do křoví. Skrýváme se ve své kanceláři, v posilovně, za novinami a především za svou osobností.

Zvrácená síla

Násilí - ať má jakoukoli podobu - je pouhou zástěrkou pro strach. Kariérismus je společensky přijatelná forma násilí a kariéristé vždycky v nějakém směru přehánějí. Většinou to odnáší jejich manželství, rodina a i vlastní zdraví.

Odkud se mužnost bere?

Abychom pochopili, jak se to stane, že muž utrží ránu, musíme poznat základní skutečnost chlapcovy cesty k dospělosti: mužnost se uděluje. Kým je a co má v sobě z muže, to se chlapec dozvídá od muže nebo od světa mužů. Jinde to zjistit nemůže. Nemohou mu to říct jiní chlapci a nedozví se to ve společenství žen. Od počátku času to bylo naplánováno tak, že základy chlapcova srdce položí jeho otec a předá mu toto základní poznání a důvěru ve svou sílu. Táta bude prvním mužem v jeho životě a navždycky zůstane tím nejdůležitějším mužem.

Zranění

Každého chlapce někde cestou k mužství zasáhne šíp do samého středu jeho srdce, do těžiště jeho síly. A protože se o té ráně málokdy mluví a ještě vzácněji se stává, že by se zahojila, nese si ji v sobě každý muž. A tím, kdo ji zasadil, je téměř vždy jeho otec.

K duševnímu zranění dochází, když syn otce nevídává v dětství, když vůbec nepozná jeho společnost, když otec je vzdálený, nepřítomný či naprosto ponořený do své práce. Rozvod nebo odchod některého z rodičů po sobě nechá zranění, které se nehojí, protože chlapci (ale i holčičky) si říkají, že museli něco udělat špatně, jinak by s nimi tatínek přece zůstal.

Muž nebývá zasažen jen jednou. Za život schytá spoustu ran. A téměř každý úder dopadá na totéž místo: je namířen proti jeho síle. Život ji postupně vyčerpává, ničí obratel po obratli, až muž nakonec žádnou páteř nemá.

Matky a synové

Chlapce přivádí na svět matka a právě ona je pro něj v prvních měsících  a letech jeho života středem světa. Přijde chvíle, kdy se něco změní a syn začne usilovat o pozornost a přízeň svého otce. Období, kdy matka přestává být sluncem synova vesmíru a v této roli ji vystřídá otec, je v jejím životě jedno z nejtěžších. Jen málo matek k tomu svolí ochotně a ještě méně se jich přitom svého úkolu zhostí dobře. Mnoho žen totiž od svých synů vyžaduje, aby zaplnili v jejich duši prázdno, které tam nechávají jejich manželé. Jenže chlapec má otázku, která volá po odpovědi, a tuto odpověď mu nemůže dát matka. Ženství nikdy nedokáže udělit mužství. Když matka synovi nedovolí, aby se stal nebezpečným, a když znemožní otci, aby si ho odvedl, připraví syna o mužnost.

Můžete získat své srdce zpět. Ale musím vás varovat - jestli chcete dostat své srdce zpátky, jestli chcete, aby se vám rány zhojily, jestli chcete, aby se vaše síla vrátila, a jestli chcete najít své pravé jméno, budete za to muset bojovat.

(Z knihy: !POZOR! Srdce muže - John Eldredge)