NEVĚDOMOST

Nevědomost je matkou vší zločinnosti.
Příčinou zločinu je nedostatkem uvažování.

(Honoré de Balzac)

Nevědomost či také neznalost je stav nevědění, nedostatek vědomostí. Nevědomost může být: nezaviněná - důsledek slabomyslnosti či nemožnosti respektive nedostatku možností dostat se k potřebným informacím nebo zaviněná - důsledek subjektivního výběru informací nebo důsledek záměrného vědomého nevěnování pozornosti informacím (jejich ignorování) u člověka schopného se k potřebným informacím dostat a pochopit je (Wikipedie).

Nevědomost je kořenem všeho zla. Toho, které "se nám děje", i toho, které činíme druhým. Zlo vzešlé z nevědomosti otravuje celou lidskou společnost.

V morálním a trestně - právním kontextu v souvislosti s nevědomostí platí známá věta "ignorantia juris non excusat" ("neznalost zákona neomlouvá"), která poukazuje na to, že neznalost zákona, respektive nevědomost o následcích trestného činu nebo o trestném činu samotném, není polehčující okolností svědčící o nevině. Tím se nabádá k přijetí odpovědnosti za svoje skutky a činy.

V řecké filozofii se hovoří o sókratovské nevědomosti, která je charakterizovaná všeobecně známou větou: "scio me nihil scire" nebo "scio me nescire" ("vím, že nic nevím")

V budhistické filozofii se místo slova nevědomost či ignorance používá sanskrtské slovo advidjá, jako opak sanskrtského slova vidjá, ("poznání"). Avidjá je chápaná jako základní příčina utrpení a neustálého koloběhu znovuzrození a jeho výsledek je potlačení poznání skutečné povahy věci, což vede k máji (iluzi).

Učená nevědomost (latinsky docta ignorantia) je filosofický termín, kterým se ve scholastice (respektive už od svatého Augustina) označuje poznání (hlavně poznání Boha), které se vzdává nároku na část rozumového poznání.

Podle Mikuláše Kusánského není možné proniknout k Boží podstatě v její nekonečnosti skrze hromadění racionálního poznání. Kusánský se učenou nevědomostí zabývá ve svém spise De docta ignorantia (O učené nevědomosti, 1440).

CITÁTY

Bůh miluje jednoduchost, ale ne nevědomost.

(Mary Wardová)

Čím víc se učíme, tím víc odhalujeme svou nevědomost.

(Percy Bysshe Shelley)

Dal by jsem všechno, co vím, za polovinu toho co nevím.

(René Descartes)

Každý dobře vidí to, co vidí, ale nikdo se nemá dost na pozoru před svou nevědomostí

a snadno věří, že to, co na věci vidí, je vše, co tam může vidět.

(Claude Adrien Helvétius)

Skutečná moudrost je poznání vlastní nevědomosti.

(Sókrates)

Za to málo, co vím, vděčím své nevědomosti.

(Sacha Guitry)

Vědění má za nepřítele nevědomost.

(Latinská přísloví)

Jediný prostředek, jak se vyhnout omylu je nevědomost.

(Jean Jacques Rousseau)

Nevědomost, je blud a nízká pověra činí člověka celkem bezmocným.

(Émile Zola)

Nevědomost není hanba, ale hanba je, když znalost odmítneš.

(Arabská přísloví)

Nevědomost je matkou domýšlivé zpupnosti.

(Latinská přísloví)

Buď si stále vědom toho, že nevědomost nikdy neučinila nic zlého,

že zhoubný je jedině blud a že se na scestí nedostáváme pro to,

co neznáme, nýbrž pro to, o čem si myslíme, že to známe.

(Jean - Jacques Rousseau)

Nevědomost je nevědomost. Nevyplývá z ní žádné právo něčemu věřit.

(Sigmund Freud)