JEŠTĚ VÁS BAVÍ ZBYTEČNĚ UMÍRAT A BÝT BEZMOCNOU LOUTKOU SYSTÉMU? NEBAVÍ?

 Dobře Vám tak, každý strůjcem svého štěstí!

Zdá se vám název mého příspěvku poněkud sarkastický, nebo snad zlomyslný? Ne, je jen velmi bolestný. To se jen moje duše velmi zlobí a pláče.

Uvědomme si, že nejsme bezmocní. Přestaňme věřit této LŽI a řekněme konečně DOST! Vezměme si zpět svoji moc, a přestaňme ji dobrovolně dávat druhým lidem. Jak? Převezměme odpovědnost za naše životy do vlastních rukou!

Opět setkání se smrtí - se zbytečnou smrtí mého manžela na rakovinu, moji duši velmi rozzlobilo. Matka mého manžela také zemřela na rakovinu. Moje babička měla rakovinu. Můj strýc má rakovinu. Přátelé mají rakovinu, kolegové v práci mají rakovinu. Kam se podívám všude samá rakovina. Zdá se vám to normální v 21. století? Kolik bude muset ještě zemřít lidí, než se "hyena moci a bezpráví" nasytí? Dozvědět se, že ještě sto let po objevení přírodních léků na rakovinu a jiných vědeckých metod léčení rakoviny, lidé stále zbytečně umírají na tuto nemoc. A nejenom na ni, ale na mnoho jiných tzv. "civilizačních chorob". Bylo objeveno již mnoho a mnoho dalších, přírodních, nepatentovatelných léků nebo řešení na rakovinu, nebo jiné nemoci, které se před veřejností tají. Budeme čekat ještě dalších sto let, aby tento "hyenismus mocných" rozhodoval o našem životě a o našem zdraví? Nebo už konečně řekneme dost a probudíme se z letargie a nezájmu, přestaneme strkat hlavu do písku a začneme s tím něco dělat? TAK NA CO JEŠTĚ ČEKÁME?

K napsání tohoto příspěvku mě vyburcovalo přečtení 3 knížek od autora Tomáše Kašpara - Nespěchejte do rakve, Umíráme na objednávku? a Krutá hra o tvé zdraví. Uvedu zde krátkou citaci z knihy - Umíráme na objednávku?:

Každý člověk touží po smysluplném životě (pokud ne, tak tuto touhu sám pohřbil). Ke smysluplnému životu vede moudrost. Moudrost, ne chytrost. Chytrý může být každý zločinec. Žádný zločinec však nikdy neprožil smysluplný život. Moudří lidé prožijí smysluplný život vždy. Klíčem k takovému životu je najít své poslání - proč jsem na tomto světě, proč jsem zde. Moudrost říká, že klíčem k našemu životnímu poslání je hněv. To, co ve mě probouzí největší hněv. Proč? protože problém, který mě na této planetě nejvíc štve, to je problém, který tady na Zemi mám za úkol vyřešit. Je to klíč k tomu, co tady mám udělat. Co tady po sobě mám zanechat. Je to také klíč k rozhodnutí, jakou profesi si vybrat. Hněv jsme dostali proto, aby nám dal sílu a energii ten problém vyřešit. Jak to funguje?

• Hněv na nespravedlnost vytváří právníky.
• Hněv na nevzdělanost vytváří učitele.
• Hněv na nemoc vytváří vědce a doktory.

