PLÁČ A SLZY

Nahlédnout do sebe bolí, ale uzdravuje.

Hodně nám na naší cestě pomáhají slzy. Uvědomte si, kde slzy pramení. Když začnete plakat, cítíte tlak v hrudi a možná i bolest srdce. Jakmile přestanete, můžete se zhluboka nadechnout, pocítíte klid a srdci se ulevilo. Slzy léčí duši.

V životě nejdříve pláčeme, protože se nám nedostává lásky, pochopení, věci a lidé nejsou dle našich představ. Slzy jsou naše emoce a vzteky.

Na začátek cesty se člověk dostává skrze náraz do duše, skrze bolest. Bolí to a já už chci žít tak, aby mě to nezraňovalo. Tento náraz změkčuje duši, a aby srdce mohlo obnovit svoji činnost v cítění, je zapotřebí hodně slz. Nedopřáli jsme si v různých situacích pláč, protože se to nemá nebo to zrovna nejde, a nyní se pláč znovu hlásí. Stojí nás hodně slz vyplakat všechny potlačené emoce. Slzy postupně změkčují naše duše. Jako voda obemílá kámen a jeho hrany, i naše kamenné srdce se změkčuje, aby mohlo znovu cítit sebe a ne druhé. Vždyť právě přes zklamání s druhými, se vracíme k sobě. Vždy slyším: "Ale já už jsem se naplakala hodně a stále to nejde zastavit. Pořád se mi chce plakat." Lidé dostanou strach, co když to tak bude stále? Nejsme zvyklí na pláč, chceme zase radost. Když se na začátku dostatečně vypláčeme, záleží na tom, kolik emocí jsme měli v sobě uschováno, naše duše nalezne klid. Zklidníme se a pokračujeme ve svém životě. To je první stádium, kdy dochází ke kontaktu se srdcem.

Ve druhém stádiu pláčeme skrze pochopení životních lekcí. Potřebujeme vyplakat křivdy, zrady, nečistoty. Je to období čištění.

Pak přichází období, kdy pláčeme, protože nás dojme něco hezkého. Zde už je kontakt s naší duší. Naší duši obohacuje vše krásné a duše pláče dojetím. Už nepláčeme skrze bolest, ale skrze naplnění duše. Zde už vzniká láska skutečná.

V posledním období přichází občas bolest srdce, která je provázena slzami. Je to bez nás o nás. V podvědomí se zbavujeme bloků z minulosti. A tak občas přijde chvíle, kdy je nám smutno, ani nevíme proč, přijdou slzy, necháme je vyplavit a pak dochází ke zklidnění.  Jsou to poslední kousky našich zastaralých kódů, které nevědomky čistíme. V této době už jinak nepláčeme. Jen, když se to týká našeho podvědomí.

Občas v životě cítíme nespokojenost a ani nevíme, z čeho pramení. Většinou ji přikládáme něčemu nebo někomu a ve skutečnosti se jedná o něco nebo někoho jiného. Ne vždy přesně víme, co nás opravdu zraňuje. Můžou to být i kódy z minulosti, které se ještě neuzdravily, a nyní přišla chvíle, kdy se v podvědomí spojují skrze nějakou situaci v současnosti, abychom vše srovnali a vyrovnali, aby kódy, které opakujeme v náš neprospěch, přestaly existovat.

Vždy přichází období, kdy nám Vesmír předává informace a drží nás mimo společnost a toto období může být i smutné a plačtivé. Pak přichází období, kdy nabyté vědomosti zkoušíme v praxi. Když budete něco hlásat nebo propagovat, přijdou situace, které vás budou zkoušet. Zda to co říkáte, také žijete.

A tak se nebojte slz, jak Vesmír říká:

"Slzy jsou nástrojem božského tvoření."

Neznámý autor