POHÁDKA NEJEN PRO DĚTI

  Tři stromky v královské zahradě
Tomáš Špidlík

Šel zahradník do zahrady a nesl tři stromky. Vykopal díry, stromky zasadil a řekl jim: " Jste u cesty, po které se procházívá král, Hleďte, ať se dobře vyvedete!"
"Král," řekl si první stromek, "toho jistě potěší květy." A hned v prvním máji se obalil květem. Král si toho všiml a rád u rozkvetlého stromu sedával. Máj však přešel a květy opadaly. Stromek se tuze vyčerpal tou námahou a chřadl.

Druhý stromek byl prozíravější. Přinesl květy až druhý rok. Bylo jich daleko méně, Zato však na podzim přinesl dvacet červených jablíček. Byla tak pěkná, že král neodolal a donesl si je sám na zlaté míse na zámek. Všichni se divili: "Tak mladý stromek a už nese plody!" Vyčerpalo to však i jeho a začínal chřadnout.

Třetí stromek rostl bez povšimnutí. Už třetí rok tu stál, nekvetl, plody nenosil. Ale pracoval tiše a neúnavně pod zemí. Všechnu svou námahu věnoval kořenům. Ty pronikaly hloub a hloub, až narazily na pramének vody. Tu se stromek usmál. Příštím rokem se celý obalil květem a na podzim mu museli podpírat větve, aby si je nepolámal pod tíží ovoce. A tak tomu bylo rok co rok.

Král si ten strom zamiloval. Chodíval k němu, ukazoval ho hostům a říkával: „Ten má dobrý kořen! Kdyby tak i lidé uměli pracovat v tichu, v základech, v pokoře, narazili by na pramen Boží pomoci. Svět by pak byl krásný a všeho by bylo hojně."

(zdroj: Věžník - časopis třešťské farnosti)