Problém dnešního světa je v tom, že lidé nejdou dělat právníky proto, že mají hněv na nespravedlnost, ale aby se měli dobře. Díky tomu jim nejde o to pomáhat utiskovaným lidem, ale jde jim o to "sedřít je z kůže". Nejde se na ně spolehnout a nejde jim věřit, protože vždy budou na straně toho, kdo dá víc, ne toho, kdo má pravdu a je v právu. Stejně tak mnoho lékařů nejde dělat lékaře proto, že by měli hněv na nemoc, ale aby měli status a měli hodně peněz. Díky tomu jsou 2 postoje k nemocem - a každý má jiné důsledky:

1. Nemoc je nepřítel - je třeba ji porazit.
2. Nemoc je zdroj peněz - je nutné ji pěstovat.

Jenom ti, kdo mají hněv na nemoc, mají první postoj. Říkejme jim - doktoři. Těch, kdo mají druhý postoj - říkejme jim pracovně lékaři - však je, žel mnohem více.

Nejsilnější a nejnebezpečnější drogou na světě není LSD nebo Heroin. Nejsilnější a nejnebezpečnější drogou je moc. Touha po moci. Kdo propadne drogám, je ochoten dělat věci, které by jinak nikdy nedělal. Ženy za drogu prodají své tělo, muži svou duši a všichni svůj charakter, svoji osobnost a svoji svobodu. Touha po moci však jde mnohem dál. Kdo této touze propadne, je ochoten provést cokoli a obětovat kohokoli. Neexistuje zvěrstvo, které by takový člověk nebyl ochoten udělat. Touha po moci stojí za vším lidským utrpením. Je zodpovědná za téměř všechny války, za všechen útisk, za všechnu bídu. 

Otázka: 

"Copak mohu věřit někomu, kdo byl vyloučen z lékařského prostředí, komu byla odebrána licence?"

"Jestliže nenajdeš správnou odpověď,

zkus najít správnou otázku."

(Casanova)

Otázky:

Je možné věřit někomu, kdo má absolutní moc a není žádným způsobem kontrolovatelný? Je možné věřit někomu, kdo ovládá média a může dělat cenzuru toho, co se otiskne? Je možné věřit někomu, kdo odmítá prověřit své závěry, když se objeví nová fakta? Je možné věřit někomu, kdo odmítá diskuzi s oponenty? Je možné věřit někomu, kdo měří dvojím metrem? Je možné věřit někomu, komu jde o moc a vládu nad druhými? Je možné věřit někomu, kdo popírá zkušenosti lidí?

-------------------------------------------------

Jak převzít odpovědnost za vlastní životy a získat tím zpět svoji "moc"? Buďme pravdivý a poctivý nejenom k druhým lidem, ale především sami k sobě. Přestaňme se schovávat za naše masky a hrát si na pozéry. Začněme říkat pravdu. To, co si doopravdy myslíme. Začněme usilovat o poctivost, ne o politiku, tak jak o tom píši ve svém příspěvku Tři principy, jehož část zde pro svojí aktuálnost uvedu znovu.

Třetí princip usiluje o poctivost, ne o politiku

Často si uvědomujeme, že něco není správné nebo spravedlivé, ale cítíme se bezmocní, neschopní "vzepřít se systému" a jednat. Poctivost znamená klást to, co je správné, čestné a spravedlivé, před to, co je výhodné, co nám diktuje systém nebo co se od nás očekává. Stojí-li na prvním místě poctivost, máme dostatek odvahy, abychom se zastali sami sebe i druhých lidí a bojovali za pravdu. Poctivost znamená jednat správně, přímě a čestně. S poctivým člověkem skutečně dostáváte to, co vidíte, a on plní to, co slíbí, jeho jednání je spravedlivé, ohleduplné a čestné.

Ztratíme-li smysl pro individuální odpovědnost, podobáme se ovcím, které jdou slepě jedna za druhou, a to je kořen prostřednosti. Jedině tehdy, když myslíme a jednáme sami za sebe a následujeme to, co rozumem nebo vírou považujeme za správné, pozvedáme se z prostřednosti. Každý z nás má za úkol otevřeně se zastávat spravedlnosti a pravdy, dobra pro všechny.

