O SOUCITNÝCH

Kéž mi můj osud vede vždy do cesty lidi bez utrpení. Ano, to nebo ono jsem trpícím prokazoval, ale vždy se mi zdálo, že prokazuji něco lepšího, kdykoli jsem se naučil lépe se radovat. Od té doby, co jsou lidé lidmi, se příliš málo radovali. To jediné, je náš dědičný hřích! A naučíme-li se lepší radosti, nejlépe se odnaučíme působit jiným bolest a vymýšlet bolestné věci. Proto si omývám ruku, jež pomohla trpícímu, proto si otírám nadto i duši. Neboť že jsem trpícího viděl trpět, za to jsem se styděl ve jménu jeho studu, a když jsem mu pomohl, tvrdě jsem ublížil jeho hrdosti.

Velké závazky nevnukají vděčnost, nýbrž pomstychtivost a neupadne-li malé dobrodiní v zapomenutí, stane se z něj hlodavý červ. Buďte zdrženlivý v přijímání! Vyznamenávejte tím, že přijímáte! Tak radím těm, kdo nemají, co by rozdávali.

Já jsem však ten, který obdarovává: daruji rád, přítel přátelům. Cizí však a chudí ať si sami z mého stromu utrhnou plod, to je zahanbí méně. Žebráci by měli však být nadobro odstraněni! Věru k zlosti jim dávat, k zlosti jim nedávat.

Je těžké žít s lidmi, protože je tak těžké mlčet. A nejsme nejnespravedlivější k tomu, kdo je nám odporný, ale k tomu, po kom nám pranic není. Máš-li trpícího přítele, buď pro jeho utrpení místem odpočinku, ale buď ložem tvrdým, ložem polním, tak mu prospěješ nejlépe. A ublíží-li ti přítel, řekni: "Promíjím ti, co jsi mi učinil. Ale jak bych mohl prominout, že jsi to učinil sobě!"

Tak mluví všechna velká láska: ta překonává i promíjení a soucit. Je nutné držet své srdce na uzdě. Kdo je nechá klusat, tomu ještě dřív uteče hlava! Kde se na světě udály větší pošetilosti než u soucitných? A co na světě způsobilo víc utrpení než pošetilosti soucitných? Běda všem milujícím, kteří ještě nemají vyšší výšku nad svým soucitem.

Takto kdysi ke mně promluvil ďábel: "I Bůh má své peklo, je jím jeho láska k lidem." A nedávno jsem od něho zaslechl toto slovo: "Bůh je mrtev, svým soucitem s lidmi zemřel bůh." Nuže přijměte mi výstrahu před soucitem: odtud lidem přichází těžký mrak! A já se vyznám ve znameních povětrnosti! Pamatujte si i toto slovo: všechna velká láska je ještě nade vším svým soucitem, protože to, co miluje, chce teprve stvořit!

"Sebe samého obětuji své lásce a svého bližního jako sebe samého." Tak zní řeč tvořících. Všichni tvořící jsou však tvrdí. Tak pravil Zarathustra.

(Z knihy:  Tak pravil Zarathustra - Friedrich Nietzsche)