SMRT

Smrt,
to je touha spočinout v klidu,
vědomí, že vaše práce je hotová. Není v ní žádné zápolení,
protože všechno je v pořádku. Je to vkročení
do větší celistvosti, uvolnění napětí a osvobození od nekončící
roboty. Je to návrat ke zdroji, do objetí čisté lásky.
Je to obří západ slunce, bezmezná důvěra, spojení s původní silou.
Je to přivítání doma. Je to dokonalé vyvážení 
a harmonizace všech smyslů.
Je to stav, v němž nadřazenost mysli neplatí.
Smrt, to je uvidět, že všechny věci a všechno bytí jsou Jedno.
Je to poznání.

Smrt je branou do mysterií života. Každý z nás se dnes
a denně ocitá na jejím prahu. Každým dnem trošku umíráme
a jsme tak v neustálém procesu změny.
Není jediné částečky, která by v nás byla neměnná.
Neustále se pohybujeme, měníme, znovu rodíme.
Jsme přílivem i odlivem, dorůstáním i couváním Měsíce.
Nacházíme se v nepřerušeném procesu stávání se.
V každé buňce uchováváme věčnost. Je v nás přítomna 
nezměrnost veškeré existence.

Smrt má mnoho stránek. Lidé se soustřeďují na smrt těla,
avšak smrt znamená mnohem více než jen to. Smrt je přechodem
z jedné říše do druhé. Toto přerození je plynulé, jemné a snadné.
Výměna formy za jinou přichází ke všem živým bytostem přirozeně. Jen lidé se jí vzpírají, protože se bojí neznáma.
Vyhnout se jí ale nemohou. Je milosrdenstvím, které nás
na konci každé životní pouti čeká. Sami se do této milující přítomnosti od svého těla odpoutáváme, abychom se 
probudili k velkoleposti svého expandujícího já.
Smrt je darem života.