"Konec našeho života přichází tehdy, když se nedokážeme postavit za to, na čem záleží."
(Martin Luther King)

"Vědět, co je správné, a neudělat to, je nejhorším projevem zbabělosti."
(Konfucius)

"Nesnažte se stát člověkem úspěšným, ale tím, který má nějakou hodnotu."

(Albert Einstein)

Zázraky se mohou dít a také se dějí - zvláště tehdy, když jsme připraveni postavit se za to, co je podle našeho přesvědčení dobré a pravdivé. Z odlišností a rozdílů se při troše odvahy a poctivosti může zrodit společný cíl a záměr.

(Z knihy: Síla Tří - Norman Drummond) 

PROBUĎTE SE!!!

"Je na čase, abychom konečně otevřeli oči. Naši otcové (dědové) cedili krev, aby porazili nacismus. A dokázali to. Co uděláme my? Zradíme jejich odkaz? Způsobíme, že umírali zbytečně? Nebo budeme bojovat? Postavíme se politické diktatuře EU a jejím nohsledům v naší vládě? Nebo dovolíme, aby Hitlerovy plány, že zbytek světa budou jen poddajní konzumenti a otroci, se stal skutečností?"

"V České republice právě teď (rok 2014) vláda potichu schválila novelu zákona o zdravotních službách. O čem to je? V principu stačí, abyste někomu dali radu, co mu může pomoci na jeho nemoc, a můžete dostat pokutu až milion Kč. Toto mohou nyní jenom lékaři. Nesmíte nikomu ani dát radu ohledně prevence chorob. Prý je to ochrana před šarlatány (lidé používající k léčení přírodní medicínu), aby nám neublížili. Na to by však stačil zákon, že kdo poškodí někomu zdraví, ponese následky. Ovšem to by se týkalo i lékařů - a to přece nejde. Lékaře potřebují k tomu, aby do nás nacpali co nejvíc pilulek. Lékař musí být proto nedotknutelný." (Z knihy - Umíráme na objednávku?)

Kdo nemáte strach a chcete se podívat pravdě do očí, tak si přečtěte tyto tři knihy od autora Tomáše Kašpara: Nespěchejte do rakve, Umíráme na objednávku? a Krutá hra o tvé zdraví. Je to literatura faktu, ale upozorňuji vás, že jen pro silné nátury. Kdo se bojíte, nemáte odvahu, nechcete znát pravdu, anebo si nejste jisti, že pravdu unesete, tak je raději nečtěte. Každý konáme, jak nejlépe dovedeme a všechno má svůj čas.

Trocha statistiky na závěr:

"Vize, že léčba rakoviny bude zlatý důl, se naplnily. V době, kdy začal tento boj, byl nemocný rakovinou 1 člověk z 20. Dnes je to 1 člověk ze 3. Jenomže se ukázalo, že je to víc, než zlatý důl. Ukázalo se, že je to cesta k ekonomickému ovládnutí světa. Otázka je, co s tím uděláme? Co s tím udělám já? Co s tím uděláš ty? Dokážeme spojit naše síly? Jednou všichni zemřeme. Podle čeho  bude posuzována hodnota vašeho života? Po vaší smrti nebude záležet na tom, co jste si koupili, ale na tom, co jste vybudovali. Nebude záležet na tom, co jste dostali, ale na tom, co jste dali. Nebude záležet na tom, co jste se naučili, ale co jste naučili druhé.

To na čem záleží, je každý čin poctivosti, odvahy, soucitu či obětování, který obohatí, posílí a povzbudí druhé k napodobování vašeho příkladu. To, na čem záleží, není váš status, ale váš charakter. Nezáleží na tom, kolik lidí znáte, ale kolik lidí bude mít pocit ztráty, až odejdete. To, co bude žít dál, jdou vzpomínky lidí, kteří vás milovali. Na čem záleží je, kým budete pamatováni, za co, a jak dlouho si vás budou pamatovat." (Z knihy - Umíráme na objednávku?)

Autor: Monika Serafina Adamcová